V sobotu byla zvolena nová Česká Miss, vy jste také královna krásy, nemohu se vás proto hned na začátek nezeptat: Jak se vám líbí...?

Ani jednu z vítězek osobně neznám, ale v televizi se mi moc líbily. Dívka č.6 - blondýnka Veronika Machová - byla mou favoritkou od začátku, takže se plně shoduji s názorem poroty. Těším se, až dívky osobně poznám při nějaké pracovní příležitosti a přeji jim hodně úspěchů.

Znáte předchozí vítězky?

Abych se přiznala, Českou Miss jsem viděla jen dvakrát. Nenechala jsem si ujít první dva ročníky. V dalších letech jsem měla v den finálového večera vždy nějaké pracovní povinnosti a stačilo mi následně vidět tváře vítězek v tištěných médiích.

Sledujete vůbec soutěže krásy?

Soutěže krásy jsem sledovala už jako malá holčička. Každoročně jsem se na finále celorepublikové volby krásy moc těšila a sledovala i soutěže celosvětové. V poslední době se ale toto nadšení pomalu vytrácí. Miss ČR sleduji sice pořád, ale už spíše jen ze zvědavosti, jestli vyhraje má favoritka. Bohužel, programově mě soutěž už trochu nudí.

Myslíte si, že dvě soutěže krásy v ČR, tedy 6 missek (2 missky a 4 vicemissky) každý rok, je pro takovou zemi jako ČR přiměřené množství?

V mnoha zemích se koná několik soutěží krásy. U nás jsou na té nejvyšší úrovni jen Miss ČR a Česká Miss a samozřejmě, že i když to není ve světě výjimečný jev, platí zde pravidlo, že trh už je přesycen a lidé logicky „unaveni“. Vždyť dnes už má každá druhá modelka nějaký titul a missek je tolik, že se to všem plete.

Co říkáte poslednímu vývoji situace, kdy paní Maláčová získala licenci na Miss World a vlastní teď licence na obě největší mezinárodní soutěže krásy, Miss World a Miss Universe? Myslíte si, že „vaše“ Miss ČR je tak v koncích?

Já měla to štěstí, že jsem se zúčastnila obou těchto významných soutěží. Byla jsem na Miss World v Číně a na Miss Universe v Ekvádoru a mám díky tomu nezapomenutelné zážitky. Do zákulisí „boje“ o licence na zmíněné soutěže nevidím a nerada bych se k této kauze nijak vyjadřovala. Miss ČR ale rozhodně v koncích není.

Možná zkusí zachránit situaci s novou soutěží, Česko-slovenskou miss, kterou slečna Kuchařová a spol. chystají, uvidíme. Vy sama jste se stala Miss ČR v roce 2003, uplynulo od té doby sedm let, co všechno se od té doby změnilo ve vašem životě?

Za sedm let se změní spousta věcí. Za tu nejvýznamnější změnu považuji to, že jsem se vdala. Výčet drobnějších změn by byl na několik stránek.

Asi nelitujete při ohlédnutí zpět, že jste se přihlásila do soutěže?

Snažím se žít tak, abych nikdy ničeho nelitovala. To se mi sice ne vždy daří, účasti v soutěži Miss jsem ale nelitovala snad nikdy. Pro mě to byla úžasná životní šance, která odstartovala pohádkový pracovní život.

Tuším, že vás tehdy přihlásily kamarádky z gymnastického oddílu, kde jste působila?

Přihlásila mě trenérka Blanka. Sokol Příbram získal tehdy díky mému vítězství finanční odměnu 100 000 korun. Za tyto peníze se koupil nový přeskokový stůl, na kterém gymnastky cvičí dodnes.

Co vám tehdy přineslo vítězství, těžíte z něho dodnes?

Vítězství mi přineslo zejména zajímavé pracovní nabídky a určitou popularitu, ze které samozřejmě těžím dodnes. Nebýt Miss, neznám spoustu úžasných lidí… Asi bych ani nepotkala svého manžela, nepracovala bych v televizi…

Co byste poradila mladým dívkám s ambicemi v modelingu, mají to zkusit v Miss, pomůže jim to v kariéře?

V kariéře jim případný úspěch v soutěži Miss pomůže zejména na domácím pracovním trhu. V zahraničí nikoho titul krásy nezajímá. Dívkám bych ale poradila, že pokud mají chuť, určitě by s účastí neměly váhat. Za zkoušku nic nedáte a třeba vás potká stejné štěstí, které potkalo mě před sedmi lety.

Byly vaše začátky v povolání modelky krušné?

Jak už jsem říkala, v modelingu jsem se prosadila díky vítězství v soutěži Miss. Před tím jsem o prosazení v tomto odvětví ale ani moc netoužila, sportovala jsem a na chození po mole nebyl čas. O těžkých začátcích tedy nemůže být ani řeč. Jak říkám, měla jsem velké štěstí.

Zkusila jste to také v zahraničí?

Nikdy jsem nezkoušela štěstí u zahraničních modelingových agentur, a to kvůli tomu, že vlastně bez přerušení studuji a nemohla jsem si nikdy dovolit odcestovat do zahraničí na delší dobu. Mám za sebou jen pár přehlídek v Paříži či v Rakousku.

Nač ta skromnost, co by za „pár přehlídek v Paříži“ některé modelky daly! Pojďme ale od modelingu k televizi. Konkrétně k TV Prima, kde moderujete počasí. Jak jste se vlastně k této práci dostala? Co se vám na ní líbí? Rozumíte alespoň částečně odborným pojmům, se kterými tam pracujete, myslím všechny ty okluzní fronty, tlakové níže, rosné body?

K moderaci Počasí jsem se dostala přes klasický casting. Na této práci se mi líbí všechno. Mám kolem sebe tým příjemných lidí, pracuji v příjemném prostředí a mám přehled o tom, jak bude. Ale nejsem meteorolog, jsem jen moderátor, který zprostředkovává zprávy lidem doma u obrazovek. Snažím se proto nepoužívat složité pojmy, kterým stejně velká část diváků nerozumí.

Už jste si to vyzkoušela i jako herečka, jaká to byla zkušenost? Nerýsuje se nějaká nová šance?

V minulosti jsem si zahrála už v několika filmech či seriálech, rozhodně se ale nedá mluvit o klasických hereckých rolích. Vždy to byly jen drobné „štěky“, které byly zajímavou zkušeností. V herectví žádné ambice nemám.

Zdá se, že myslíte i na zadní kolečka, pokračujete ve studiu práv a politologie na Západočeské univerzitě?

Ano. Před pár lety jsem vystudovala Vysokou školu v Karlových Varech, obor právo. Letos končím na Filozofické fakultě v Plzni politologii a v příštím roce snad úspěšně zakončím také studium práv na Právnické fakultě ZČU.

Co říkáte aféře kolem plzeňských práv? U nás je zřejmě možné všechno…

Celá aféra mě hodně mrzí, a to zejména z toho důvodu, že se naše fakulta nesmazatelně vepsala do paměti deseti tisíců lidí jako škola, která se vystuduje levou zadní za pár víkendů. Podobné věci, na které se přišlo právě u nás v Plzni, nejsou výjimkou ani na jiných školách. Tímto nechci naše práva nijak ospravedlňovat, některé zjištěné skutečnosti jsou skandální, je mi ale líto, že celá kauza poznamenala zejména poctivé studenty, kterých je u nás většina.

Vy můžete mít klidné svědomí, vy jste fakultu nevystudovala za dva měsíce, že? Teď se podívejme do vašeho soukromí, když dovolíte... Loni jste se vdala za jachtaře Davida Křížka, můžete nám říct, jak jste se seznámili? U moře, na jachtě...

S Davidem jsem se seznámila v Chorvatsku na jachtařské regatě, kam jsem byla vyslána jako zástupkyně Nadace Naše dítě, na jejíž konto šel výtěžek ze zmíněných závodů.

Převzala jste manželovo příjmení. To není v našem showbyzu úplně běžné, mnoho žen si ponechá svou „zavedenou“ firmu, kterou je právě dívčí jméno…

Přijetí manželova jména je sympatická tradice, kterou jsem chtěla dodržet. Na mnohých pracovních akcích jsem stále prezentována pod dívčím jménem, ale myslím, že se to bude pomalu měnit. Lidé, kteří mě mají rádi, si na změnu příjmení jistě zvyknou.

Ptát se vás, zda jste pro úředně potvrzený sňatek, či vztah bez papíru, je asi zbytečné?

O svatbu jsem se ve svém životě nechtěla ošidit. Byl to nádherný den. Dodnes mě při vzpomínce na sedmý srpnový den loňského roku příjemně zamrazí. A vztah s manželem je stále krásnější.

Přineslo to pro vás nějaké změny, když jste se vdala?

Jedinou zásadní změnou byla jen změna příjmení.

Váš partner hodně cestuje, třeba i řadu měsíců je na moři, jak snášíte taková dlouhá odloučení?

V poslední době, kdy všechny sponzory straší finanční krize, mám naštěstí manžela více doma. On je sice nešťastný, že nemůže podnikat své oceánské plavby, já ale mohu být v klidu a nemusím se strachovat. Dlouhá odloučení samozřejmě špatně snáším a to nejen proto, že se mi stýská, ale zejména proto, že mám o manžela strach. Oceán je silný soupeř.

Pomýšlíte už na miminko?

Ano, ale mojí prioritou je v tuto chvíli zejména dostudovat. Po ukončení studia nám v početí prvního potomka nebude už nic bránit.

Vnímáte svět samozřejmě jako žena, nechtěla byste nicméně pro pochopení mužského vnímání světa zkusit strávit třeba 24 hodin v mužském těle? Šla byste do toho?

Naštěstí nic takového není možné, tak nad tím ani nebudu přemýšlet. V ženském těle se mi žije moc dobře.

Věříte, že existují věrní muži, nebo mají boj – nevěru v genech, jak mnozí argumentují?

Věřím, že existují věrní muži. Tuto iluzi si nechci nechat vzít.

Proč si myslíte, že se u nás každé druhé manželství rozvádí, myslíte si, že znáte recept na spokojené manželství?

Recept na spokojené manželství nejspíš neexistuje a já, půl roku vdaná paní, nejspíš nejsem ta, která by se mohla pouštět do nějakých úvah nad zaručeným fungování vztahu mezi dvěma lidmi. Věřím ale tomu, že základem úspěchu je to, když dva zamilovaní lidé pěstují svou lásku a vzájemně se respektují.

Uznáváte emancipaci, ve všem?

V současné době by si měl každý poradit se vším, ale - samozřejmě, jsou věci, které s radostí přenechám na starosti manželovi - a naopak.

Než jste se zranila, věnovala jste se vrcholově gymnastice, sportujete, či cvičíte i dnes?

Ano, cvičím dodnes a i nadále jsem věrná Sokolu Příbram. S dalšími dvanácti cvičenci závodíme v TeamGymu. V dubnu změříme síly s ostatními týmy na mistrovství republiky.

Tak to jistě jako sportovkyně sázíte na zdravou stravu. Co je vaše nejoblíbenější jídlo, a naopak takové, které byste nedala do úst?

Lucie Křížková (Váchová)
Narodila se v Příbrami 4. září 1984. Vystudovala všeobecné gymnázium, věnovala se gymnastice a v roce 2003 zvítězila v soutěži Miss ČR. Studuje dvě vysoké školy, politologii na Filozofické fakultě v Plzni a práva na Právnické fakultě ZČU. Je známou modelkou a moderátorkou počasí na Primě.

Snažím se jíst zdravě, ale někdy klasickým českým jídlům neodolám. Nejraději mám babiččiny kynuté ovocné knedlíky. A co ráda nemám? Koprovou omáčku a špenát.

A jsme v cílové rovince našeho povídání, dovolte mi poslední tři dotazy, každý z jiného soudku...

Myslíte si, že existují v reklamách tolik vychvalované zázračné kosmetické prostředky např. proti celulitidě?

Možná existují, já ale žádné takové neznám.

Máte ještě nějaký nesplněný profesní sen?

Sny nerada prozrazuji, nezlobte se.

Kdo je podle vás víc sexy, Paroubek, nebo Topolánek? :-)

Taťka Šmoula. Nezlobte se, ale to je vážně hrozná otázka. Nechtějte po mně seriózní odpověď.