Můj muž si ze mě dělá služku

Vážená redakce,

Se svým problémem asi nejsem sama, ale protože jsem zatím nikde nenašla radu, která by mi opravdu pomohla, obracím se na vás. Přítelkyně mi sice říkají, že je to marné, protože chlap se nezmění, ale já stále doufám.

Asi jste pochopili, že jde o mého muže Petra. Ne, nebije mě, ani mé děti,

chodí do práce a vydělává slušné peníze, které ani nepropíjí, ani nehází do automatu. Je to mnohem prostší. Když přijde domů, lehne si na gauč, vezme do ruky ovladač a to je jeho jediná domácí „práce.”

Jsme spolu již osm let a máme dva kluky - čtyřletého Jirku a sedmiletého Marka. Po svatbě mi doma pomáhal, opravil vysavač, vynesl smetí, pomohl při velkém úklidu. Nikdy to nebylo na zlatou olympijskou, neustále brblal něco o tom, že to jsou ženské práce. Muž má přece jiné poslání -

opravovat, montovat, starat se o zahradu. Jenže my bydlíme v paneláku, a když se rozbil vysavač, musela jsem ho po 14 dnech odnést do opravy sama. Byl moc unavený.

Vše se změnilo, když se narodil starší syn a já zůstala na mateřské dovolené. Zvykl si, že jsem doma a všechno udělala, navařila a s košem jsem chodila ráda, protože jsem se aspoň protáhla. To jsem asi neměla dělat, protože to bylo jediné, s čím ještě pomohl.

Před dvěma lety jsem se vrátila do práce. Nakonec jsem musela jít na poloviční úvazek, protože jsem nestíhala vyzvednout děti ze školky a školy, babičky máme daleko. Než uvařím a uklidím (co jsem byla na mateřské, si zvykl na teplé jídlo denně a vyžaduje je), je pomalu půlnoc. Mladší Jirka je hyperaktivní, takže se mu musím víc věnovat. Ani o kluky mimochodem můj muž nemá zájem.

Jsem už zoufalá, chtěla bych pracovat na plný úvazek, v práci mám šanci na postup,

ale to znamená pracovat „full time“. Navíc se cítím jak otrokyně, hrozně mě jeho chování ponižuje. Myslíte, že je šance, aby se Petr opět zapojil do rodinného života, aby se mnou přestal jednat jako se služkou, která pracuje jen za byt a stravu?

S pozdravem a s důvěrou
Vaše Jarka K.