Tereza je tři roky šťastně vdaná za Petra. Pracuje ve zverimexu, protože miluje zvířata. „Holky se ve 12 letech začínají líčit a pomalu přecházet do puberty,“ pokračuje Tereza. „Já běhala se psy po výstavách a po závodech. Ve čtrnácti přišel můj první vážný vztah, a jakmile kluk začal něco o svatbě a dětech, tak jsem ho poslala do háje. Přesto, že pocházím z normálně fungující rodiny, kdy naši jsou spolu už skoro 30 let a stále se milují. Já tak nějak odjakživa nemám k dětem žádný vztah.“ S Petrem mají společné zájmy, jako psy, motorky, sledování hororů, výlety do přírody, i stejný názor na děti.

NE VŠICHNI MUSÍ PLODIT

Podobné postoje nejsou většinovou populací příliš vítány a lidé, kteří dítě odmítají, jsou často chápáni jako pohodlní sobci. To by ale bylo příliš zjednodušené.

Některé ženy se mohou bát zodpovědnosti, mají pocit, že by nebyly dobré matky. Nebo mají strach, že dítě bude postižené, ve hře mohou být i dědičné choroby. Další jsou znechucené tím, co vidí u svých známých: jak s nimi děti manipulují, jak se podle dětí skáče. K tomu si přidejme různé patologické jevy, kdy noviny plní kauzy šikanujících školáků, a nechuť naplnit pudy je na světě.

„Cítíte se nesví ve společnosti posedlé vyráběním dětí a mezi známými, kteří mluví stále jen o svých dětech? Pak jste tady správně!“ uvádí ostatně na svém blogu zakladatelka české odnože No Kidding!, jež neprozrazuje svou identitu a v médiích vystupuje vždy jako Veronika z Prahy ve věku kolem 45 let. Nějaký čas prý pobývala v USA a byla členkou tamního klubu bezdětných.

„Můj názor je takový, že dobrovolnou bezdětnost máš ve svém nitru, ve své podstatě,“ odpovídá jedné pisatelce na svém webu. „Ani moc nezáleží na tvém vztahu k dětem jako takovým, můžeš je mít ráda, můžeš je i nenávidět, nebo ti mohou být zcela lhostejné. Je to spíše o rodičovské roli (buď ti sedí, nebo ne) a pohledu na svět (a jaký smysl v něm má pouhá biologická reprodukce).“

Někteří členové klubu se ovšem v diskusích projevují nevybíravě: děti nazývají hajzlíky, parchanty, řvouny, šklebílky a z breederů (většinové populace rodičů) si utahují, zesměšňují je a urážejí. Psychologové ovšem radikální vymezování se vůči čemukoli považují za formu jakési obrany. Přece jen mohou mít za své rozhodnutí pocit viny a studu, i když si to nepřiznají.

KDO JE VLASTNĚ ŠŤASTNĚJŠÍ?

V tom se odborníci sami neshodnou. Čas od času čelíme „závěrům“ vědců, že lidé žijící v manželství jsou obvykle zdravější a v životě spokojenější než ostatní. Jak je tomu v případě rodičů a (ne)rodičů? Výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR zaznamenal malé rozdíly mezi pocitem štěstí u rodičů a bezdětných. „Děti na jednu stranu dávají člověku smysl života a nechtěná bezdětnost je značnou psychickou zátěží, ale řada rodičů čelí vyčerpání a většímu stresu,“ řekla pro ČTK k výzkumu vedoucí výzkumu doc. PhDr. Dana Hamplová, Ph. D. U žen se zdá, že matky se cítí o něco lépe než bezdětné. Rozdíly jsou ale mezi tím, kolik mají dětí a jejich věk. „Data nám také ukázala, že bezdětné ženy pijí více než matky, překvapivě ale největší spotřebu alkoholu ukázala u mužů, kteří žijí v nesezdaném páru. Zarazilo nás to, ale ukázalo se, že to je platné i v jiných zemích,“ dodala socioložka. V o něco starší studii z Princetonské univerzity v USA se zase uvádí, že u lidí, kteří mají děti, byla prokázána větší tendence k vzestupům a pádům. Ve svém životě sice mají více radosti, ale také více stresu a negativních emocí. Podobně to vidí tým odborníků z univerzity v Denveru (USA), kde osm let sledovali 218 párů a 90 procent z nich zaznamenalo pokles manželské spokojenosti po narození prvního dítěte.

Z historie

* Dobrovolná bezdětnost se začala veřejně proklamovat v 60. letech minulého století v souvislosti s antikoncepcí.

* Krátce na to vznikaly tzv. Childfree (Child = dítě, free = svobodný, užívá se zkratka CF) skupiny, první The National Organization for Non-Parents. Byla vytvořena, aby podpořila myšlenku, že muži a ženy mají volbu nemít dítě. Změnila název na The National Alliance for Optional Parenthood, jejím účelem bylo vychovávat veřejnost k nerodičovství jako plnohodnotnému životnímu stylu.

* V 80. letech minulého století vznikla nezisková mezinárodní organizace No Kidding! (Nechceme děti). Členem se může stát každý, kdo nikdy nebyl rodičem. Z diskusí bezdětných k tématu dobrovolné bezdětnosti: Všechny ženy, které neměly děti a prezentovaly se někde v médiích, i v šedesáti sedmdesáti vypadaly skvěle, zdravě, šťastně a mnohem mlaději než jiné ztrhané maminy, které naopak díky stresu vypadají mnohem starší, třeba v pětatřiceti na padesát. Čímž neříkám, že je důležitější být krásná, než mít děti, poukazuji tu na psychiku.

Příspěvek k tématu Biologické hodiny: Biologické hodiny jsou nesmysl, který vymyslely redaktorky ženských časopisů, aby zdůvodnily, proč má mít moderní žena potřebu lovit muže stejným přitroublým způsobem jako Elizabeth Bennetová nebohého pana Darcyho. Žádné zvířátko biologické hodiny nepociťuje, pociťuje pouze touhu pářit se, pohlavní pud, a důsledek páření jsou pak ta roztomilá mláďátka.

Jak to cítí ona?

TEREZA (30): Mladá žena z ústředního článku odpovídá na intimnější otázky.

Objevily se chvilky, kdy jste nějaké pudy nebo touhu mít dítě pocítila?

Ne. Jen takové úvahy, které mě vmžiku přešly. Rychle jsem si uvědomila, že být těhotná znamená: nepít alkohol, nejíst to, co má člověk rád, nemít sex od pátého měsíce těhotenství a v šestinedělí, tedy skoro půl roku, od sedmého měsíce nechodit na psí výstavy, soutěže a cvičák a od pátého měsíce nechodit na motorku.

Jak rozhodnutí vnímají vaši rodiče. Nedorážejí otázkami?

Moji rodiče znají můj postoj k dětem již od puberty, kdy jsem jim jasně dala najevo, že děti v mém životě nemají místo. Tedy to plně respektují. Navíc má sestra plánuje početnou rodinu, takže prarodiči se určitě stanou.

Jaké pociťujete výhody, že nemáte děti?

A vidíte i nějaké negativum? Vezmu to obráceně. Nevidím jediné negativum toho, že děti neplánuji. A že po mně nic nezbude? No, tak nezbude. Tedy vidím pouze samá pozitiva. Mám čas pro svého muže, pro své koníčky, nejsem nikým a ničím omezována.

Často se zmiňuje, že život bez dětí se může neblaze projevit ve stáří...

No, tohle beru jako super výmluvu. A ty děti, co skončily jako feťáci, alkáči, bezdomovci, ty se snad o své rodiče staraly ve stáří? Těžko, většinou zemřou dříve než jejich rodiče. Tedy za mě ani ve stáří se nelze spolehnout na své děti.

Můžete ještě změnit názor a po dítěti zatoužit?

Může se stát cokoli, ale zrovna tohle je jeden z mých životních postojů, který měnit nehodlám.

Ovlivňuje takové rozhodnutí sexuální život? Neobáváte se přece jen víc nechtěného otěhotnění?

Vůbec ne, naopak, sexu si s manželem dopřáváme více než dost, jsem chráněná antikoncepcí, kterou beru již dlouho a ještě nezklamala. Tedy žádný strach jsem nikdy neměla ani s manželem, a ani s partnery před ním.

Jak byste se cítila, kdybyste se v ordinaci gynekologa dozvěděla, že jste těhotná?

Špatně, vadilo by mi to. Tuto skutečnost bych oznámila manželovi a šla na potrat. Okamžitě a bez váhání.

Jak to cítí on?

JAN (31): Mladý muž, jenž se také rozhodl nemít děti. Od narození žije v Praze a je zaměstnaný na analytické pozici.

Kdy jste si uvědomil, že nechcete děti?

Myslím, že mi tehdy mohlo být kolem dvaadvaceti.

Jaké byly důvody, které k tomu vedly? Patříte k těm, kterým se postoj „vše pro děti“ příčí?

Nejdříve mi to bylo jedno, protože mě k dětem emoce netáhly už delší dobu. Nicméně období, kdy jsem začal uvažovat nad tím, proč bych je měl chtít, přišlo později. Když vás k dětem nepojí emoce, nakonec si uvědomíte, že z čistě racionálního pohledu neexistuje jediný důvod, proč děti chtít. Nic by se nemělo přehánět. Přílišné rozmazlování a kupování každé hračky, na kterou si děti ukážou, podle mě není cesta k vychování samostatného dospěláka. Jako malý jsem například neměl moc vysoké kapesné, ale díky tomu se mi podařilo brzy se naučit šetřit, za což jsem dnes svým rodičům vděčný.

Co vás baví, čemu se věnujete?

Baví mě toho celkem hodně, ale ničemu se nevěnuji s železnou pravidelností, spíše se řídím podle aktuální chuti. Uvedu třeba turistiku a oblibu v chůzi naboso, mám rád deskové hry, slackline a discgolf. I když možná za zmínku ještě stojí, že peču a píšu recepty.

Podařilo se vám najít partnerku? Předpokládám, že hledáte podobně smýšlející…

Máte pravdu. S ohledem na děti musí být mezi námi naprostá shoda. V seznamkách vždy uvádím, že je nechci. V minulosti jsem měl dlouhodobý vztah, ale nyní partnerku nemám. Připouštím, že za současného stavu věcí hledání není zrovna jednoduché.

Objevily se přece jen chvilky, kdy jste touhu mít děti pocítil?

Občas ano. Mám kamaráda se čtyřmi dětmi a naprosto chápu, proč po nich lidé touží. Když se usmějí nebo mají radost… To jsou všechno neskutečně hodnotné naplňující zážitky, které nelze získat jiným způsobem.