Šestý smysl u zvířat je dosud málo probádaná oblast. Jak je možné, že některá rozpoznají blížící se katastrofu i několik hodin před tím, než vypukne? Stěžejní faktor jsou podle vědců zřejmě jejich zvýšená citlivost na změny elektrostatických polí a následně vzniklé výboje, k čemuž skutečně může docházet před zachvěním země. Jenomže řadu dalších předtuch podobně vysvětlit nejde.

Varování před náletem

Známý britský vědec a biolog Rupert Sheldrake popisuje ve své knize Váš pes to ví vzpomínku Teddyho Pugha z Birminghamu na 2. světovou válku. Když se blížila nepřátelská letadla, 10 minut před ohlášením náletu sirénami si prý jeho černá fenka sedla u dveří a štěkala tam tak dlouho, dokud nevyšel i s rodinou ven. Muž později chodil klepat sousedům v ulici na dveře, aby je mohl s větším předstihem varovat – nikdy se totiž nezmýlila.

Jak tvrdí Rupert Sheldrake, v archivu má podobné zprávy od 22 osob z Velké Británie i Německa, jejichž věrní psi je dokázali upozornit na bombardéry dřív, než došlo k oficiálnímu vyhlášení poplachu. Pozornost si vynucovali kňučením či štěkotem, nebo se naopak schovávali, jiní se zase pokoušeli odtáhnout své pány do nejbližšího krytu (sklepa). Většinou k takové změně v chování došlo 10 až 30 minut před rozezněním sirén.

Tušení koček a ptáků

Také kočky dokázaly předvídat blížící se letadla: buď se chovaly velmi podrážděně, nebo se snažily schovat. V některých případech reagovaly s více než hodinovým předstihem. Podle britského vědce útok mnohdy rozpoznali i někteří opeřenci. Rackové prý houfně odlétali, bažanti varovně skřehotali, kachny a husy vyděšeně kejhaly.

Rupert Sheldrake má zdokumentováno mnoho dalších příběhů zvířecích předtuch. Skeptici namítají, že v některých případech může němá tvář jednoduše zaslechnout nějaký neobvyklý zvuk, což způsobí změnu v jejím chování.

„Často ale podobné objasnění vůbec nepřipadá v úvahu, jelikož předzvěst nastane mnohem dříve, než k události dojde. To pak lze vysvětlit jen dvěma způsoby: buď jde o telepatii, nebo o jasnozřivost,“ uzavírá vědec.