Ivan byl ztělesněná spolehlivost. Laskavý, pracovitý, nepil alkohol, což pro mě bylo důležité, a hlavně mě miloval jako nikdo před ním a také k Verunce se choval jako oddaný táta. Měla ho hrozně ráda, s vlastním, věčně nalitým a vzteklým otcem se nikdy tak nevydováděla a nenasmála. Říkala Ivanovi „tati“. Zkrátka rodinná idyla, o níž jsem vždy snila.

Všechno se začalo měnit v době, když bylo dceři dvanáct. Stávala se uzavřenou, nerudnou, utrhovala se na mě, v očích měla vzdor.

K Ivanovi se chovala odtažitě, mluvila s ním na půl pusy a uhýbala pohledem. Odmítala s námi jezdit na výlety, a když manžel přišel s nápadem, že pojedou na pár dní stanovat, jen oni dva, protože jsem musela zastupovat nemocnou kolegyni, dostala hysterický záchvat a zamkla se v pokoji.

Co ta holka blázní?“ kroutil hlavou Ivan a objal mě. „Asi s ní začíná cloumat puberta. Taky sis všimla, že se v poslední době chová divně? Neboj se, domluvím jí a zase bude všechno v pořádku.“

Asi týden před odjezdem pod stany za mnou Veronika přišla. Ivan volal, že se zdrží v práci, měly jsme tak vzácně čas jen samy pro sebe. „Mami, musím ti něco říct, ale nevím jak,“ začala rozpačitě a do očí jí vyhrkly slzy. „Tak mi to řekni, miláčku. Co tě trápí? Už nějaký čas pozoruju, že není všechno v pořádku,“ povzbuzovala jsem ji.

A jak by mohlo být?!“ rozplakala se a odtáhla se ode mě. „Je to kvůli Ivanovi.“ Už neřekla „tátovi“. „Osahává mě. Sahá mi na…, na…“ Následovala další vlna pláče. „Jak osahává? Co tím myslíš?“ zděsila jsem se. A Veronika šla s pravdou ven. „V noci. Když spíš. Vleze si ke mně do postele a hladí mě. Říká, že mě naučí, abych ho taky hladila. Ale nesmím ti to říct, jinak mi prý udělá ještě horší věci. Jenže já to nechci, mami, já se ho bojím!“

Zůstala jsem jako opařená. Vždyť nám to s Ivanem v posteli fungovalo, nezaznamenala jsem nic podezřelého. „A nezdá se ti to jenom, Verunko?“ drobně jsem zapochybovala. „To teda nezdá! Ty mi nevěříš, co?“ dcera vybuchla a utekla do pokoje. Rozhodla jsem se, že si s Ivanem promluvím. Všechno samozřejmě popřel, dokonce si k tomu zavolal Verunku. Nazval ji lhářkou, která nám chce rozbít manželství. Byl tak přesvědčivý! Holku psychicky úplně odrovnal a já tam jen stála a ani se jí nezastala.

Druhý den ráno byla Verča pryč. Vyděsila jsem se, chtěla volat policii, ale manžel mě zadržel. „Utekla k nějaké kamarádce, neplaš se. Chce nás vyděsit, pomstít se.“ Naštěstí zavolala moje matka. Verča je u ní, všechno jí řekla a mám hned přijet. Bez Ivana. Ten vybuchl. „Tak ta holka zatahuje do svých lží i příbuzné! Je schopná volat na linku bezpečí, ta malá rafinovaná potvora mi chce zničit život! Abys věděla, ona mi nadbíhala, odhalovala se přede mnou, nepokrytě flirtovala!

„Probudil se ve mně pradávný instinkt samice, která brání svá mláďata před predátory nehledě na nebezpečí. Verča je moje dítě, žádná rafinovaná potvora!“ V hlavě se mi vynořovaly drobné signály, kterých jsem si dřív nevšímala. Okamžitě jsem jela za matkou a svým dítětem. Uvěřila jsem Verunčině verzi a za pravdu jí dali i lékaři, policie a následně soud. Rozvedla jsem se. Chodíme s Verčou na rodinnou terapii, ale pořád to není dobré. Máme vůbec šanci?

Marie

Dobrá rada

Zneužívání nezletilé osoby je závažný trestný čin, přesto je pochopitelné, když matka odkládá kontakt s orgány činnými v trestním řízení. Prvním krokem by se tak mohla stát návštěva dětského psychologa. Měl by mít dost zkušeností, aby posoudil věrohodnost uváděných skutečností. Kontaktovat lze pochopitelně i oddělení sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). Pokud kdokoli z nich usoudí, že ke zneužívání docházet mohlo, má přímo ze zákona „oznamovací povinnost“. Někdo z nich by pak tedy měl kontaktovat policii.

SLOVO ODBORNÍKA: ZNEUŽÍVÁNÍ V RODINĚ? ONEMOCNÍ CELÝ SYSTÉM

PhDr. PETR ŠMOLKA, psycholog (kontakt: psmolka@volny.cz)

* Pokud bychom měli vycházet z dat některých studií, pak je téměř zázrak, pokud se najde někdo, kdo ve své anamnéze nemá ani náznak nějakého sexuálního zneužívání. Malá děvčátka, jakož i dívky v počátcích puberty, zneužívá nejčastěji otec, ať už vlastní, nebo nevlastní, občas i nějaký ten hodný strýček či rodinný přítel, vedoucí na táboře, trenér ve sportu, v krajním případě i učitel, který má své žáky (především žačky) doopravdy rád.

* Zneužívání v rámci rodiny mívá však zřejmě nejzhoubnější dopad. Už proto, že jde často o jednání, které probíhá skrytě i spoustu let bez toho, že by kdokoli další cokoli tušil. Nemocný je tak celý rodinný systém. Některé takto poznamenané děti navíc mívají pocit, že si za všechno mohou samy. O to obtížněji se pak se svými zážitky svěřují. Pokud se přece jen rozhodnou promluvit, pak mnohdy narážejí na nepochopení. Pro matku je totiž velice náročné připustit, že by se ten hodný muž mohl něčeho podobného dopouštět.

* Její rezervovanost lze pochopit. Zvláště, když se potomek začne svěřovat někdy na počátku puberty. Co když si tím s otcem (otčímem) pouze vyřizuje nějaké osobní účty? Co když jen hledá způsob, jak se mu pomstí za to, že mu něco zakázal či přikázal? Co když chce mít matku opět jen sám pro sebe, a tak si vymýšlí, aby se rušivého elementu v domácnosti zbavil? Jak lze rozpoznat, zda jde o popis skutečného jednání, nebo o křivé nařčení? A jak by se v podobné situaci měly matky zachovat?

* Především by neměly dceřino tvrzení zpochybňovat, případně je rovnou odmítat. Už jen rozhodnutí svěřit se ji stálo spoustu sil. Pokud její tvrzení nebylo ryze účelové, pak je zřejmé, že hledala přinejmenším pochopení, v lepším případě podporu a především nějakou změnu. Šťastné nebývají ani pokusy o přímou konfrontaci. Mimo jiné proto, že opravdu zřídka přinese cokoli pozitivního; fakticky tím dceři přichystáte jen další traumatizující zkušenost.

* Zcela legitimní naopak je snažit se minimalizovat situace, v nichž by mohlo dojít k dalšímu zneužívání.

JAK JSOU NA TOM CELEBRITY

* Případ BOHUMILA KULÍNSKÉHO ML. pořádně rozvířil společenské vody. Slavný sbormistr a dirigent měl zneužívat dívky na zájezdech a soustředěních dětského pěveckého sboru Bambini di Praga. Soud ho poslal do vězení na 5,5 roku. Odpykal si polovinu trestu a od června 2011 je na svobodě. Snaží se vrátit k umělecké práci. O jeho případu by měl být dokonce natočen film.

* Až poměrně nedávno prasklo na slavného herce KLAUSE KINSKÉHO, jak zacházel se svou dcerou Polou. Ta šokující tajemství dlouho skrývala a svěřila se s ním světu až 22 let po otcově smrti v knize Dětská ústa, kde jeho praktiky detailně popsala. Začal ji zneužívat v pěti letech a tvrdil, že to takhle dělají všichni tátové na světě. Jakmile dospěla, přerušila s ním veškeré kontakty. Svou sestru podpořila i další Kinského dcera Nastassja, která se nechala slyšet, že byla ráda, když otec zemřel.

* O pedofilních sklonech slavného komika CHARLIEHO CHAPLINA se nemluvilo nahlas, ale jeho vztahy to jasně potvrzovaly. Bral si stále mladší a mladší ženy. Poprvé se ženil v 29 letech a nevěstě bylo pouhých 16. Jeho milence Lillitě bylo dvanáct, když si s ní začal, ale vzal si ji až v šestnácti. Naposledy se ženil v 53 letech a jeho vyvolená byla opět velmi mladá. Bylo jí 17 let.

* Svou náklonnost k chlapcům vyvracel před světem zpěvák MICHAEL JACKSON, který zemřel před čtyřmi lety. Ačkoli byl v roce 2005 zproštěn obžaloby ze sexuálního obtěžování, podle nedávno zveřejněné zprávy FBI zaplatil chlapcům, s nimiž měl poměr, za mlčení v přepočtu až 700 milionů Kč. V dokumentech stojí, že se zpěvák s chlapci díval na pornografické filmy a během nich je měl osahávat. Byl ale velmi opatrný, a dokonce si najal detektiva, který zahlazoval stopy.

* S pedofilem má osobní zkušenost zpěvačka LEONA MACHÁLKOVÁ. V dětství, na dovolené s rodiči, si ji jeden vyhlédl. „Na pláži se rozhodl, že mě zasvětí do tajů sexu. Byl to traumatický zážitek,“ vzpomíná zpěvačka, ale více o tom mluvit odmítá.