Nejstarší slavné lodě zná asi každý, i když jsou jisté pochyby o jejich skutečné existenci. Přesto se sluší jmenovat praplavidlo zvané Noemova archa, které bylo postaveno z cypřiše, zevnitř vytřeno dehtem a jeho tři patra plula na základně o úctyhodných rozměrech 156 x 27 metrů.

Archa, jak známo, je rovněž první doložená ztroskotaná loď, byť v daném případě nelze uvíznutí na hoře Ararat označit za tragédii. Neméně známé plavidlo je starověké Argó. Na této padesátiveslici, jež byla údajně tak lehká, že ji veslaři mohli nosit na ramenou, pluli Argonauti pod vedením Iásóna do Kolchidy pro zlaté rouno.

Prospal zkázu Titaniku

Nejznámější koráb, jenž nedokončil ani svou první cestu, je samozřejmě Titanic. Potopení parníku snů nepřežilo přes 1 500 osob, mezi nimi i kapitán lodě, její šéfkonstruktér a většina z 57 multimilionářů cestujících první třídou.

Památníky všem 852 obětem stojí jak v estonském Tallinnu, odkud loď vyjížděla, tak ve švédském Stockholmu, kam mířila.

Zvláštní fenomén je parník se slavným názvem Britannic. Ten se v roce 1887 v husté mlze u východoamerického pobřeží srazil s lodí Celnic tak, že se do sebe obě plavidla zaklesla v pravém úhlu.

Z hrozivě vypadající havárie vyšel Britannic s 12 mrtvými či pohřešovanými a dokonce dokázal doplout zpět do výchozího přístavu, kde byl opraven a dále sloužil ve flotile White Star Line.

I proto se mohl v roce 1889 opět srazit, tentokrát s brigou Czarowitz, což se obešlo beze ztrát na životech. Přes evidentní snahu svých kapitánů o potopení bylo Britanniku souzeno sejít ze světa sešrotováním v roce 1903.

Pod černou vlajkou

Legendami se staly lodě, jež byly kulantně řečeno používány v rozporu s námořním a mezinárodním právem. Nejslavnější pirát byl sir Francis Drake, jenž brázdil zejména Atlantik na galeoně Pelican.

Jak už šlechtický přídomek před jménem naznačuje, nešlo o žádného tupého vraha a násilníka. Údajně nenáviděl Španěly od doby, kdy je jako námořnický učeň viděl zacházet s otroky.

Proto přijal nabídku anglické královny, že může libovolně oslabovat španělské námořnictvo a brát si kořist, nicméně v případě zajetí za něj Anglie nebude intervenovat.

Panovnice nechtěla Španělům vyhlásit válku otevřeně a záškodník, od něhož se veřejně distancovala a prohlásila ho za piráta, jí přišel vhod. Pelican měl na délku jen 26 metrů, ale byl vybaven 18 děly. Díky svým rozměrům byl velmi pohyblivý, a tak Drake Španělům vždy unikl.

Na jeho hlavu byla přitom vypsána odměna odpovídající dnešním 200 milionům Kč. Po návratu z výprav byl jmenován viceadmirálem, a ač ho měla britská námořní generalita za pouhého piráta, ráda mu svěřila velení ve válce se Španělskem, kterou Francis Drake vyhrál. Pirát, jenž se zasloužil o Anglii, nakonec zemřel přirozenou smrtí v Karibském moři.

K pirátství má blízko rovněž příběh jiné anglické lodě – Bounty. Ten byl třikrát zfilmován a osud části posádky, která se pod vedením prvního důstojníka Fletchera Christiana vzbouří proti přísnému kapitánovi, je dostatečně známý. Zbývá jen dodat, že potomci těchto rebelů žijí na ostrově Pitcairn dodnes.

Dobyvatelé jiných světů

Pinta, Niňa a vedoucí Santa María, tři lodě, které proslavil Kryštof Kolumbus. Posledně jmenovaná a největší z nich měla na délku jen 18 metrů, ale to jí nezabránilo vstoupit navždy do historie. Její repliku dnes můžeme vidět na Madeiře (ta v barcelonském přístavu shořela) a v Muzeu vědy a historie nedaleko od Lexingtonu v americkém Texasu.

V Oslu odpočívají pozůstatky lodě Fram (norsky Vpřed), která totéž co Kolumbova trojice provedla v ledových mořích kolem Antarktidy. Sloužila polárníkovi Roaldu Amundsenovi. Ještě předtím se Fram pod vedením Amundsenova kolegy Fridtjofa Nanesena vypravil k severnímu pólu.

Během expedice, která neskončila úspěšně, nicméně všichni zúčastnění se vrátili živi a zdrávi, strávil Fram tři roky uvězněn mezi ledovými krami.

Kapitán Ropák

Kapitán Joseph Hazelwood si 23. března 1989 dával v baru v aljašském Valdezu skotskou a po posledním pohárku zamířil na loď, aby vyplul s nákladem ropy. Krátce nato jeho plavidlo kousek od přístavu nezvládlo jednoduchý manévr a narazilo na skálu.

Hazelwoodova loď se jmenovala Exxon Valdez a dodnes představuje synonymum pro největší ekologickou katastrofu způsobenou námořní dopravou. Z tankeru se vylilo 40 milionů litrů ropy, které zasáhly přes 2 000 kilometrů pobřeží, což odneslo životem čtvrt milionu ptáků, vysoké procento populace tuleňů, mrožů, mořských vyder a miliardy lososů.

Hazelwoodovi nebyla opilost prokázána, neboť vzorky krve mu byly odebrány až 10 hodin po nehodě, a tak byl odsouzen pouze k pokutě 50 000 dolarů, 1 000 hodinám veřejných prací a zadržení kapitánské licence.

Ekologické škody nejsou dodnes napraveny a řada soudních sporů je stále ještě v běhu. Loď Exxon Valdez byla přejmenována na SeaRiver Mediterranean a má přísný zákaz objevit se ve Valdezu, kde slovo Exxon dodnes znamená hrubou urážku…

Města na vodě

Nejluxusnější plavbu současnosti si lze dopřát na Queen Mary 2, kolosu, který je svými 345 metry na délku nejdelší na světě. Pojme 2 620 cestujících a 1 253 členů posádky, má 15 restaurací, casino, noční klub, běžeckou trať, divadlo, taneční sál, tělocvičny i bazény. Za okružní plavbu v kabině o výměře 27 m2 zaplatíte asi milion korun, k mání jsou ovšem i větší pokoje.

Levnější je loď zvaná Freedom of the Seas (Svoboda moří), která je zase největší na světě co do počtu možných pasažérů – pojme jich 5 735, tedy bezmála 3x víc než Titanic. Pohybuje se v Karibském moři a týdenní plavba vás podle zvolené kajuty vyjde na 20 000 až 100 000 Kč. A k tomu můžete přímo na palubě uzavřít sňatek či si uprostřed Karibiku vychutnat krasobruslařskou show!

Souboje titánů

Křižník Hood byl po 20 let největší loď světa (262 m na délku). Pýchu britského námořnictva ale 24. května 1941 zasáhla salva z německé bitevní lodě Bismarck (252 m), chlouba britského námořnictva se rozlomila a do tří minut klesla ke dnu. Zahynulo 1 418 mužů, jen 3 se zachránili. Německo jásalo, vždyť Bismarck vyplul na svou první bojovou plavbu teprve 18. května! Zato Britové zuřili a odplata byla rychlá – účty s nejmodernější a nejsilnější bitevní lodí světa si vyřídili už 27. května: z 2 092 členů její posádky přežilo 115…