Už zítra je štědrý den, jak vnímáte Vánoce, jsou pro vás jen jedním ze svátků nebo si stojí výš a je na nich pro vás něco výjimečného?

Těším se na ně už od té minuty, kdy končí. Jsem hodně vánoční holka. V Praze se třpytí stromečky, voní trdelníky a na nos vám dopadne sněhová vločka… To je ideální. :-)

Jak letos strávíte Vánoce, vyznáváte tzv. klasiku, tedy stromeček, koledy, kapra, dárečky nebo máte i nějaké vánoční specifikum?

Tahle kaproklidná doba se mi líbí. Nechtěla bych slavit někde daleko, v zemi zalité sluncem. Jen ať se pěkně brzo setmí, pustěj nám nějakou prima pohádku s krásnou písničkou na konci a ať jsme doma všichni dohromady. :-) Stačí mi to bohatě.

Mimochodem, nazpívala jste někdy na CD nějaké koledy?

Měla jsem takovou lahůdkovou písničku, která se jmenuje Vánoční strom. Ještě myslím přijde její čas. Víte, naše písničky si nacházejí cestu k posluchačům třeba i po pěti letech. Takže i Strom si počká. Je trochu jako já. Nikam se nežene a jde si tak nějak v klídku. Krok za krokem.

Pečete vánoční cukroví nebo tuhle otázku řešíte jinak, to samé vánoční úklid?

Mám ráda permanentní úklid. A cukroví peče naše máma. Ale já na to moc nejsem. Neuzobávám. Mám na Vánoce mnohem radši ovoce Kaki. To je dobrůtka veliká, jemně skořicová...

Podlehla jste letos, jako většina z nás, předvánoční nákupní horečce?

Nechávám si nápady v hlavě dost dlouho rozležet a pak jdu na jistotu. Stačí pár dní před tou velkou slávou. Ale mám ráda ten mumraj a blikající Prahu. Škoda ale každé sněhové vločky, která padne vedle. Letos obzvlášť.

Vzpomínáte si z minulosti na nějaký „dramatický“ vánoční zážitek, např. hořící stromeček či kost v krku?

Jednou jsem sebou pěkně sekla na uměle vytvořeném kluzišti před barákem. Chtěla jsem vědět, jak rychle vylitá voda zamrzne, a tak jsem ji tam lila a lila. Pak jsem na to zapomněla, utíkala ven a lup! Voda mezitím zamrzla naprosto dokonale. Byl to pěknej ledo placák a málem to odnesly zuby.

Vzpomenete si ještě, jaký dárek vám kdy udělal největší radost?

Super bylo to, že jsem kdysi, po dvou letech, mohla sundat rovnátka. :-)

Stává se vám po Vánocích, že pak musíte vynaložit hodně námahy, abyste se zase dostala na svou předvánoční váhu?

No, když si nedám moc rohlíčků a ořechových košíčků, tak ne. Ale odolejte jim… Mám ale celkem silnou vůli, takže to letos vidím nadějně.

Za týden vstoupíme do nového roku 2010, chystáte pro sebe nějaké novoroční předsevzetí?

Ano. Nezapomínat, že: „Nemít všechno, po čem toužíš, je nezbytnou součástí štěstí.“ B. Russell

Už máte představu, kde a jak budete letos slavit příchod Nového roku?

Párkrát jsem slavila na snowboardu přímo na noční sjezdovce, párkrát na Václaváku během přímého přenosu. A většinou pak zakotvím v nějakém prima klubu, kde se tancuje a hraje ultra taneční muzika.

Letošní rok byl pro vás profesně určitě velmi úspěšný, ve Slavíku jste skončila na krásném druhém místě, za prodej vašeho alba Fénix jste získala zlaté a platinové album. A vaše píseň Láska umí víc vyhrála v oblíbenosti první místo. Jste také nominovaná na zpěvačku roku televize Óčko. Jste spokojená?

Mám radost. Všechno co jste vyjmenoval, je odpověď od posluchačů, kteří si naše písničky našli. Ohromně si jejich podpory vážím a jejich ohlasy a hlasy mi dávají spoustu energie jít dál a pracovat.

Pracujete již na dalším CD? A co nějaké koncertní turné?

Je pomalu čas na nové písničky. Fénix si lítá už pěkně dlouho v hitparádách všeho druhu, tak ho nechám, dokud se neunaví. A pak přijde něco nového. Každá deska má svůj čas.

Rýsují se vám také nějaké nové filmové či muzikálové nabídky?

Příští rok přijde do kin film Labyrint a od ledna si zase zahraju v Tajemství. A dál se nechám překvapovat. Jako vždycky. Neplánovat se mi líbí.

Na jakou svou filmovou a muzikálovou roli nejraději vzpomínáte?

Sedla mi Morgana, krásně se mi hraje Eliška v Tajemství a taky jsem měla ráda Hanku ze Starců na chmelu. Jinak mám ale radši filmové záležitosti, kde se hodně tancuje. Ty mě formovaly a učila jsem se z nich choreografie a texty písniček. Film Staying alive umim i pozpátku.:-)

Když jste poprvé stanula před publikem a začala zpívat… Vzpomínáte si na to ještě, měla jste velkou trému? Jste dodneška trémistka nebo jste se toho už zbavila?

Těsně před koncertem nebo před premiérou v divadle vždycky zažívám takový neuvěřitelný vnitřní klid. Jako kdyby ptáci přestali zpívat, vítr foukat, kytky dýchat. Trvá to jen pár sekund, ale zdá se to jako věčnost. Ten pocit zbožňuju.

Jak vzpomínáte na vaši roli ve velmi úspěšné teenagerovské komedii Snowboarďáci?

Byl to mazec. Jezdila jsem každý den trasu Praha - hory - Praha. Protože jsem do toho denně hrála divadlo. Trochu mě v té době mrzelo, že s ostatníma nezůstávám na chatě. Ale divadlo miluju, takže jsem měla, co jsem chtěla. Zvládli jsme to. Ale celou dobu jsem měla pocit, že to bude pěknej průšvih a nikdo na nás nebude do kina chodit. Jsem ráda, že jsem se nestrefila.

Máte ještě nějaký neuskutečněný profesní sen?

Mám jich asi milion, Když vyjdou dva, budu ráda.

Z profesního hlediska byl rok 2009 pro vás určitě velmi úspěšný, můžete to samé říct o životě osobním?

Můžu. Potkala jsem zajímavé lidi, mám štěstí na kamarády, na fajn rodinku. A když je problém, tak má i své řešení. A mě celkem baví to rozuzlení hledat.

Zažila jste značné zdravotní komplikace, které vás v jednu chvíli dokonce dočasně upoutaly na vozík...

Už je to pryč. Měla jsem krásný červený sádry na obou nohách. Bolelo to jak čert, ale žádná tragédie. Aspoň se člověk na chvilku zastaví a zklidní.

Už jsou vaše nožky v pořádku? Všichni jsme vám celou dobu moc přáli, abyste to zvládla!

Děkuju. Dostala jsem spoustu energie a krásných dopisů a vzkazů. To mi hodně pomáhalo.

Zažila jste v roce 2009 nějaké osobní zklamání, nenaplnilo se nějaké vaše přání?

Lucie Vondráčková
Narodila se 8. března 1980. Vyrůstala se svou matkou, překladatelkou Hanou Sorrosovou, otcem, hudebníkem Jiřím Vondráčkem a bratrem Davidem. Od malička se věnovala mnoha koníčkům (tanec, balet, step, zpěv a studium cizích jazyků). Vystudovala Filozofickou fakultu, obor Kultorologie. V televizi začínala v roce 1990, hrála v seriálu Území bílých králů. V roce 1993 vydala svoje první, tehdy dětské písničkové album Marmeláda, za které dostala zlatou i platinovou desku. Hrála v mnoha filmech a pohádkách, je také vyhledávanou muzikálovou zpěvačkou. Její poslední CD s názvem "Fénix" je velmi úspěšné stejně jako její předchozí alba (Pelmel (2007), Boomerang (2005), či Manon (2000).

Všechno bylo celkem tak akorát. Příliš moc štěstí mám stejně nerada jako příliš moc slz.

Vaši fanoušci vám také určitě drží palce, aby se po vašem boku konečně objevil nějaký sympatický partner, se kterým byste byla šťastná, myslíte si, že v tomto ohledu máte trochu smůlu na chlapy?

To určitě nemám. Vždycky jsem s tím, s kým si mám co říct a jiskry lítaj všude kolem. Že o mých láskách neví bulvár je veliká výhra. O svůj osobní život se s nimi dělit nechci. Ten je můj a odráží se v našich písničkách.

Je pravda, že ve vašich žilách koluje i trochu ecuadorské krve, jak jsem se někde dočetl? Pokud ano, jak si myslíte, že se ve vás tahle jihoamerická genetika projevuje, třeba ve vaší povaze či temperamentu?

Jsem dost tvrdohlavá. Když se mi něco nezdá, nehádám se. Mlčím, nechám mozek, aby si všechno přechroustal a vyhodnotil a pak konám. Slovo má určitou sílu, ale čin je mocnější. Pokud mi někdo vysvětluje, proč něco nejde, tak jdu a udělám to. Spousta lidí se ve mně spletla. Mysleli, že budu poslouchat nevyžádané rady typu: S tímhle pracuj a s tím ne, tohle zpívej a tamto ne, buď víc sexy, drž se módních trendů, zpívej anglicky.. bla bla bla. Znám svou cestu a baví mě. Vyslechnu je sice, ale jdu si dál. Třeba pomaleji, ale po svým.

A už jsme na konci! Chtěla byste něco popřát našim čtenářkám pro chvíle sváteční, vánoční i do nového roku 2010?Aspoň jeden splněný sen, lásku tak sladkou, jako vanilkový rohlíček a energii v čemkoli, do čeho se chcete pustit. A žádný strach! Všechno dopadne tak, jak má.