PROČ JE LEPŠÍ, KDYŽ MAJÍ DĚTI MÉNĚ HRAČEK?

1. Snáze se naučí kreativnosti.

2. Naučí se déle udržet pozornost (s mnoha hračkami budou roztěkanější a nedokážou je plně ocenit).

3. Vytvoří si lepší sociální dovednosti (lépe se naučí, jak rozvíjet vztahy s vrstevníky i dospělými).

4. Naučí se přistupovat ke svým věcem s větší péčí.

5. Vypěstují si větší lásku k prohlížení obrázků, čtení, psaní a malování (méně hraček umožňuje, aby se věnovaly i jiným činnostem).

6. Budou vynalézavější (improvizace je přínosnější než hotová věc).

7. Učí se větší vytrvalosti (pokud jsou hračkami zahlcené, odkládají rychle jednu kvůli druhé).

8. Žijí ve větší čistotě a pořádku. Snaha rodičů potěšit kluky a holčičky novou hračkou je pochopitelná. Jenže jejich přemíra je výsledek globálního rodičovského pocitu viny. Z toho, že hodně pracují, z toho, že mají myšlenky na spoustu věcí, jen ne na to, jak hrát hodinu s potomkem pexeso a další hodinu mu vyprávět o přírodě. Přemíra hraček je náplast na nejistotu a špatné svědomí. Na lítost, že se svými dětmi netrávíme více času. Protože kdybychom s nimi více času trávili, všimli bychom si, že čím více hraček, tím méně skutečného hraní.

NENÍ DÍTĚ JAKO DÍTĚ

„My máme hraček až moc, nikdo už ani neví, co mu koupit k Vánocům, má snad všechno,“ stěžuje si jedna z žen v diskusi na téma Má hodně hraček, která se otevřela na maminkovském serveru počátkem září. „Když vytahá všechny hračky, jak je tomu zvykem, tak zaplní celou podlahu v obýváku a doslova se tím brodíme.“

Další maminky pokračují: „Ani nevím, kde se nám to doma bere. Nějak se to stále rozmnožuje. Nijak to neomezuji. Když se jí to líbí, tak jí to koupím...“„Já měla asi tak desetinu hraček za celé dětství, než co mají naše děti teď. Naši jsou z toho paf, pořád to kritizují. Ani se jim nesnažím vysvětlit, že když jsem byla malá, že jsem si třeba strašně přála jednu panenku, dlouho, třeba celý rok, a nikdy jsem ji nedostala. Bylo mi to líto.

Vždycky jsme měly se ségrou nejméně hraček ze všech a ostatním záviděly. Tak snad i proto ráda vlastním dětem dopřeju.“ – „To asi záleží na konkrétním dítěti.

Taky jsem si jeden čas myslela, že toho má můj synek (3,5 roku) moc, ale on si s tím opravdu vyhraje. Vždycky si půjčí jednu hračku a fakt si moc pěkně hraje. Třeba hodinku si staví z lega, pak to uklidíme a on si jde třeba jezdit s traktorem. Vymýšlí si u toho příběhy, vozí balíky do stodoly, orá pole…“

PONOŘIT SE DO HRY

Spotřební způsob života, komerce a reklama nás pochopitelně velmi ovlivňují. A tak nakupujeme, a nakupují i další dítěti blízcí lidé. „Přijít na návštěvu do rodiny s dětmi a nepřinést aspoň nějakou,blbinku‘ se jaksi nesluší,“ zamýšlí se psycholožka Pavla Koucká. Podle jejího pozorování je optimální počet hraček menší, než kolik jich dnešní děti v průměru mají. A také tvrdí, že příliš mnoho hraček snadno vytvoří chaos, který kluky a holčičky dostává do stresu, a tedy daleko od hravého nastavení. „Často pak těkají od jedné hračky k druhé, ale nejsou schopny komplexní hrové činnosti, neponoří se do hry plně,“ vysvětluje.

Tématu se podrobně věnuje také spisovatelka a známá blogerka Sandy Kreps z USA. Její knihy se zaměřují na mladé ženy a radí jim, jak zjednodušit život celé rodině. Sama má dva malé chlapce. Kreps jednoznačně podporuje omezení počtu hraček. I ona zmiňuje stres, který u dětí vzniká, protože nevědí, se kterou hračkou si hrát dříve. Rozhodně doporučuje zbavit se všech zbytečných věcí a polovinu dobrých hraček schovat s tím, že po několika týdnech či měsících je lze vyměnit. U svých synů tato opatření zavedla a vypozorovala, že jsou méně vzteklí a podráždění.

Ředitelka amerického Národního centra pro rodinu Sharon Darling zašla ve své kritice ještě dál: „Přemíra hraček může zabrzdit rozvoj dítěte a poškodit ho. Děti jsou nadměrně stimulované a nemohou se dostatečně dlouho soustředit na jednu věc, z níž by se mohly nějak poučit. Ubíjí v nich jakoukoli kreativitu a nápaditost, pěstuje neklid a nesoustředěnost.“

RODIČE, ZAPOJTE SE!

Odborníci se většinou shodnou, že „nejlepší hračka“ pro dítě jsou jeho rodiče. Dr. Steveanne Auerbach, přední americká odbornice na vývoj dítěte, trefně přezdívaná „doktorka hračka“, radí: „Zahoďte ty nesmyslné pískající příšery, vypněte všechny zvukové vymoženosti. Sedněte si s dítětem na bobek, volejte ‚káč, káč‘ a batolte se po podlaze...“

Příbuzné, kteří pro naše děti hojně nakupují, nejspíš nezastavíme.

Můžeme ale aspoň ovlivnit jejich výběr. Příliš vhodné nejsou všelijaké komplikované hračky, u kterých se dětem ani nemusí podařit objevit, co s nimi vlastně mají dělat. Zato si rády hrají s předměty, jimiž napodobují činnost dospělých, tedy s věcmi, které lze použít k vaření, uklízení, stavění, zahradničení. I zde je fajn, když se rodiče do hry zapojí. Pětiletý kluk se spolehlivě zabaví, když si z lega postaví benzinku a tatínek obstarává obsluhu pumpy, zatímco synek k ní jezdí s angličákem.

ZKUSTE NEPODLEHNOUT

Je těžké odolat nákupu některé z těch desítek vesmírných lodí, robotů metajících úžasné laserové paprsky a panenek říhajících po nakrmení tak přesvědčivě, až vás přejde chuť na oběd, přestože děti by z nich určitě měly radost. Ale věřte, že důkladnější selekce smysl má.

TEST:

Topí se vaše dítě v hračkách?

1. Hraje si během 15 minut s více hračkami?

2. Stěžuje si často na nudu?

3. Škemrá dítě o novou hračku více než jednou denně?

4. Projevuje dostatečně radost z nové hračky a poděkuje darujícímu bez vyzvání?

5. Pokud se mu hračka rozbije, nijak se netrápí a očekává, že hned koupíte jinou.

Pokud jste odpověděli na 3 a více otázek ano, je vysoce pravděpodobné, že váš potomek má hraček mnoho.

Polovinu všech těch zbytečností klidně schovejte a po několika měsících je vyměňte.

KAM S NIMI?

Pokud ve svém okolí nemáte nikoho, komu by nepotřebné hračky udělaly radost, můžete je odnést charitě či do dětského domova (nejlépe po dohodě s jejich pracovníky). Plyšové hračky můžete spolu se starým ošacením vložit v igelitové tašce do kontejnerů na textil. U novějších hraček není od věci zkusit jejich prodej přes nějaký internetový bazar.

Slovo psychologa

MOC HRAČEK = MÉNĚ FANTAZIE

Odpovídá Mgr. Martin Zajíc

Vnímáte, že mají dnešní děti přemíru hraček?

Nemyslím, že by to bylo obecně platné, ale ano, jsou rodiny, ve kterých mají děti mnoho hraček.

Často se v této souvislosti uvádějí spíš negativa, ale dají se najít také pozitiva?

Rodiče si někdy stěžují, že si pak děti neváží hodnoty hraček. Můj názor je, že to není způsobeno jen samotným počtem hraček. Jde především o přístup rodičů... Pozitivní je, že si děti mohou hrát, s čímkoli chtějí. Negativní, že musejí méně zapojovat fantazii. S klackem se dá šermovat úplně stejně jako s umělohmotnou replikou meče...

Přemíra hraček může zabrzdit rozvoj dítěte a poškodit ho. Děti se nemohou dostatečně dlouho soustředit na jednu věc.

CO VYBRAT?

KOJENEC (do 1,5 roku) – POZNÁVAT SVĚT BAREV

Důležitá jsou chrastítka nebo jiné předměty jednoduchých tvarů: zavěšené kroužky, kuličky a rolničky. Lze pořídit pestré závěsné pohybující se předměty (kolotoč nad postýlku), později hrazdičky, které kojencům pomáhají v pohybových dovednostech (nutí je zvedat ručičky a hlavičku, zkoušejí uchopovat předměty).

BATOLE (1,5 až 2,5 roku) – ZLEPŠIT MOTORIKU

Zpočátku jsou nejlepší hračky tvárné: třeba papír. Následně jednoduché kostky, potom stavebnice se zaklapávacími zámky.

PŘEDŠKOLÁCI (3 až 6 let) – HRÁT SI A PŘEMÝŠLET

Stavebnice kromě potěšení z hračky samotné nutí dítě přemýšlet, rozvíjí zručnost a dodává nové informace a podněty.

ŠKOLÁCI (od 6 let) – STAVĚT A SOUTĚŽIT

Kromě důmyslnějších stavebnic, modelů autíček či železnic jsou vhodné společenské hry, které zapojí celou rodinu.

MOŽNÁ NEVÍTE…

* První hračky vznikaly z kamenů, mušlí a hlíny. Následně až do 19. století patřilo k základní surovině pro výrobu hraček dřevo. Dokládá to model středověké hračky – dřevěné loďky z 15. století nalezené při vykopávkách v Belgii.

* Dříve se děti často spokojily s jednou hračkou, kterou všude vláčely a vyhrály si s ní. Přemíra hraček vtrhla do dětských pokojíčků s nástupem moderních syntetických materiálů po druhé světové válce. Panenky a další hračky začaly být lisovány z umělých hmot a došlo k masové výrobě. Z produkce a prodeje hraček se stal výnosný byznys.

* Dnes jsou typickým fenoménem hračky odvozené od hrdinů kreslených či hraných filmů, což v konečném důsledku jejich počty ještě více navyšuje.

* Věčná hračka je plyšák. Dítě si přitom zamiluje zpravidla jedno až tři plyšová zvířátka.

* V zahraničí už funguje koncept půjčování hraček. Takto lze předem zjistit, co se dítěti líbí dlouhodobě a co ho brzy omrzí. U nás tato služba ještě rozšířená není, i když v půjčovnách s dětskými potřebami byste omezený sortiment našli.