Podle zprávy se onou velvyslankyní stane malajsijská astrofyzička Mazlan Othmanová (58), ředitelka Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti (UNOOSA) sídlícího ve Vídni. Tato žena zde působí od roku 2007, do jejího životopisu mimo jiné patří i šestileté ředitelování Malajsijského národního vesmírného úřadu, během něhož se do vesmíru dostal první malajsijský astronaut: Šejch Mušafar Šukor.

Malér je ovšem v tom, že Mazlan Othmanová senzační novinku vzápětí popřela. V jiných britských novinách – Guardianu – prohlásila: „Zní to skvěle, ale bohužel to není pravda.“ Její slova potvrdil i mluvčí OSN, jenž zprávu jednoduše označil za „nesmysl“.

A to přestože sama Mazlan Othmanová nedávno pravila, že „OSN by měla připravit a koordinovat mezinárodní reakci na případný kontakt s mimozemskou inteligencí“, což trochu vypadalo, jakoby si o zmíněnou funkci nepřímo řekla.

Připravte si dezinfekci

Na většině šprochů bývá pravdy aspoň trochu. Tak se také zdá, že mezi experty v současnosti opravdu nějaká diskuse o „velvyslanci lidstva“ existuje. A když už by měl být, pak Malajsijka je logická oficiální kandidátka.

Ve svém současném úřadu se zabývá například mezinárodní spoluprací ve vesmíru, koordinací vesmírného práva či nebezpečím asteroidů. Také však úvahami o možnostech inteligentního života ve vesmíru. Dostává totiž na stůl i údaje z výzkumných pracovišť, která už po léta ve dne v noci „naslouchají“ vesmíru a čekají na sebemenší signál.

„Zlepšující se technika a rostoucí počet objevených vesmírných těles posiluje představu, že život mimo Zemi nemusí být tak unikátní jev,“ soudí ředitelka UNOOSA.

Tím ale nechtěla naznačit, že pozítří očekává přistání ufonů u Vídně a už si chystá uvítací řeč. OSN totiž zatím připravila pravidla pouze pro kontakt s mikroorganismy z vesmíru.

Předpokládá přitom, že půjde o jakési „nepřátelské znečištění“ na způsob smrticího viru, jejž bude třeba důkladně odstranit a dezinfikovat. Například z přistávacích modulů a ze skafandrů astronautů, kteří by přišli do styku s mimozemským životem.

Přiletí zelení Kolumbové?

Zajímavý je v této souvislosti názor slavného fyzika Stephena Hawkinga (68), jehož řada odborníků považuje za nejschopnějšího myslitele v oboru. Podle něj by se lidstvo mělo vůči setkání s mimozemšťany stavět s opatrností a obavami. Rozhodně není na místě žádné „dětinské nadšení pro roztomilé E. T.“ či jakési mýtické tvory, kteří chtějí lidem pomoci k dokonalosti.

Stephen Hawking naopak předpokládá, že by se mohla zopakovat situace po dobytí Nového světa krutými Španěly v čele s hrabivými conquistadory. Domorodé indiány tehdy běloši vyvražďovali jak díky svým lepším zbraním, tak otrockou prací a hroznými nemocemi, jež sem přinesli. Lidstvo by velice pravděpodobně mohlo čekat totéž.

Je to vlastně dost logická úvaha: pokud je mimozemská civilizace na nižší úrovni než ta naše, objevíme ji zřejmě jako první. A budeme s ní samozřejmě jednat v souladu s našimi zájmy. Pokud je ale cizí civilizace na vyšší úrovni, může se na Zemi vetřít nepozorovaně. Není přitom důvod předpokládat, že by se k nám ufoni vypravili z charitativních důvodů: i ve vesmíru nejspíš platí Darwinovy zákony o přežití silnějšího a o nelítostném boji druhů.

Budeme se stěhovat

Aby lidstvo zvýšilo své šance na dlouhodobou existenci, mělo by se teď podle řady odborníků především rozšířit do už známého a „prověřeného“ vesmíru. Souhlasí s tím i Stephen Hawking, podle něhož nejpozději za 100 let už bude zeměkoule z hlediska svých zdrojů pro lidstvo nedostatečná.

Naše úsilí by se prý proto mělo přesunout od vyhledávání mimozemšťanů, na kterém pracují drahé teleskopy a obří počítačové sítě, ke kolonizaci použitelných planet.

„Že lidstvo přežilo na Zemi tak dlouho, je vlastně neuvěřitelně nepravděpodobná šťastná náhoda,“ dodává známý astrofyzik Jean Leclerque. „Náš druh je tak zranitelný, že může být kdykoli vymazán ze světa jednoduchým virem či nárazem asteroidu. V tom je opravdové nebezpečí…“