Podíváte se do zrcadla a vidíte jen samé nedostatky? Kruhy pod očima, rýhy kolem úst, krátký krk a vystouplé břicho? Klid. Je téměř jisté, že lidé kolem vás vaše chybičky nevnímají zdaleka tak dramaticky. Už proto, že nemají čas se na ně soustředit - většinou jsou totiž zaneprázdněni zkoumáním svých vlastních nedostatků, které považují za mnohem závažnější, než jsou ty vaše.
- Jak se naše smýšlení o našem vlastním zevnějšku proměňuje? A jak můžeme ovlivnit, co si o nás myslí ti druzí?
Pozor na kontrastní efekt
Naše vlastní hodnocení toho, jak v tu či onu chvíli vypadáme, se ovšem během chvíle dokáže vyhoupnout nahoru i propadnout dolů jako na horské dráze. Může za to náš mozek, který ani na okamžik nepřestává shromažďovat data. Psychologové tomu říkají „kontrastní efekt“: ve společnosti nepříliš atraktivních lidí si ihned připadáme hezčí, zatímco ocitneme-li se mezi oslnivými kráskami, naše sebehodnocení okamžitě o několik stupňů padá. Stačí si vzpomenout, jak se cítíte, třeba když vstoupíte do čekárny u lékaře, kde posedává jen několik důchodců – či naopak do předsálí luxusního salónu krásy, kde si rázem připadáme staře, chudě a nepatřičně.
- Kontrastnímu efektu podléhají zejména ženy právě proto, že jsou neustále posuzovány na základě své postavy a zevnějšku.
Stále jsem ta tlustá holčička...
Jak se náš zevnějšek v dětství a dospívání vyvíjí, vytváříme si o sobě představu, kterou je v dospělosti těžké dostat z hlavy.
- Pokud jsme v dětství měli nějaký výrazný rys – brýle, velký nos, nápadně vysokou nebo zavalitou postavu – nejspíš si ho s sebou v duchu neseme po celý život.
Na našem „vnitřním zrcadle“ se podílejí i naši rodiče, kteří ho mohou ovlivnit pozitivním i dost nešťastným způsobem.
- Nejeden otec, nemaje nic zlého úmyslu, vyrobil své dceři v dospívání celoživotní mindrák, když dělal narážky na její proměňující se postavu, tvar jejích nohou nebo velikost pozadí...
Pozor na řeč těla
To, jak vypadáme, není druhými lidmi nikdy posuzováno izolovaně (pokud nás ovšem neznají jen z fotky). Vždy nás vnímají ve spojení s našimi pohyby, hlasem, chováním a temperamentem.
- Osobní šarm může krásu nejen přebít, ale i nahradit.
Psychologové v rámci jedné studie nahrávali na video různé lidi, kteří vždy vystoupili do místnosti a několika větami se představili. Jiná skupina osob potom měla hodnotit jejich krásu, sympatičnost a komunikační schopnosti. Ukázalo se přitom, že fyzický vzhled hrál nakonec nejmenší roli v tom, jak se osoby na videu publiku líbily.
Naslouchejte a zvítězíte
Nejjednodušší způsob, jak zlepšit svůj obraz v očích druhých lidí, je dát jim najevo, že se vám líbí, píše psycholožka Ann Demarais ve své knize First Impressions.
- Dáte-li najevo, že se o svůj protějšek zajímáte, usmějete se nebo se lehce dotknete jeho paže, bude se cítit polichocen, bude mu s vámi příjemně a doslova tak v jeho očích „zkrásníte“.
A jak se cítíte vy?