Stojí v přijímacím salonku firmy Petrof, má stříbrně lesklé kovové komponenty, ozdoby ze speciální novozélandské perleti PAUA, moderní design, na povrchu vysoce lesklý lak a stojí 2 775 000 Kč. Jmenuje se Sabina. Jak vlastně vzniká klavír?

Základ? Smrk!

Na jedné straně největší evropské továrny na klavíry jménem Petrof v Hradci Králové voní suché dřevo, na druhé znějí tóny Smetanovy Vltavy a Chopinových Nokturn. Ale postupně.

Výroba běžného klavíru ze všech jeho 7 000 součástek trvá tak osm měsíců, nic nelze uspěchat. Akt začíná v hale, kam se přiváží suché dřevo. Zde se vyrábějí základní dřevěné komponenty, kostry nástrojů, rezonanční desky, křídlové dílce…

Na kobylky a ladicí kolíky máčené v kalafuně se za moment natáhnou struny, které se dále několikrát ladí. Taky se umístí černo-bílá klávesnice, dusítka, oplstěná kladívka s habrovým jádrem.

Dlužno dodat, že klopny na klávesy, nohy klavíru, lyry pro pedály a nutné součásti artefaktu vznikají souběžně v truhlárně a jsou opracovány i dekorativně povrchově ozdobovány řezbami. Dosazují se v podstatě, až když je hotová „hlavní vnitřní chirurgie“ klavíru.

A informace pro fajnšmekry: ty zdejší mají přední i zadní alikvóty, které k základním tónům přiznívají vyššími harmonickými frekvencemi.

Petrof nabízí různé povrchy klavírů, jako jsou ořech, mahagon aj. „Nejžádanější barva je stále černá ve vysokém lesku. Bílá je oblíbená hlavně u takzvaných slohových klavírů.

Ty putují víc do Francie a Ruska,“ říká Martin Kobza a dodává, že hmotnost krásného výrobku činí v průměru 310 kg a cena je kolem 350 000 Kč.

A vzpomínka? V minulém režimu tu jakýsi soudruh objednával klavír rudý… Toť ve zkratce vše. Ta alchymistická cesta končící nádhernými tóny se těžko popisuje. Obzvlášť když nejste Malásek…