Vždycky jsem si myslela, že výmluvy typu „bolí mě hlava, miláčku“ nebo „promiň, zlato, mám za sebou náročný den,“ jsou čistě ženská taktika, jak se vyhnout milování.

Samozřejmě že i já jsem se k ní občas uchylovala. Jenže teď se situace obrátila. Náročné dny má můj manžel. A taky ho často, skoro pořád, bolí hlava!

Začněte změnou chování

Odpovídá PhDr. Petr Šmolka, psycholog, Poradna pro rodinu, Praha 12

  • Opravdu Jiřinu přestal manžel milovat? Nebo s ní přestal spát? Že je to totéž? Nemusí být! V podobné situaci je dnes řada žen ve středním věku. Sám fakt, že se s nimi jejich muži přestávají milovat, ale nic neříká. Můžou být skutečně „pouze“ vyčerpaní nebo mít zdravotní trable, mít milenku či potíže s erekcí, starosti v práci, ale také se třeba pouze těžko vyrovnávají s nástupem další životní etapy. Často však jen prostě přestanou po své ženě toužit.
  • Právě zde je Jiřinina šance! Toužit můžeme přece jen po tom, co nám uniká. Pouze žena naivní se tedy bude snažit manželovu touhu vzkřísit tím, že bude zdůrazňovat, jak jí chybí. Žena vztahově nemoudrá mu zase bude jeho nezájem vyčítat a kaskadérka se s ním bude v dané situaci snažit řešit, zda ji má, či nemá patřičně rád. Podobná debata nemůže dopadnout dobře: buď ji ujistí, že má (a ona mu to stejně nebude věřit, případně ho vyzve, aby se podle toho tedy také choval), nebo jí upřímně sdělí, že je na ni zvyklý, nechtěl by rodinu rozbíjet, ale není si jistý, že ji miluje. Příliš úspěšné nebývají ani ženy pečovatelky, co naznačují, že by mohl být nemocný či impotentní a že by tudíž měl vyhledat odbornou pomoc. Možná by ji měly vyhledat hlavně ony. Nepochybně by se dozvěděly, že by je manžel měl mít možnost někdy aspoň trochu postrádat.
  • Má Jiřina osobní zájmy a své přátele, vyrazí si někdy bez muže, umí si představit rekondiční víkend v lázních s kamarádkou? To vše totiž pomáhá manželské soužití zdravě pootevřít tak, aby mohla alespoň někdy manželovi chybět. Nemám tím na mysli záměrné provokace, natož milence.
  • Mnohdy stačí, změní-li své chování jeden z partnerů; ten druhý je pak zpravidla nucen zareagovat. Zmíněná strategie bývá navíc zpravidla účinná i tam, kde je ve hře někdo třetí. Také v tom případě se dá časem s manželským terapeutem hledat cesta, jak ho do léčby zapojit.