„Musím moc pracovat!“

Argumenty typu „Víš, jak dlouho musím pracovat, abych ti mohla to auto koupit?“ na vašeho potomka nezabírají? Nedivte se, to je normální. Malé (a někdy ani větší) dítě skutečně nemá ponětí, jak těžce se peníze vydělávají. Jak by to také mohlo vědět? Když mu nekoupíte věc po které touží, myslí si, že ho nemáte dost rádi. Právě pravidelné kapesné přidělované dětem, vám dává jedinečnou šanci naučit ho, jak to s penězi vlastně doopravdy je.

„Nemůžu ti to koupit, nemám penízky“

Ani téhle větě děti zkrátka nerozumí. Na stavebnici nemáte a v zápětí jdete a uděláte velký nákup v supermarketu? Vyloží si to po svém, prostě mu nechcete udělat radost, nemáte ho dost rádi.

Kapesné – utratíš ho a víc nedostaneš

Teprve v okamžiku, kdy dětem začnete přidělovat vlastní peníze, začne chápat, jak jste to vlastně mysleli. Dostane určitý obnos a někam si ho uloží. Na čokoládu mu týdenní kapesné stačí, ale na drahou hračku už ne. Brzy si spočítá, že když si bude korunky schovávat a neutratí je, za čas na vytouženou hračku našetří. Jednodušeji mu potom vysvětlíte, že takhle jste na tom i vy s tátou. Dítě je nuceno přemýšlet, plánovat a rozvrhovat si svůj »rozpočet« – skvělá škola do života.

Já bych také něco chtěla, teď je řada na mě

Jste s dcerou na procházce a ona vás táhne k výloze značkového obchodu. „ Mami, koukni, nejsou ty džíny boží? Přesně takové má Klára, jestli mi je koupíš, tak se zblázním radostí“. Smutně zalovíte v peněžence a utratíte částku, kterou jste si škudlila na nové kozačky, za ten modrý zázrak. Neprokážete tím dceři dobrou službu, nenaučí se tak respektovat přání ostatních. V klidu jí řekněte, že peníze sice máte, ale šetřila jste si je na boty. Pokud po těch kalhotách ale skutečně tak touží, může si na ně doma »přivydělat«. Jak?

Bez práce nejsou koláče

Není rozumné dětem platit za pomoc při běžném úklidu. To že vynesou odpadky nebo vyluxují, by měly brát zcela automaticky. Naopak méně často prováděné práce (náročnější pomoc na zahradě, mytí auta, zapojení do velkého úklidu atd.), mohou být přiměřeně honorovány, pro začátek třeba klidně dvaceti nebo padesátikorunou, záleží na tom, kolik je dítěti let. Děti tak získají pocit vlastní důležitosti a peněz takto vydělaných si mnohem více váží.

Půjčete jim, ale vyžadujte splátky

Nedokázal si váš potomek našetřit dost peněz na nové lyže, které tak strašně chtěl? Půjčete mu klidně chybějící částku, ale určete termíny splátek (stržení kapesného) a důsledně je dodržujte. Dobrá škola na pozdější dobu, u splátek hypotéky mu taky nikdo nepočká, až si ušetří.