Snad každé školní dítko vám řekne, že gepard je tak rychlý, že mu žádná kořist nikdy neuteče. Skupina londýnských zoologů pod vedením Alana Wilsona věci vidí trochu jinak. Samotná rychlost mu při lovu nemusí být moc platná. A dokáže ji vůbec vyvinout i mimo sterilní podmínky zoo, kde ji lidem předvedl?
Báječná rychlost gepardů - 29 m/s, tedy 105 km/hod. - byla změřena na „hladkých“ trasách v zajetí za vodičem v podobě potravy. Britové proto v Botswaně vybavili pět divoce žijícících gepardů obojky s GPS, které umožňují přesné měření pohybu. Po 17 měsících sledování zjistili, že ve volné přírodě se nijak neštvou.
Při 367 zaznamenaných lovech šelmy dosáhly rychlosti nejvýše 25,9 m/s, čili podstatně menší než v zajetí. Průměrně běhaly tempem 14,9 m/s. Gepardí primát jde tedy z velké části na vrub člověku -bez jím vytvořených podmínek by se vůbec nemusel odehrát.
Při samotném lovu mnohem víc využívají obratnost a střelhbité změny rychlosti. Při rozběhu jsou rychlejší než ferrari. Dokážou však také zabrzdit nejrychleji ze všech zvířat! Umění zastavit je při lovu kličkujících gazel stejně důležité, jako správně "dupnout na plyn". „Vždycky jsme gepardy považovali za sprintery. Teď se ale ukazuje, že je to složitější,“ říká Alan Wilson, který chce podobně zkoumat i další slavné živočichy.
Logo Květy