Pod slovy „česká spisovatelka“ si většina z nás představí národní buditelku s drdolem a v krinolíně, dámu ve stylu Boženy Němcové nebo Karolíny Světlé, jejíž obzor je orámován doškovými střechami venkovských chaloupek. Případně urputnou budovatelku typu Marie Majerové. Anebo mateřskou, rozšafnou osobu ve stylu Haliny Pawlowské, glosující životní karamboly s humorným nadhledem.

Bára Nesvadbová se ovšem všem těmto zažitým kategoriím hluboce vymyká. Ba dokonce ztělesňuje jakýsi prototyp všeho, čím česká spisovatelka dle představ z učebnic literatury být nemá. Místo aby se ploužila světem s vizáží životem usmýkané intelektuálky, kráčí jím coby platinová blondýna na jehlových podpatcích. Místo aby živořila v podkrovním pokojíku s plesnivými zdmi, obklopuje se luxusem a chodí na večírky. A místo aby dštila svá moudra prostřednictvím fejetonů v Revolver Revue, pracuje – hrůza! – jako šéfredaktorka ženského časopisu. Není divu, že nálepka čítankové spisovatelky k ní jaksi příliš nesedí.

Bestií se žena nerodí

Její pozoruhodný koktejl talentů pro roli sexy blondýny a zároveň spisovatelky a intelektuálky se začal mixovat už v dětství: vyrůstala coby hýčkaný jedináček v rodině spisovatele sci-fi Josefa Nesvadby. Liberální rodinné prostředí v ní pěstovalo ničím nepokroucené sebevědomí, v diskusích s otcem si tříbila schopnosti argumentace a současně se jí vryl do paměti jako nedostižný vzor muže, se kterým – vědomě či nevědomě – porovnávala všechny své nápadníky.

V jejích povídkách – a zřejmě i v jejím životě – se znovu a znovu opakuje model nešťastného vztahu mezi dvěma či více lidmi: „Dívka miluje jediného muže a ten to prožívá jinak, takže ji trápí. Současně ta holka krutě trápí kluka, který je celou dobu zamilovaný do ní,“ vyjádřila to v jednom rozhovoru. Bářino alter ego, sexbomba jménem Karla, vystupující v jejích knihách Řízkaři a Bestiář, upadá do citové závislosti na nedostupném osudovém muži, mezitím si však s mnoha jinými příslušníky mužského pohlaví pohrává jako s žonglovacími míčky a nejspíš si na nich tak trochu vynahrazuje svou bezmocnou oddanost vůči jedinému, na kterém jí skutečně záleží.

Nová kapitola

Ve skutečnosti se však její citový život později vyvíjel poněkud mimo tyto literárně narýsované koleje. V šestadvaceti letech se totiž provdala za tehdejšího ministra bez portfeje Karla Březinu, muže nepříliš pohledného, nicméně obdařeného pověstí playboye. Jejich manželství, stejně jako rozvod, k němuž došlo o dva roky později, se stalo námětem pro šťavnatý mediální seriál, protože Březina svůj pestrý životní styl zjevně neopustil ani po svatbě.

Něco trvalého však z jejich manželství přece jen zůstalo a změnilo to Bářin život od základů: letos už šestiletá dcera Bibianka. Bára Nesvatbová se díky ní stala jednou z prvních českých manažerek, prosazujících zaměstnávání matek malých dětí – v mnoha rozhovorech zdůrazňovala, že členky její redakce kojí a přebalují přímo na pracovišti. Změnila i svůj vzhled: z vnadné sexbomby se stala superštíhlou módní ikonou, byť na úkor zdravého životního stylu. „Jím opravdu velmi málo. To je můj recept na to, abych byla hubená,“ přiznala. A z Prahy se přestěhovala do poklidných Měchenic: „Tu a tam se u mě nějaký muž zastaví. Tady ale není na místě mluvit o partnerech. Přátelé to nejsou. Kamarádi taky ne. Co takhle návštěvníci? Ano, návštěvníci. To je nejpřiléhavější název,“ uvažuje.

Jedno je ale jisté: ačkoliv její život má za sebou už několik hodně dlouhých a barvitých kapitol, pár dalších nás určitě ještě čeká. A možná to budou ještě celé svazky.