Je známo, že rodiny měly dříve více dětí, než máme dneska. Babičky a dědové většiny z nás pocházeli ze čtyř, pěti i šesti dětí. To byl, obzvlášť na venkově, ještě na začátku 20. století běžný počet. O císařovně Marii Terezii si mnozí pamatují právě to, že byla matkou šestnácti dětí. Jen málokdo ale ví, že jedna z dcer Marie Terezie svou matku v počtu potomků překonala –arcivévodkyně Marie Karolína porodila svému manželovi, neapolsko-sicilskému králi, potomků rovnou osmnáct. To si ještě dokážeme představit, ale 69 dětí narozených jedné ženě? Je to vůbec reálně možné?

Vícečetné porody

Přesto taková žena údajně existovala. Jednalo se o manželku rolníka Fjodora Vasiljeva z ruského města Šuja, který žil v letech 1707–1782. Podle některých zdrojů není její jméno známé, podle jiných se jmenovala Valentina. Další údaje o ní ani žádný její portrét se nedochovaly. A jak měla dosáhnout toho vskutku neuvěřitelného počtu potomků? Rodila prý zásadně vícerčata. Mezi lety 1725–1765 údajně porodila 16 párů dvojčat, sedmero trojčat a čtvero čtyřčat. Pak se opravdu dostaneme k číslu 69. Ještě neuvěřitelnější je, že se prý všechny děti, až na jedna dvojčata, dožily dospělosti. Údaje o nich, jako například jména, data narození či úmrtí, ale chybí. Sama supervýkonná rodička se prý dožila 76 let. Navíc jejímu muži bylo zřejmě 69 dětí málo a oženil se po druhé (zdroje dokonce naznačují, že se s oběma svými ženami nakonec rozvedl), druhá žena ho prý obdarovala rovněž značným počtem vícerčat – šesti páry dvojčat a dvěma „sadami“ trojčat.

O případu poprvé informoval anglický časopis The Gentleman’s Magazine v roce 1783. Ten se odvolával na jistého anglického obchodníka v Petěrburgu, který o této neuvěřitelné záležitosti informoval své příbuzné v Anglii. O celou věc se prý zajímala i sama carevna Kateřina, plodný rolník byl carevně údajně i představen. Tyto informace byly převzaty dalšími publikacemi v 18. a 19. století.

Mnoho otazníků

V době, kdy byla úmrtnost žen i novorozenců při porodu skutečně vysoká a ani v panovnických domech zdaleka nepřežívaly všechny narozené děti ani jejich matky, se představa rolnické ženy, která v prosté chaloupce opakovaně rodí zdravá čtyřčata, poněkud vymyká chápání. A proto se brzy začaly objevovat i skeptické hlasy poukazující na neuvěřitelnost případu. Článek autorky Julie Bell ve vědeckém časopise Biometrika v roce 1933 uvádí, že údaje o dětech rolníka Vasiljeva jsou již ve statistické ročence z Ruska z roku 1790 uváděny v kategorii „brát s rezervou“. Julia Bell si rovněž všimla, že o případu informoval lékařský časopis The Lancet v roce 1878 v článku, který se zabýval dvojčaty. Článek uváděl, že francouzská Akademie věd se pokusila ověřit tvrzení o této obří rodině a požádala Carskou akademii v Sankt Petěrburgu o radu, kde je možné o případu zjistit bližší informace. Nicméně jim bylo z ruské strany řečeno, že jakékoliv vyšetřování je zbytečné, že členové rodiny stále žijí v Moskvě a těšili se přízni vlády. Autorka Bell na základě této vyhýbavé odpovědi dochází k závěru, že případ je značně podezřelý. Rovněž další autorka Marie Clay považuje tuto neochotu nechat tento neuvěřitelný případ řádně prozkoumat za poslední ránu šancím, že o něm někdy zjistíme pravdu.

Pravdu už skutečně asi nikdy nezjistíme. Přesto je první žena šujského rolníka v Guinnessově knize rekordů uvedena jako rekordmanka, která dala život nejvíce dětem. A ačkoliv se i v dnešní době vyskytují matky s neuvěřitelným počtem potomků (například loni referoval britský list Daily Mirror o Uganďance Mariam Nabatanzi, která je ve svých 39 letech matkou již 44 dětí, rovněž díky tomu, že rodila vícerčata a s plozením začala již po svatbě ve 12 letech), zdá se, že jakkoliv sporný rekord ruské rolnice zůstane asi nepřekonán.