Nikdy by mě nenapadlo, že se ke mně Pavla takhle zachová. Známe se od základky, prožily jsme spolu všechny možné vzestupy a pády, a když se před rokem a půl rozváděla, stála jsem při ní, dokonce jsem svědčila proti jejímu manželovi Zbyňkovi u soudu.

Zbyněk byl dost pruďas, pro ránu nešel daleko a Pavlu jsem viděla mockrát s modřinami nebo monoklem. Několikrát jsem jí jasně řekla, že by si to neměla nechat líbit a že by se měla radši rozvést, i když měli děti.

Dneska si říkám, že si asi ty rány mrcha jedna zasloužila! Protože to, co teď předvádí, nemá obdoby. Dělá ze sebe chudinku a hledá útěchu na mužné hrudi mého manžela. A kdoví, jestli jenom na hrudi! Měla jsem už delší dobu určitá podezření, ale nechtěla jsem jim věřit.

Sundané boty a korále

Tak třeba před dvěma měsíci: muž dorazil z práce až hodně po půlnoci a na mobilu měl celou tu dobu schránku. Bála jsem se, že se mu něco stalo. Volala jsem Pavlu, abych si jí posteskla, ale byla nedostupná. Manžel se vymlouval, že měli v práci nějakou urgentní poradu v souvislosti se „zeštíhlováním“ firmy.

Bylo mi divné že do půlnoci, ale prý to pak ještě probírali někde v hospodě. Sepnulo mi to nedávno. Přišla jsem domů z práce o hodinu dřív a v obýváku seděla Pavla pěkně na gauči, bosé nohy složené pod sebou, botky rozkopnuté po koberci, na stolečku ležely její korále. Na obličeji měla červené fleky. Můj Jirka seděl vedle ní, košili napůl rozepnutou. Nečekali mě a oba sebou trhli, když jsem vešla do pokoje.

„Pavla je úplně na nervy ze Zbyňka, zase jí neposlal alimenty na děti,“ blekotal Jirka. „A to si na to musela sundat boty a korále?“ rýpla jsem si. Jirka se na mě obořil, že jsem bezcitná, proč by si Pavla nemohla udělat u nás pohodlí, vždyť je tu jako doma. Ta se samozřejmě rozvzlykala a zkoušela to na city, že prý si myslela, že jsme přítelkyně a já ji teď podezírám kdoví z čeho.

Jenže ono to nebylo poprvé. Začalo mi to docházet a v hlavě se mi vynořovaly situace, které jsem už málem vytěsnila. Pavla sedí u nás doma, pijeme s Jirkou víno. Má zuté botky a nohy natažené pod stolem. Jirka o ně jakoby náhodou zavadí nohou. Několikrát za večer. Pavla ani jednou neuhne. A oba se přitom na sebe tak nějak zvláštně dívají.

Taky jsem našla v manželově tašce Pavlinu fotku. Ne že bych šmírovala, jen jsem aktovku vzala do ruky a ta fotka vypadla na zem. Pavla na ní sedí na bobku u nějakého potoka a očima přímo hltá svého fotografa. Asi Jirku, ale důkazy pro to nemám. Nakonec proč by si jinak tuhle její fotku schovával? Taky jsou mi divné ty Jirkovy telefonáty.

Vždycky se někam zašije, abych ho neslyšela. Zkusila jsem schválně zavolat Pavle, ale měla pokaždé taky obsazeno! Jirka si teď všude nosí mobil s sebou, i na záchod, zatímco dřív ho nechával kdekoli ležet a pořád ho hledal. Jsem přesvědčená, že spolu něco mají, ale bojím se na Jirku uhodit, stejně mi všechno zapře.

A Pavla se pořád tváří jako chudinka, která potřebuje mužnou ochranu. Nevím, jak se mám k této situaci postavit. Nechci vypadat jako stíhačka, ale jako blbka taky ne.

Radka

Máte podobnou zkušenost? Nebo si myslíte, že to paní Radka přehání a manžel kamarádku opravdu jen utěšuje? Co byste jí poradili? Těšíme se na vaše názory v diskuzi pod článkem!

Svá podezření si (zatím) nechte pro sebe!

Odpovídá PhDr. PETR ŠMOLKA, psycholog

  • Příčí se mi přidávat se k lidem, kteří by si do Pavly s gustem „kopli“. Ale je fakt, že životní partneři našich přátel by měli být pro nás tabu! Podobné vztahy totiž nadělají mnohem větší paseku než jiné úlety.
  • Vadí mi Radčino ostré dělení na viníky (Pavla) a jejich oběti (ona a její manžel). Zvláště on je líčen jako nesvéprávný trouba. Částí právem! Jen trouba si bude lehkomyslně uchovávat kompromitující relikvie jako Pavlinu fotku a náhlou potřebou mít mobil neustále při sobě vyvolávat v ženě oprávněné podezření.
  • Radka má řadu možností jak reagovat. Většinu ale destruktivních. Otevřená konfrontace, vše si s Jirkou a Pavlou vyříkat může pokračovat podle několika scénářů. Milostný poměr popřou a Radku ocejchují nálepkou žárlivá hysterka. Jako výsledek nic moc! Horší možnosti: vztah doznají a ruku v ruce odkráčejí vstříc společným zítřkům. Nebo jí sdělí, že si prostě nemůžou pomoci, rodinu rozbíjet nechtějí, ale své lásky se nevzdají. Nedovedu si ale představit, že by se dočkala kajícné omluvy a věrohodného ujištění, že už vše skončilo! Další možnost je, že se Radka rozhodne pro strategii nedůvěřuj a prověřuj. Pak životnost jejich manželství odhaduju na pár měsíců…
  • Pokud by se Radka chtěla vyhnout roli jak „stíhačky“, tak „blbky“, mělo by ji zajímat, co Jirku k Pavle poutá. Nemůže to být pocit, že je tu někdo, kdo ho opravdu potřebuje? Komu může být oporou?
  • Radka nic nezkazí, pokud si svá podezření nechá pro sebe a občas dá Jirkovi najevo, že bez něj také nemůže být. A zároveň mu bude aspoň někdy trochu unikat - občas si udělá čas sama pro sebe, bude mít své zájmy, přátele a koníčky.