„Jako malá jsem byla roztomilá holčička s kudrnatými blond vlasy a velkýma modrýma kukadlama. Stačilo zamrkat a dostala jsem, co jsem chtěla. Nabyla jsem dojmu, že jsem výjimečná, a čekala jsem, že si ze mě sedne tak říkajíc na zadek každý i v dospělosti,“ začíná svůj příběh vyprávět Magda (28). Její jméno jsme vzhledem k citlivému tématu dopisu v redakci změnili. Magda si svým vzhledem brzy začala vydělávat a myslela si, že udělá ve světě kariéru jako modelka. Jenže byla až moc důvěřivá a tolik toužila po luxusu. „Vyrůstala jsem v docela nuzných podmínkách a můj sen bylo moci koupit si, co chci. Takže když přišla nabídka dělat společnici, po chvíli jsem kývla. Stačilo mi umět jen počítat.“ Magda svojí krásnou tváří platila účty v kavárnách a restauracích, chodila do kina, jezdila do evropských metropolí a užívala si života. Od společnice byl už jen krůček k tomu začít dělat prostitutku. „Zvykla jsem si na pohodlí. Sexem jsem si zajistila jednoduchý a luxusní život. Najednou jsem si mohla dovolit všechno. Vzdělávala jsem se a cestovala. A nepotřebovala jsem k tomu nic extra. Jen prostě občas zavřít oči a vydržet.“

Postupem času ale Magda zjistila, že nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. „Vymklo se mi to. Ztratila jsem sama sebe, pocit klidu, zamotávala jsem se do lží, jak jsem vlastně k penězům přišla. Poslední kapkou bylo, když na mě uhodila máma, kde beru tolik peněz. Uvědomila jsem si, že jsem zničená, že jsem zaprodala sama sebe a věřím vlastním lžím,“ vysvětluje smutně Magda. Magda ale přiznává, že i přesto si luxus nedokázala upřít a ve své „práci“ i nadále pokračovala, i když se cítila hrozně. „Sice jsem už věděla, že nejednám správně, asi by to všechno nějak pokračovalo dál, ale já jsem potkala pana pravého.“

Podle odborníků je velmi těžké vyrovnat se s takovou minulostí. Asi nejvíce proto, že její stopy na nás mohou kdykoli zaútočit. Kromě Magdiny paměti se jedná totiž o paměť jejích klientů, kolegyň, rodiny nebo dokonce mocného média – internetu. „Nikdy jsem nebyla tak šťastná jako s ním. Jenže moje minulost nezůstala skryta a provalila se. Muž mých snů mě opustil. A já mám teď pocit, že jsem ztratila někoho, koho už v životě nenajdu, a že jsem svůj život promarnila.“ I když se to zdá nemožné, psychologové tvrdí, že za odborné pomoci je možné vyrovnat se s takovými pocity a vyrovnat se se svou minulostí. Hlavní je nalézt smysl života a naučit se žít „běžný“ život. Zkusit se přestat zabývat myšlenkami na minulost a budoucnost, ale žít přítomností. Prostě překročit vlastní stín.