"Domnívám se, že je v podstatě jedno, jestli je to alkoholismus, hrací automaty nebo závislost na sexu. Je to závislost a ta je problém. Souvisí s tím fakt, že se v životě nedokážeme s něčím podvědomě vyrovnat. Ale v každém případě je to následek něčeho, co proběhlo většinou v raném dětství nebo pubertě," říká v pořadu České televize 13. komnata Moniky Foris Kvasničkové psychoterapeut Jiří Maria Mašek. Právě divný sžíravý pocit, který se objevil v hereččiných pětatřiceti letech po smrtí jejího otce a zatčení jejího muže za pašování konopí, může za to, že pití vína se stalo pravidelným a zaháněla jím smutek. Paradoxně se ale dostávala hlouběji a hlouběji do depresivních stavů a i když ji od toho někteří přátelé odrazovali, dobrovolně nastoupila do protialkoholní léčebny.
I když je jí přes padesát, stále je často obsazovaná a snaží se žít naplno
První šok, který ji změnil pohled na svět, byla smrt její roční sestry. Byly jí tři, když se tatínek vrátil s poloudušeným batoletem z procházky. Zapomněl z hroznového vína vyndat pecičku a malá Ivanka se udusila. Celá rodina se zhroutila a starší Moniku začal především otec střežit jako oko v hlavě. I přesto ale dovolili babičce přihlásit už šestiletou hyperaktivní Moniku na konkurz do inscenace Kam uhnout očima. Byla tak úspěšná, že pak šla z role do role a její dětství bylo protkané dobrodružstvím z natáčení, na němž se stala závislá. Nikoho tedy nepřekvapilo, že zvládla zkoušky na konzervatoř a v herectví pokračovala už jako profesionálka.
Monika prožívala divoká léta, která zahrnovala natáčení, zkoušky v divadle, školu a párty. Odjela také do USA a do Indie, kde potkala staršího muže, kterému v roce 1994 porodila syna. Když mu byly tři měsíce, Josefa, který patřil do hippie kultury zatkla indická policie za experimentování s látkami rozšiřující vědomí. Odsoudili ho na deset let a Monika se vracela domů opuštěná jako svobodná maminka, nedobrovolně odtržená od milovaného muže.
Protialkoholní léčba ji ale vrátila zpět na zem a Monika se opět dotkla 'prken, co znamenají svět'
Je pochopitelné, že kruté osudové rány, které herečka s darem procítit vše až do morku kostí, nezvládla. Protialkoholní léčba ji ale vrátila zpět na zem a Monika se opět dotkla "prken, co znamenají svět". Začala také cestovat, seznámila se se svým manželem, porodila druhého syna, uspořádala výstavu v Los Angeles a založila školičku pro talentované děti. I nyní, v době koronavirové, má v hlavě spoustu plánů a projektů. I když je jí přes padesát, stále je často obsazovaná a snaží se žít naplno. (Zdroj: www.ceskatelevize.cz, 13 komnata, květen 2015 a www.novinky.cz, Styl, červen 2020)
