Moderátorka neměla po nástupu do SuperStar jednoduchou roli. S Romanem Juraškem nahradili Leoše Mareše. „Po několika letech a řadách byl Leoš pryč a místo něj tam byla nějaká mladá ucha. Ještě jsme se ani nestihli ukázat a už se spustila kritika. Rozhodla jsem se, že se s tím poperu a dokážu, že to zvládneme. Užili jsme si to a věřím, že jsme odvedli profesionální výkon, za který se nemusíme stydět.“ Na nedělní přenosy si tak zvykla, že jí teď budou chybět, i když dál moderuje Snídani s Novou a MaXXimum muziky na Evropě 2.
Trpíte profesionální deformací: mluvíte, když nemáte?
Mluvím pořád, takže je to jistá profesionální deformace. Když jdu s kamarádkami na kafe, holky už vědí, že se nedostanou ke slovu. (smích)
Jak funguje domácnost dvou moderátorů, kterým nikdy nedojdou argumenty?
Myslím, že dobře, protože si pomáháme a o práci se hodně bavíme, což mi vyhovuje. SuperStar byla tak časově a psychicky náročná, že kdyby můj partner nebyl z oboru, tak by to neustál. Míra za mnou jezdil na přenosy. Měla jsem v něm obrovskou podporu.
Kdy jste přišla na to, že jste moderátorka?
Nikdy jsem o této práci nesnila, ani by mě nenapadlo, že se jí budu živit. Na brigádě v rádiu jsem dostala nabídku, jestli bych to nechtěla zkusit. Namluvila jsem vstupy, které dopadly dobře. Po dvouměsíční přípravě mě v noci na zkoušku pustili do éteru a o týden později už jsem šla vysílat nastálo. Od té doby se tím živím a vím, že tu práci miluju.
Pavel Novotný vás pomlouvá: v rádiu jste měla protekci, když si vás vybíral Míra Hejda.
To je nesmysl, protože my jsme spolu začali chodit až o rok později. Do té doby byl mezi námi čistě pracovní vztah a o mém přijetí určitě nerozhodoval jen Míra, takže protekcí bych to nenazývala.
Čím si vás získal v začátcích vaší známosti?
Smyslem pro humor. Hodně se spolu nasmějeme. On mě baví, také má velké charizma, i když na začátku mě možná ukecal.
V čem jste lepší moderátorka než on?
Nad tím jsem nikdy nepřemýšlela. Nevím, co odpovědět, strašně moc věcí mě naučil právě on.
Co vám přinesla SuperStar?
Kamarády, které budu vídat i po skončení soutěže. Po pracovní stránce je to jedna velikánská zkušenost. Vystupovat na tak velkém jevišti před početným publikem je absolutní meta toho, co si může moderátor zkusit.
Kterého porotce jste si nejvíc oblíbila?
Všichni tři jsou prima. Každý je jiný, na každém mám ráda něco. Ondra Soukup je velký gentleman, na Paľovi miluju jeho smysl pro humor a Ewa je prostě kámoška, fajn holka. Obdivuju ji za to, jak to má v devatenácti letech srovnané v hlavě a kolik toho dokázala.
Jak jste trávila čas v pauzách a písničkách?
Přípravou. Pauzy nejsou tak dlouhé, čtyři pět minut. V ateliéru je ještě jeden moderátor, který se snaží o přestávkách zabavit publikum. Já se mohla jít napít a chystat se na další vstup.
Neměla jste strach, že zmeškáte nástup?
Takovou obavu opravdu nemusíte mít, protože je tam asi deset lidí, kteří mají za úkol nás hlídat. Odskočíte si na toaletu a už za vámi běží slečna s vysílačkou a dohlíží, abyste se vrátil včas.
Měla jste po přenosech ještě chuť mluvit?
Nejdřív jsme si vždycky s režisérem shrnuli, jak se přenos povedl, a pak jsme se všichni scházeli v cateringu. Muzikanti vzali kytary, hrálo se, zpívalo. Po každém přenosu tam byl takový menší mejdan, kterého se účastnili soutěžící, včetně těch dříve vypadlých.
V půli soutěže jste bourala na dálnici na Plzeň, tedy na cestě domů. Jak se to přihodilo?
To se stalo v pondělí dopoledne při návratu do Prahy. Už jsem toho dojíždění měla nad hlavu a potom stačí chvilka nepozornosti. Od té doby jsem už raději zůstávala na noc v hlavním městě, i když nemiluju hotely a ráda spím ve své posteli. Myslím, že jsem na to trochu doplatila.
Více o tom, jak se chystá Zorka na svatbu a jak se cítila, když ji partner v přímém televizním přenosu požádal o ruku si přečtete v aktuálním vydání společenského čtrnáctideníku STORY.
