Většina porodů sice probíhá bez větších komplikací, ale i tak se ale může stát, že se nějaký problém vyskytne. Častěji nastávají tehdy, je-li dítě otočeno koncem pánevním, je příliš velké, anebo trpí-li maminka nějakou závažnější nemocí, například cukrovkou. Komplikace bývají také obvyklejší u vícečetných těhotenství. Co se nejčastěji stává? V případě, že se objeví problém a je třeba rychle zasáhnout, může zvolit lékař akutní císařský řez, anebo k porodu použít kleště, či přísavku.

Císařský řez

Pokud císařský řez není z nějakého důvodu předem naplánovaný, může k němu dojít i během spontánního porodu. Lékaři k němu přistupují v případě, že dojde k náhlé komplikaci, při níž je ohrožen život dítěte, nebo matky. Například tehdy, obtočí-li se pupeční šňůra kolem krku dítěte, anebo jsou-li špatně slyšet srdeční ozvy plodu. V tom případě dochází k operativnímu zákroku, při němž lékaři vyjmou dítě dutinou břišní. Podle toho, v jaké fázi porodu se císařský řez musí provést, může ženu potkat buď celková narkóza, anebo lokální anestézie – a to tehdy, má-li žena zaveden epidurál.

Kafe.cz zjistilo:

  • Nejčastějším operačním porodem u nás je právě císařský řez. Na svět díky němu přijde asi 20 % dětí.
  • Mnohem větší podíl porodů císařským řezem je v dalších evropských státech. Například v Polsku tvoří 27 % všech porodů, ve Velké Británii pak třetinu.
  • Císařský řez by se neměl provádět pouze na přání ženy, ale vždy by k němu měl být zdravotní důvod. Přináší s sebou totiž až šestkrát vyšší riziko komplikací než u spontánního porodu.

Porod s kleštěmi či přísavkou

V případě, že se miminko ocitne v náhlé tísni a hrozí mu nedostatek kyslíku, anebo když maminka nemá dost sil k tlačení, může lékař porodu pomoct, a to pomocí kleští, anebo přísavky (tzv. vakuumextraktor). V obou případech je třeba oblast znecitlivět, proto se podáví lokální anestetikum. Má-li žena zavedený epidurál, zvyšuje se dávka. V okamžiku, kdy nastávající maminka tlačí, lékař pomůže miminku ven, a to jemným tahem za hlavičku. V případě, že je třeba velmi rychlý zásah, volí se většinou kleště, do nichž se sevře hlavička dítěte, která již vstoupila do porodního kanálu Narozdíl o nich je ale šetrnější přísavka, kterou lékař umístí do týla hlavičky a vytvoří v ní podtlak. Nesmí se však použít v případě, že je dítě špatně zásobeno kyslíkem – a to bývá hlavní důvod, kdy lékař musí miminku pomoct ven. V tom případě volí opět kleště. V obou případech mívá dítě na hlavičce otok, který však většinou během 24 hodin až tří dnů zcela zmizí.

Kafe.cz zjistilo:

  • V České republice se za pomocí kleští rodí 2 až 3 % dětí.
  • Ve světě je porodů, při nichž byly použity kleště, ještě více, a to až 15 %! Takové porody jsou časté například ve Velké Británii či v USA.

Vaše miminko je na světě. Co vás čeká dál? To vám prozradíme již příští týden v našem novém seriálu!