Nic se nemění ani na faktu, že tihle drobní padouši nejen sají vaši krev, ale navíc mohou přenášet dvě závažná infekční onemocnění – lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu, čili zánět mozku. Proti první nemoci lze bojovat jedině účinnými repelenty a případně včasným odstraněním přisátého klíštěte. Proti klíšťové encefalitidě existuje vakcína. Pokud očkováni nejste, nic nemáte zmeškáno! Očkovat je možné kdykoliv během roku.

Diskutujte: Jak se chráníte před klíšťaty? Jaké máte zkušenosti?

Zrychlené očkování

V době, kdy už klíšťata řádí, což je i nyní, je třeba zvolit zrychlené očkovací schéma. Při něm se z celkového počtu tří základních dávek vakcín aplikuje druhá dávka už 14 dní po první (v zimě je tento rozestup tři měsíce). Přibližně za další dva týdny už má organismus proti klíšťové encefalitidě dostatečnou imunitu. Třetí dávku je pak třeba dopíchnout 5 až 12 měsíců po dávce druhé. Po třech letech následuje první přeočkování, ta další už pak mohou probíhat v tří až pětiletých intervalech.

  • Očkování je vhodné pro všechny věkové skupiny včetně dětí od 1 roku věku. Nejčastěji jsou u nás očkovány děti ve věku 4 – 19 let. Dospělí se bohužel zanedbávají – proočkována je jen pětina naší populace. Přitom závažnost průběhu infekce s věkem stoupá.
  • Přisátí infikovaného klíštěte hrozí nejčastěji na procházkách, při sportu v přírodě, při sbírání hub a při zahradničení.
  • Nejrizikovější oblasti u nás: jižní Čechy a podhůří Šumavy, povodí Dyje, Svitavy, Svratky a Jihlavy, Plzeňsko, Opavsko, okolí Prahy, Brna a Bruntálu.

Prohlédněte se

Po návratu z lesa, parku či zahrady se vždy prohlédněte, nemáte-li někde přisáté klíště. Druhý den prohlídku zopakujte. Klíště se rádo usazuje v teplých a vlhkých místech, tedy v ohybech kůže. Přisáté klíště ihned odstraňte. Pokud se asi do 14 dnů po odstranění klíštěte objeví příznaky chřipky, nebo pokud kůže v místě přisátí zčervená (to souvisí s lymeskou boreliózou), nutně navštivte lékaře.

Tři pádné důvody, proč se chránit před klíšťovou encefalitidou:

  • Každý rok na ni zemřou v České republice dva až tři lidé.
  • Čtvrtina nakažených lidí i po léčbě někdy prožívají bolesti hlavy, nesoustředěnost, poruchy spánku, závratě, nejistotu mezi lidmi či poruchy v intimní oblasti.
  • Člověk s průměrným platem, který po nákaze zůstane na nemocenské šest týdnů, přichází o více než polovinu svého výdělku.