Patříte určitě k našim nejpohlednějším a i nejvyhledávanějším modelkám, přesto jste dala před kariérou přednost svému příteli, není to trochu škoda?

Na modeling jsem úplně nezanevřela, jen teď trávím více času mimo republiku a tak nemůžu přijímat zakázky. A je jich pořád hodně, za což jsem vděčná, a pokud to jen trochu jde skloubit s mým pobytem v Rusku, tak práci ráda přijímám.

V Rusku není šance chytit se jako modelka?

Určitě je, dokonce jsem už měla nabídku. Ale musela bych cestovat po světě, ne být jen v Rusku, což pro mě momentálně není, teď je prioritou přítel, má snaha mu zabezpečit příjemné prostředí v cizí zemi.

Když se vyskytne nějaká zajímavá nabídka v ČR, vezmete ji?

Ano, samozřejmě, jen se to musí časově vše sladit, aby to vyhovovalo všem stranám.

Jak se vůbec žije v Rusku, dá se to srovnat s životem u nás?

V Rusku se mi žije dobře, nemůžu si víceméně na nic stěžovat. Věci potřebné pro denní život tam seženu. Je tady se mnou ještě další Češka Iva, a tak létáme vždy spolu a chvíle, kdy kluci hrají nebo trénují, trávíme spolu. Často s sebou bráváme do Ruska i psy, takže se člověk zabaví i s nimi. Dokonce jsem začala chodit cvičit každý den, což je u mě velká změna.

V obchodech mají vše, co potřebujete, nebo je ještě cítit dřívější doba nedostatku a bídy?

Ano, a kolikrát seženu lepší ovoce a zeleninu a ryby než u nás. Ale musím se přiznat, jedna věc mi tam chybí, náš český chléb. Na ten se vždy neskutečně těším. Jinak stejné je to i s oblečením, obchodní centra jsou stejná a značky ty samé, takže když potřebuji, cokoliv seženu.

Jaký je Nižnyj Novgorod, kde s Jardou Bednářem žijete, jak se vám líbí?

Novgorod je velké město, větší než Praha. Je rozdělen řekou na novou a starší část s továrnami. My bydlíme v té nové. Dá se říct, že je tam vše, co člověk potřebuje. Obchody, parky, kavárny, restaurace, vše, na co si vzpomenete. Dokonce máme auto Volhu, takže jsem účastníkem provozu, což je někdy hodně zajímavé. Pravidla se tam málokdy dodržují, je to spise, kdo je silnější vyhrává.

Jak vypadá byt či dům, ve kterém bydlíte?

Bydlíme v činžovním domě, který tvoří menší uskupení s parčíkem uvnitř. Domy jsou hlídané, stejně jako auta na parkovišti ostrahou. Docela jsem se lekla, když jsem viděla ostrahu s nějakým samopalem na zádech. Ale cítíme se tam dobře. Sousedé jsou milí.

Už jste pronikla do tajů ruštiny? Už se domluvíte? A Jarda?

Zatím jen velmi okrajově. Umím azbuku, takže si to můžu přečíst, ale jsou slova, která jsou hodně odlišná, těm pak nerozumím a přichází na řadu slovník. Jardova ruština je na výborné úrovni, ten nemá absolutně problém. Také bych se tak chtěla naučit mluvit, protože angličtina mi tam nestačí.

Dá se říct, že jste žena v domácnosti, nebo jste si tam už našla nějakou další náplň volného času?

Ano, dá se to tak říct. Šla jsem do Ruska s tím, podpořit přítele a zajistit mu tam domov. Nevadí mi to. Jarda mi to v mnoha věcech vrací.

Můžete nám popsat svůj všední pracovní den v Rusku?

Jak už jsem zmínila, většinu času věnuji příteli, takže se to točí kolem něj. Nakoupit, udělat oběd, pak když je čas tak vyrazím na dortík nebo něco dobrého s kamarádkou a večer s Jardou cvičit.

Přizpůsobila jste se trochu tamním stravovacím zvyklostem, zachutnala vám nějaká místní specialita?

Ruská kuchyně mi připomíná naši moravskou, takže jsem nadšena a chutná mi vše. Jen snad kopr by nemuseli do všeho dávat.

Umíte vařit, vaříte Jardovi? Co má nejraději? A vy?

Snažím se, ode mne má Jarda nejraději kuře na paprice. Je to jednoduché, ale ne moc zdravé jídlo, tak občas zhřeší. A já miluji Jardovu kačenu se zelím a domácím knedlíkem. V podstatě hodně jídel, jsem se naučila vařit od Jardy, takže mu to chutná všechno.

Jak dlouho už vlastně v Rusku jste a už jste si zvykla?

Od léta, a zvykla jsem si téměř hned, protože vím, že tam nejsme na pořád.

Když Jarda hraje doma, zajdete na hokej, podívat se na něho? Sledujete jeho zápasy v KHL v televizi?

Ano, mám permici a chodím na všechny domácí zápasy. A pokud hrají mimo město, tak na netu se dá najít vše, i přenos online.

Vyznáte se trochu v hokeji, víte třeba, co je offside, či icing?

V Čechách jsem chodila na hokej s Jardovým kamarádem a ten mi vždy vše trpělivě popisoval a vysvětloval, teď v Rusku jsem už sama a jsou věci, kterým někdy nerozumím, a to se pak můžu zeptat doma Jardy. Ten mi vše rád vysvětlí.

Už jste asi také stačila vypozorovat, jaké je postavení ženy v Rusku, je to podobné jako u nás, nebo jsou tam emancipovanější?

Žena je pro muže, tedy ta jeho doma, to hlavní a střed všeho. Poslouchají je a jsou k nim velmi uctiví. Zato venku cizí ženy, by přejeli klidně autem, dost zvláštní.

Máte už svou oblíbenou restauraci nebo bar, kam rádi zajdete?

Miluji sushi, a je tam výborná restaurace, kam chodíme velmi rádi na mušle nebo sushi.

Poznávají ve městě lidé Jardu? Jak je to tam s popularitou hokejistů?

Setkáváme se s tím, vždy je to velmi milé, chtějí fotku nebo ukazují, že ji už mají a jsou rádi.

Pojďme z Ruska do Česka, ukončila jste jednu etapu studia na Vysoké škole aplikovaného práva, stala se bakalářkou, nebudete už pokračovat ve studiu?

Ano, ráda bych pokračovala v magisterském studiu, ale až se vrátíme do Čech.

Jaké jsou vaše další plány, myslíte, že budete zvládat domácnost, studium i kariéru?

Určitě se to dá zvládat, jako jiné ženy domácnost a kariéru. Takže až budeme v ČR, ráda si to vyzkouším. Studia mi zbývají jen 2 roky, což není mnoho a pak hurá do práce.

Pocházíte ze Strážnice, ostatně jako Eliška Bučková, jak to, že se právě tady rodí takové krásky?

Máme tam prostě úrodnou zemi nejen na víno.

Vaše mladší sestra by prý mohla jít ve vašich šlépějích, je prý náramně pohledná?

Ano, ale to se bude muset sama rozhodnout, jestli to zkusí, každopádně já ji ráda podpořím a pomůžu, pokud by do něčeho takového šla.

Máte doma ve skříni kroj, vezmete ho někdy na sebe? Zvládnete nějaký váš krajový taneček třeba s cimbálovkou?

Kroj mám, ale už je mi dávno malý. Chodívala jsem do folklórního kroužku. Moc se mi to líbilo, vystupovali jsme v kroji, tančili a zpívali.

Nedávno jste nafotila krásné fotky, které jsou velmi sexy, i když vlastně není tzv. Nic vidět, to je vaše hranice nahoty, za kterou byste při focení či natáčení nešla?

Toto byla má hranice, mám ráda tento styl fotek, a komu se nelíbí, ať se nedívá.

Jak se ty fotky líbily Jardovi, nežárlil trochu na všechny muže, že vás takhle uvidí?

Ne, je to má momentální profese a on to respektuje, ví, že bych nikdy nešla do jiné formy, takže se nebojí. A proč nemít vzpomínku na mladé tělo?

Jak jste na tom se životosprávou, co třeba cigarety, alkohol, zdravá výživa?

Lucie Hadašová
Narodila se 8. července 1986 ve Strážnici. Vystudovala Obchodní a hotelovou školu, poté se stala studentkou Vysoké školy aplikovaného práva, kde letos dokončila bakalářské studium. 24. února 2007 byla v pražském Top Hotelu zvolena absolutní vítězkou soutěže Česká Miss. Titul jí pomohl prosadit se v modelingu a dnes patří k našim nejžádanějším modelkám. Ona ale dává v posledních měsících přednost před prací i dalším studiem soukromí, konkrétně svému příteli. S hokejistou Jaroslavem Bednářem žije v Rusku. Míry: výška: 178 cm, prsa: 85 cm, pas: 60 cm, boky: 91 cm, barva vlasů: blond, barva očí: hnědá.

Cigarety nekouřím a nikdy jsem nekouřila, nemám to ráda. Alkohol jen velmi zřídka, maximálně míchaný drink, ještě jsem nebyla nikdy opilá. A výživa? Tak tam je to horší. Miluju českou kuchyni, omáčky, knedlíky, žebra, kolena a podobně, takže na výživě musím ještě zapracovat.

Jaké jsou vaše koníčky?

Je to asi divný koníček, ale ráda jezdím autem. Vždy když máme přehlídky mimo Prahu, tak beru auto já a vezu všechny holky. Ale raději jezdím sama, to pak můžu poslouchat hudbu, jakou chci a velmi si tak odpočinu. Kolony mi nevadí, většinou jím, když někde čekám v autě.

Snažíte se vyjít v oblékání vstříc módním trendům, nebo chodíte v tom, co se vám prostě líbí? Víte, co je třeba módním hitem letošního jara?

Nejsem typ, co by sjížděl všechny módní trendy a pak v tom chodila. To ne, vyberu co je mi pohodlné. Mám i džíny staré 6 let a nosím je pořád a ráda a na módní policii kašlu.

V čem se nejvíc změnil vás život od chvíle, co jste se stala Českou miss. Kdyby se dal čas trochu vrátit, udělala byste něco z té doby trochu jinak, co třeba?

Téměř v ničem, jen snad že jsem se přestěhovala, a taky sundala růžové brýle. Je těžké odpovědět, co bych udělala jinak, ze všech chyb se člověk poučí, takže jich nelituji a určitě se ještě nějaké najdou, ale to je život.

Co byste vzkázala našim čtenářkám?

Ať si užívají každého dne života, i když jim zrovna nepřijde, že je život lehký. Je to jako zebra - bílý a černý pruh, pořád se střídají.