Tento veselý šarmantní chlapík dokázal během pěti let téměř nemožné: z valící se koule, která se nevešla ani do zubařského křesla a v důsledku nadváhy málem přišla o život, se stal pohledný akční muž.
Jak sám tvrdí, ještě musí dolů šest kilo. Zatím jezdí na kole, chodí po kopcích, pracuje kolem rodinného domu a skládá palivové dřevo, což je podle něj lepší než fitcentrum. Po letech si konečně zahrál fotbal a zatancoval si na zábavě. Jeho cíl je 90 kilogramů, pak si koupí na zimu běžky.
Zhubnout, nebo umřít
„Můj život se změnil od základů. Ženy o mě mají zájem, což mě těší. Možná nakonec nezůstanu starý mládenec. I to, že bych ještě mohl mít děti, mě napadlo. Uvidíme,“ říká 57letý muž, zatímco si utahuje pásek na kalhotách na poslední dírku. Padají mu.
„Vyhrál jsem nad tloušťkou proto, že jsem byl vzorný pacient. Řídil jsem se dietními pokyny lékařů co jíst a nejíst, snažil jsem se v mezích možností více pohybovat, pravidelně jsem chodil na kontroly. Na zabijačku v obci se jen dívám, hodně piju vodu, tlak mám jako miminko.“
Jaroslav Jurča má sedm sourozenců. V pozdějším věku, kdy už dům všichni opustili, žil sám s matkou. Ta o svého posledního syna pečovala až moc dobře. I když v práci řidič vysokozdvižného vozíku poobědval, nachystala mu doma nášup.
Potomek si pak schrupl na kanapi, zaběhl za kamarády na pivo a tuk se hromadil. Dopracoval se až ke stavu, který odborníci nazývají morbidní obezita: je to hmotnost nad 150 kilogramů, jež už ohrožuje lidský život.
„Mám hodné sourozence, drželi mě nad vodou. Bez jejich opory a pochopení by to možná šlo mnohem hůř. A hlavně musím poděkovat primáři Pavlu Prodělalovi a lékařům, že mi věřili a měli se mnou obrovskou trpělivost,“ říká muž, který se stal pro mnohé v obci příkladem.