Jana pracovala několik měsíců v Tokiu jako hosteska v luxusním hotelu. „Žádná prostituce,“ upozorňuje předem. „S děvčaty ze západní Evropy a Ameriky jsme tam popíjely džusy a povídaly si s asijskými hosty. Ti byli šťastní, že si pohovoří anglicky – a ještě navíc s pěknou holkou z ciziny.“
Kromě trochy peněz si Jana ze země vycházejícího slunce přivezla i podivný vyzváněcí tón do mobilu. „To je tam teď obrovská móda,“ vypráví s úsměvem. „Každý má nějaké speciální léčivé nebo jinak užitečné zvonění, nabídka je hrozně široká. A prý to opravdu zabírá.“
Ladí s rytmy těla?
Protikocovinové vyzvánění Janina přístroje není na první poslech nic zvláštního, jen jakési nevýrazné vrnění a cvrlikání.
Jak byste se ale dočetli v popisu tohoto produktu na webových stránkách japonského prodejce Index, jde prý o „pečlivý výběr pulzních melodií upravených tak, aby dobře ladily s rytmy lidského organismu“. Pomohly Zuzaně?
Ke každému zvuku, který si pustíte na svém přístroji, patří zvláštní způsob a délka použití. Třeba při účinku proti senné rýmě se má telefon přiložit k nosu, při boji proti vráskám k ohrožené partii pleti, při účinku proti průjmu k břichu a podobně.
Myslíte, že celá záležitost je výplod nějakého cynika, který se teď směje lehkověrným zákazníkům? To byste se hodně mýlili. Autor většiny ze „zázračných tónů“ je uznávaný expert Matsumi Suzuki, ředitel Japonské laboratoře vyzváněních tónů (Japan Ringing Tone Laboratory). Dříve pracoval pro policejní výzkumný ústav, kde si udělal skvělé jméno jako autor postupu ověřování „hlasových otisků prstů“.
Sám objevitel nových zvuků ovšem za svůj největší vynález považuje syntetický zvuk komárů. Ten se totiž ozývá jen v takových frekvencích, které ještě zaznamenává citlivý sluch mladých lidí, ale už ho neslyší okoralejší sluch starších osob.
Díky tomu můžou umělí komáři nenápadně vyhánět příliš bujarou mládež z nočních parků, okolí obytných domů a dalších míst, kde řádili a rušili tak starší spoluobčany.
Pozoruhodný vědec prý pro japonskou vládu připravil i další nové zvuky, jež se dají využít při policejních zásazích či jako vojenská zbraň. Ty už ovšem na stránkách nabízejících terapeutické vyzvánění nenajdete…
Fakt to může fungovat?
„Tahle věc vypadá jako veliká legrace, ve skutečnosti však může fungovat přinejmenším stejně dobře jako placebo,“ trochu překvapivě soudí psycholog Martin Matějovský. „Kdo si vsugeruje nějaký účinek vyzvánění, ten ho také na sobě alespoň do jisté míry zaznamená. Nakonec co jiného jsou u nás tak oblíbená zábavná zvonění, která přinášejí lepší náladu se všemi jejími dalšími příznivými efekty? Léčebná vyzvánění samozřejmě také můžou souviset s muzikoterapií; to by ale už vyžadovalo podrobnější rozbor.“