Rozmazleného jedináčka lze udělat prakticky z kohokoliv!
Jedináčkovství má své neoddiskutovatelné klady i zápory, velmi záleží na rodičích a jejich přístupu, jak si s výchovou malého prince či princezny poradí. Dříve byli jedináčci často považovaní za rozmazlené, přechytralé, sebestředné a někdy i těžko přizpůsobivé jedince. Nicméně pokud jsou rodiče přespříliš úzkostní, pedantští a velmi ambiciózní nebo v mnoha věcech tolerantní a nechávají si takzvaně »skákat po hlavě«, vzniká výchovný koktejl, který může »typického jedináčka« udělat prakticky z kohokoliv.
Co to je »dobrý rodič«?
Jedináčci a první děti v rodině mají mnoho rysů společných, neboť jejich rodiče si odbývají své naprosto první výchovné prohry i výhry, učí se chybami, které však lze vidět z výchovného rychlíku, až když k nim dojde. Často se »prokousávají« řadou chytrých knížek a příruček, spoustami rad odborníků i spřátelených laiků, aby se pak při druhém potomkovi na všechno »vykašlali« a řídili se intuicí a draze vykoupenými zkušenostmi.
Přínosná krize
Tehdy většinou nastává pro prvorozená dítka těžká, ale přínosná krize, kdy se vyrovnávají s tím, že už nejsou středem života svých rodičů. Jedináčci jsou takového boje ušetřeni, nicméně jejich chytří rodiče by v průběhu celé výchovy neměli v zájmu dítěte podřizovat celý svůj život pouze své ratolesti. Zjednodušeně řečeno – máte doma poslední zmrzlinu, všude je zavřeno a všichni na ni mají chuť? Žádné obětování, pěkně si ji rozdělte na třetiny!
Nastávají problémy….
Jestliže je milý jedináček vcelku bezproblémový jedinec, rodiče rozumní, vyvíjí se dítko po všech stránkách naprosto »normálně«. Horší situace nastává tehdy, vybočuje-li malý princ nebo princezna z normy. Nejistí a nezkušení rodiče, kteří nemusí svou péči dělit dvěma nebo třemi a nemají tak v mnoha případech prostě přístup k rozmanitosti projevů a vývoje ostatních dětí, občas udělají z komára velblouda a dítě v jeho problému doslova uvězní.
Přílišná úzkostlivost
Odborně se radí, docházejí na různá vyšetření, do poraden. Problém jim nedá spát, zkoumají ho zepředu, zezadu i ze stran, místo aby třeba jednoduše počkali, protože nikoho z nás nelze »nacpat« do vývojových ani jiných tabulek. Jedna z účinných rad tedy zní: Nesoustřeďte pozornost jen na dítě, uděláte tak pro jeho vývoj mnoho dobrého.
Také máte doma jedináčka? Nebo jste rodičem více dítek a koukáte na jedináčky skrz prsty?