Ačkoliv se maminky o stravování svých potomků někdy i dost úzkostlivě zajímají, až 95 % batolat v České republice má nesprávný jídelníček! Zjistil to průzkum, který nedávno provedlo Poradenské centrum Výživa dětí. Některým dětem živiny chybí, jiné naopak dostávají najíst až moc.

Říká se, že na budoucí tloušťku se zakládá už v dětství.

Nadměrný příjem energie a její nedostatečný výdej jsou základní příčinou vzniku obezity. Jak bude tělo s přijatou energií schopno hospodařit, se opravdu rozhoduje hned na počátku života. Zjednodušeně to lze vysvětlit asi tak, že celkovou energetickou rovnováhu organismu řídí hormony. Jejich působení je zakódováno v genech a následně se během časného vývoje dítěte toto působení dále „naprogramuje“ pro celý budoucí život.
„Předpokládá se, že cílenou výživou v prvních měsících a letech po narození lze ovlivnit určitá zdravotní rizika v následujícím životě,“ vysvětluje RNDr. Pavel Ježek, Ph.D., nutriční odborník společnosti Nestlé Česko. „Nejčastěji se mluví o pozitivním vlivu výživy mateřským mlékem, která je prevencí nejen obezity u dětí, ale i následně v dospělosti.“ O nutriční programování se vědci intenzivně zajímají. V současné době probíhá několik studií, financovaných z prostředků Evropské unie, které se zaměřují na vliv výživy v raných fázích života na pozdější vývoj jedince.

Příliš mnoho bílkovin

Konkrétně na obezitu se soustředí projekt „Childhood Obesity Programme“. Jeho autoři vyšli z předpokladu, že plně kojené děti mají menší riziko rozvoje obezity ve srovnání s miminky krmenými umělou kojeneckou výživou. Zatím to vypadá, že by bylo dobré, aby se vyráběla umělá kojenecká mléka s obsahem bílkovin co nejpodobnějším množství bílkovin v mateřském mléce.

  • „Vyšší obsah proteinů v kojenecké výživě vede podle předběžných výsledků studie opravdu k většímu přírůstku hmotnosti během časného dětství,“ dodává doktor Ježek.

Jen pro zajímavost: lehce by miminka mohla podle této teorie tloustnout i při časném podávání kravského mléka namísto mléka mateřského nebo namísto speciálně upravených mlék. Kravské mléko obsahuje 3,3 – 3,5 gramů bílkovin ve 100 mililitrech. Mateřské mléko oproti tomu jen 0,9 – 1,2 gramu bílkovin.

Pozor na sladkosti

Průzkum Poradenského centra Výživa dětí, který se zaměřil na jídelníček dětí od 0 do 3 let, ukázal, že hodně problematická je konzumace sladkostí. Ačkoliv by se měly v jídelníčcích dětí do jednoho roku objevovat výjimečně nebo raději vůbec, pravidelně se vyskytují u poloviny českých mrňat. „Ve věkové kategorii dětí od 19 měsíců do 3 let přijímalo vyšší než doporučené množství denní energie ve své stravě téměř 59 % dětí,“ dodává nutriční terapeutka Hana Knížková. A sladkosti mělo pravidelně až 86 % batolat.

Se solí opatrně

Sladké potraviny ale nejsou jediným problémem.K dalším prohřeškům patří nadměrné solení. Kombinace přehnaného příjmu cukru a soli je velice rizikovým faktorem, který přispívá k tloustnutí dětí.

A proč lékaři miminka – cvalíky nevidí rádi?

„Vytvoření špatných stravovacích návyků v dětství lze později jen těžko odbourat. Nadměrný příjem energie, tuku, cukru a soli způsobí, že se u dětí záhy začínají projevovat zdravotní problémy, jež vedou k rozvoji srdečně-cévních onemocnění. Už u dětí školního věku dnes není výjimkou zvýšený krevní tlak a poruchy metabolismu tuků, většinou spojené s nadváhou či obezitou,“ uzavírá primář MUDr. Pavel Frühauf z Kliniky dětského a dorostového lékařství pražské Všeobecné fakultní nemocnice.