Životní styl obyvatel Lesbu může někomu přijít ospale nudný, jinému zase kouzelně starosvětský. V každém případě se znalci shodují v tom, že se tu zachovalo nejvíce z tradičního venkovského způsobu existence Řeků.

Byť paradoxně ostrov sám byl k Řecku připojen až v roce 1912; do té doby patřil třeba starému Egyptu, Byzanci, Janovu a naposledy osmanské říši. Už od 5. století zde ovšem byla dvě biskupství.

Lesbos je vlastně sopka se dvěma krátery: horami Olympus a Lepetymnos. Díky úrodné vulkanické půdě byl od starověku považován za zdroj těch nejkvalitnějších potravin známého světa: zejména oliv (olivovníků zde roste na 18 milionů), ovoce i zeleniny a později také ouza (místní anýz mu prý dodává nenapodobitelné aroma).

Při pohledu z letadla také pochopíte, proč se Lesbu říká smaragdový ostrov. Jakkoli je to přirovnání otřepané, napadne vás nejspíš také: vždyť ten malý kousek země je ze tří čtvrtin pokryt lesy a olivovými háji! Jaký rozdíl oproti vyschlé pustině některých jiných středomořských destinací.

Sestup do moře je většinou pozvolný (jako dělaný pro malé děti) a voňavé piniové háje na mnoha místech končí přímo na plážích. Slunce není tak palčivé a vítr je osvěžující: často fouká z jen 9 kilometrů vzdálené turecké pevniny.

Není divu, že se tu dobře přemýšlelo Aristotelovi i Epikurovi. Někde v hornatém vnitrozemí pak mají dodnes odpočívat ostatky bájného pěvce Orfea…

Seznamte se…

  • Název: Lesbos (řecká verze jména zní Lesbos; někdy se užívá i Mytilini)
  • Rozloha: 1 636 km2
  • Počet obyvatel: 95 000
  • Hlavní město: Mytilini (asi 40 000 obyvatel)
  • Atrakce: světově proslulý je 40 milionů let starý zkamenělý les, na jaře či na podzim se můžete prohřát v některém z desítek termálních pramenů. Je zde ráj pozorovatelů vodního ptactva (více než 130 druhů) i milovníků cykloturistiky. Ani tady však nevládne dokonalá idyla – 12 historických kostelů Lesbu je na seznamu nejohroženějších památek světa.