Na rozdíl od asijských zemí, jejichž filozofie, tradiční medicína i stravovací návyky Evropu hodně ovlivňují, náš jídelníček je většinou energeticky nepřiměřeně bohatý. Převažují v něm maso, nasycené tuky a prázdné sacharidy na úkor rostlinné složky. Potraviny jsou programově zbavovány prospěšných mikroorganismů, což prodlužuje jejich trvanlivost, a naopak obsahují spoustu „chemie“.
Nejíme pro přežití, jíme pro potěšení. A mnohdy nám právě tento přístup k výživě způsobuje zdravotní problémy. Při potížích pak hledáme jednoznačného viníka. Někteří výživoví poradci (tímto titulem se ale může chlubit kdokoli, výživové poradenství je dobrým způsobem obživy a nikdo neověřuje, jaké informace jsou šířeny) radí při nespecifi ckých zdravotních obtížích nekonzumovat mléčné výrobky.
www.profimedia.cz
„Mléko je jedním z nejbohatších zdrojů vysoce kvalitních bílkovin, které obsahují nenahraditelné aminokyseliny. Je hlavním zdrojem vápníku pro zdraví našich kostí,“ konstatuje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. Lidé, kteří je nemohou konzumovat, trpí buď intolerancí mléka, nebo jsou přecitlivělí na některé z alergenů obsažených v mléce.
Oba tyto stavy, mezi nimiž jsou zásadní patofyziologické rozdíly, lze diagnostikovat klinickým vyšetřením podepřeným laboratorními testy.
Intolerancí mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr, laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy nerozkládají dostatečně laktózu. Potíže (obvykle bolest břicha, nadýmání a průjem) se dostavují po požití většího množství mléka (zvláště syrového) s delším časovým odstupem, obvykle v řádech hodin.
Možná by vás zajímal také článek o tom, jak si setavit jídelníček podle horoskopu.
„Naše populace si udržuje laktázovou aktivitu i v dospělosti. Její nedostatek je prokazován u méně než 1 % lidí. Například žlutá nebo černošská populace však laktázovou aktivitu ztrácejí a mléko netolerují. Tyto údaje jsou nekriticky přenášeny a nesnášenlivost mléka je významně přeceňována,“ varuje Jan Krejsek.
Příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků může být i alergie na složky mléka. U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci s typickými projevy, jako jsou otoky nebo vyrážka, do pár minut. „Zcela nově bylo zjištěno, že se někteří jedinci s alergií na mléko mohou ‚desenzibilizovat‘. Je to tak možné díky postupnému zařazování mléka, které je tepelně opracované, nejlépe v podobě koláčů ve směsi s jinými složkami potravy. Tímto způsobem lze po dlouhém čase tělo ,naučit‘ tolerovat mléko a mléčné výrobky,“ říká přední český imunolog.