Tak napřed aby bylo jasno:
Stresová reakce je medicínsky přesně definovaná řada metabolických dějů, jimiž organismus reaguje na určitý podnět. Takovým stresorem může být jak vnější situace, jako je rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka, hádka, ale i dlouhodobý hluk nebo horko.
Stejně tak mohou stresovou reakci vyvolat vnitřní faktory - kromě zvýšené citlivosti sem patří i řada postojů, jako je nadměrná ctižádostivost, perfekcionismus, neschopnost se smířit s věcmi, které změnit nejde, snížené sebehodnocení a podobně.
„Určitá míra stresu je pro život potřebná. Zlepšuje se soustředění, paměť, mobilizuje energie k možnému řešení,“ říká psychiatr MUDr. Ján Praško. „Nadměrná úroveň stresu však působí nepříznivě, oslabuje výkon, znemožňuje uvolnění. Lidé, kteří žijí v silně stresujících podmínkách, jsou více náchylní k rozvoji úzkosti a deprese.“
Co se s námi přesně děje:
To, co se dělo pračlověku, když potkal šavlozubého tygra. Na boj s nepřítelem nebo na rychlý útěk pro záchranu života hormony aktivují svaly. Ty se začnou napínat a přitéká k nim více krve, což vyžaduje zvýšený srdeční výdej (vzestup tepové frekvence i krevního tlaku), dostatek kyslíku (zrychlený dech) a vzrůst celkového nabuzení nervového systému.
Soustředění krve do svalů způsobí její úbytek v kůži, která prochladne. Méně jsou zásobeny i další vnitřní orgány - není třeba trávit, proto vysychají sliny v ústech, stahuje se žaludek... To znáte, že?
Jenže když dnes namísto šavlozubého tygra potkáme zuřivého šéfa, je nám tahle reakce na nic. A když ho potkáváte často, organismus se přetěžuje.
To má za následek srdečně-cévní onemocnění, poruchy spánku, žaludeční vředy či choroby štítné žlázy. Při stresu se také vyplavuje hormon kortizol, který podporuje chuť k jídlu, takže může přispívat k tloustnutí. Kortizol spolu s dalším stresovým hormonem adrenalinem také výrazně ochromují imunitu.
A konečně… Jak se naučit se stresem zacházet:
„Odolnost vůči stresu je dána jednak konstitučně, jednak vývojovými faktory a také je možné ji nacvičit,“ vybízí k aktivnímu přístupu pražský psychiatr MUDr. Radkin Honzák. Co pro jednoho představuje ohrožení, může druhý vnímat jako příjemné napětí zpestřující život - třeba rychlou jízdu autem či adrenalinový sport. Nové duševní zpracování vjemů je tedy jednou z cest, jak stres omezit a nenechat ho na sebe negativně působit.
A co konkrétně pan profesor radí?
- Učte se. Učení představuje dobrý nástroj proti stárnutí mozku a duševní aktivita je zároveň elegantní formou odreagování se od okolností, které způsobují stres.
- Mákněte si. Fyzická aktivita stimuluje cirkulaci krve, masírují se vnitřní strany cév, stoupá prokrvení, a předchází se tak ateroskleróze. Při sportu tělo produkuje hormony štěstí.
- Smějte se. Dobrá nálada provázená smíchem má relaxační účinky a pomáhá organismu vytvořit si vnitřní sílu proti negativní zátěži.
- Milujte. Náklonnost, něžnost a bezpečí v rodině nebo v partnerství přispívá k odolnosti vůči stresu.
- Dejte si lecitin. Získává se hlavně ze sójových bobů a je zdrojem cholinu, z nějž speciální nervové buňky vytvářejí acetylcholin - prostředek potřebný k myšlení. Lecitin také dodává mastné kyseliny, jež se ukládají do membrány mozkových a nervových buněk a chrání je před poškozením vlivem stresu.
Tip z www.vlasta.cz: Naládujte se serotoninem
Bez tohoto hormonu blaha a štěstí jsme nervózní, podráždění a depresivní. K jeho produkci je potřeba aminokyselina tryptofan, kterou lze získat pouze z potravy. Hodně jí obsahují celozrnné obiloviny, mléčné výrobky, vejce, maso, ořechy, švestky, rajčata, luštěniny a listová zelenina.
Stres úzce souvisí s hormonálním děním v našem těle. Na www.vlasta.cz najdete hned několik článků ve Speciálu s výmluvným souhrnným názvem: Pod nadvládou hormonů. Dozvíte se mimo jiné, že hormony pěkně cvičí také s muži!
