„Štěpánka mi byla sympatická od prvního přečtení scénáře. Nezakládá si na královských titulech, má ráda přírodu, hlavněkoně. Je veselá a rozpustilá, ale ne neurvalá. Když je třeba být dáma, zvládne to. Ta postava nabízí spoustu poloh, což mě na ní bavilo,“ říká dívka, která si křest před filmovou kamerou odbyla malou rolí ve snímku Tomáše Řehořka Piko.
Podívejte se na ukázku z nové pohádky Čertova nevěsta:
Noční můry
„Nejvíc jsem se obávala scén v sedle. Na koni jsem nikdy neseděla a poznámky ve scénáři ,tryskem se prohánějí na koních hustým lesem‘ mě opravdu děsily. Musela jsem tvrdě trénovat.“
Pohádku Eva vnímá jako cennou zkušenost do svého budoucího hereckého života. „Zažila jsem spolupráci s profesionály a loňské léto prožila pohádkové, za to jsem vděčná. A našla jsem na natáčení výborné kamarády,“ vzpomíná.
Pochází z jihomoravského Vlčnova. „Štvalo mě, že z vesnice musím všude dojíždět. Teď bydlím v Praze, ale vždycky se po čase neuvěřitelně těším domů. Na rodiče, na přátele, na folklór, na přírodu, na zabijačky, na slavnosti.“
Zapomínám text
Od devíti let se divadlu věnovala v Základní umělecké škole v Uherském Hradišti a v souboru Dohráli jsme, se kterým objížděla divadelní festivaly a přehlídky. Navíc hrála na příčnou flétnu, účinkovala s cimbálovou kapelou a chodila do tanečního souboru i na zpěv.
Po přijetí na DAMU dostala nabídku hostovat v Národním divadle. „Zavolali mi, jestli bych chtěla po Magdaleně Borové převzít roli Barunky v Babičce.
Od té doby jsem měla noční můry, jak zapomínám text, a podobné klasické sny. Dostala jsem obrovskou příležitost zahrát si s takovými osobnostmi, jako jsou Vlasta Chramostová, Jana Preissová, Jaromíra Mílová, Pavel Vondruška… Všichni mi radili a tím mě prakticky uvedli do divadelního světa.“