Je to vlastně jako závislost na hracích automatech,“ soudí studentka Klára (26), která ještě nedávno usilovala o kariéru modelky a nyní si přivydělává jako hosteska.

„Ideál máte pořád na dosah ruky – je v každém pestrém časopise. Chce to jen být o něco štíhlejší, mít o něco lesklejší vlasy, o něco zlatavější a hebčí pleť, bělejší zuby a delší řasy.

Na to všechno jsou přípravky – tak hurá do nich! Jenže stoprocentní výsledek se jaksi nedostavuje. Tak to zkoušíte znovu a znovu, platíte víc a víc.

Nakonec vám zůstane vztek, kůže vysušená solárkem a vlasy poničené bůhvíjakými přípravky. Zkuste ovšem mladé holce vysvětlit, že krásky z plakátů jsou počítačově upravené? Ona věří, že může opravdu být taková, a zkouší to. Za každou cenu.“

Pán si vybere tu nej

Obvyklá příležitost k porovnávání půvabů jsou soutěže o tituly Miss. Podle feministek „dobytčí trhy“, kde jsou ženy hodnoceny pouze na základě svých tělesných vlastností. Podle jejich odpůrců ovšem „příležitost k tomu, aby dívky dozrály v ženy a staly se vzory pro své nástupkyně“. Není to vlastně žádná novinka.

Také příslušníci německé a italské menšiny, lovci krevet a pěstitelé pekanových ořechů. Už v roce 1926 v Texasu začali vybírat také mezinárodní „missku“ v International Pageant of Pulchritude (mezinárodní soutěž půvabu). Účastnily se rovněž Turkyně, Peršanky a Číňanky.

V nelítostném souboji o světové krásky – a s tím spojené reklamní smlouvy – nakonec zvítězila silná čtveřice: Miss World, Miss Universe, Miss International a Miss Earth (ta byla založena až v roce 2001 s cílem podchytit ekologické publikum).

Z českých krásek v nich zatím vyhrála jediná: Taťána Kuchařová se v roce 2006 stala Miss World. Vzhledem k velkému počtu různých „missek“ statistiky baví vypočítávat, jak se mění móda. Někdy jsou léta blonďatých krásek, pak zase vyhrávají víc brunety.

Vysoká postava je základ – někdy však na ní porotci ocení spíš větší prsa, jindy opět menší. Novinka posledních let jsou vítězky ze zemí s muslimským obyvatelstvem. V roce 2002 tak třeba tři ze čtyř hlavních světových soutěží (říká se jim grand slam krásy) vyhrály dívky z Libanonu, Turecka a Bosny.

Zvláštní kapitolu tvoří dětské soutěže. Za oceánem se pořádají běžně: už pětileté holčičky se tu fintí a nakrucují před porotami (nad čímž skřípou zuby psychologové a jásají pedofilové). V Evropě to naštěstí tak daleko nedošlo, i když pokusy jsou zde rovněž.

Miss s páskou přes oči?

Inflace „missích“ soutěží spolu s klesajícím zájmem veřejnosti (mladí raději sjíždějí internet) v posledních letech zmenšuje zájem sponzorů. „Průmysl výroby věšáků na reklamy“ zažívá horší časy, k čemuž přispívají i parodie na něj.

Ideálu krásy, který razí kosmetické a oděvní firmy, se otevřeně vysmívají různé soutěže „nadměrných“ XXXL dam. Zájem o ně přitom roste a musejí být brány vážně.

Spíše vtipem jsou naopak Miss šilhavá, Miss Beer (vítězí ta, která nejvíc vypije) a nejnověji také maďarská Miss Mafie. Této soutěže se můžou zúčastnit jenom dívky, které už byly odsouzené alespoň za jeden trestný čin (to musejí v přihlášce doložit platným rozsudkem). Vymyslí někdo něco ještě šílenějšího?