Tvarované i netvarované dřeviny, především borovice, tisy, javory a azalky – to vše je základem japonské zahrady. Dalšími nezbytnými prvky jsou kameny složené tak, aby zahrada získala atmosféru přirozené krásy, ale i dynamiky nezvyklých kombinací. Mezi kameny se zaleskne jezírko nebo potůček, jehož břehy zpevňují hebe, různé druhy papyru, netřesku a dalších skalniček.
Láká k vycházce či meditaci
V inspirující japonské zahradě se harmonicky prolínají všechny základní prvky – voda, kámen, dřevo, kov, země a oheň. Na takovém místě člověk rychle načerpá energii. Skutečně promyšlená japonská zahrada působí přirozeným dojmem, přesto v ní není nic ponecháno náhodě. Každý kámen, dřevina či jezírko má své předem určené místo, aby výsledný dojem lahodil všem lidským smyslům.
Dokonalé provedení a cit pro detail
Zahrady v japonském stylu by měly vždy působit vyváženým dojmem, k tomu přispívá i minimalistické řešení plochy a střídmá barevnost dřevin i květů. V každém ročním období dominuje zahradě něco jiného – na jaře květy sakur a magnolií, v létě květy vodních rostlin a podzimu dodávají atmosféru barvy listí javorů. K inspiraci ve vaší vlastní zahradě vám mohou posloužit různé typy japonských zahrad jako jsou například suché či čajové zahrady.
Jaké jsou druhy japonských zahrad?
1. Suché zahrady
Začaly se objevovat v době druhé vlny výrazného vlivu Číny na Japonsko, přibližně v období 12. století, které s sebou mimo jiné přineslo zenový buddhismus. Suché zahrady, japonsky kare-sansui, sloužily především meditaci, nevstupovalo se do nich a k pohledu na ně sloužilo jediné, pečlivě vybrané místo.
2. Zahrady pro potěšení
Sloužily šlechtě a panovnickým rodům k oslavám, svátkům a zábavě. Součástí těchto zahrad bylo jezero s poloostrovy a ostrovy, kam se jezdilo na lodičkách. Zahrady také sloužily k procházkám, při kterých se na vybraných místech otvíraly krásné výhledy.
3. Čajové zahrady
Sloužily nejprve jako průchod k čajové chýši (sóan), později se staly plnou součástí čajového obřadu, který v 16. století v Japonsku vznikl. Podtrhovaly již tak strohou a jednoduchou architekturu suki-ya.
4. Zahrady místo cestování
Částečně připomínají zahrady pro potěšení, jejich součástí je jezero a velké množství většinou neopracovaných kamenů. Jsou však ještě větší a často se v nich setkáváme s uměle vybudovanými pahorky velkých rozměrů. Jejich majitelům připomínaly přírodní scenérie, jaké viděli při častém cestování. Do zahrad je také vtahována okolní krajina, takže zahrada se stává jejím logickým pokračováním a součástí.
5. Tsubo niwa
Zvláštní kategorie zahrad, kterou bychom mohli označit jako zahrady malých rozměrů (1 tsubo = 3,3 m2). Mimořádně zajímavý typ zahrad využívá různé prvky klasické japonské zahradní architektury. Tyto komponenty jsou více nebo méně abstrahovány, zahrada tsubo niwa využívá náznaku.
Tipy Kafe.cz: Chcete vědět víc? Inspirujte se zde
Kniha Japonské zahrady
Kniha Japonské zahrady – 80 nejkrásnějších zahrad