Prozraďte našim čtenářkám, v čem spočívá podstata vaší revoluční metody?

Tato metoda je založena na maximálním využití funkce mozku. Úkolem je dokázat propojit obě mozkové hemisféry v jediný okamžik a tím zvýšit schopnost koncentrovat se na přijímanou látku a udržet ji v dlouhodobé paměti.

Jak jste se k této metodě dostala, předpokládám, že se úspěšně praktikovala v zahraničí?

Metoda je velmi stará a v první řadě velmi přirozená. Dá se říci, že se uplatňuje ve všech oborech počínaje špionáží, kde je třeba velmi rychle naučit agenta trikům, aby nikdo nepoznal, že nepatří do prostředí, kde má zrovna svůj úkol, přes sport - tzv. autogenní trénink, kdy si sportovec nové techniky promítá do podvědomí, až po reklamu, která velmi chytře využívá naše podvědomí.

Jak dlouho se této metodě už věnujete?

S touto metodou jsem přišla do styku hned po revoluci, kdy se otevřely nové možnosti výuky a hlavně se začalo také publikovat mnoho zajímavých knih na toto téma. Vyzkoušela jsem superlearning (tak se této metodě v zahraničí říká) na vlastní kůži při výuce němčiny. Naprosto mě to přesvědčilo, že jakýkoli jiný způsob učení je neefektivní. Pustila jsem se tedy do studia této metody a začala učit. Lehké to ale nebylo, protože jedna věc je metoda a druhá jsou učební podklady a prostředky, které jsem si musela sama vytvářet.

Nevytváří jen dočasné znalosti, které po krátkém čase z hlavy mizí? Máte srovnání s klasickými metodami výuky?

Naopak, právě při tomto způsobu učení se vše ukládá do dlouhodobé paměti, kde to zůstává, troufnu si říci, velmi dlouho. Důležité ale samozřejmě je projít kurzem a držet se pokynů. Samozřejmě že i zde někdy vítězí lidský element všechno nějak přechytračit a uspěchat a to je právě věc, která se zrovna v tomto případě nevyplácí. Učila jsem také klasickými metodami a nic proti nim nemám. Jde jen o to, že schopnost koncentrace v tomto případě je krátká a naučená látka se velmi rychle zapomíná. Je to tím, že mozek zapojuje jen naši logickou hemisféru, ale ta není schopna látku dlouhodobě udržet. Potřebuje každodenní dril a spoustu času, který jen málokdo z nás je ochoten věnovat.

Není v tom i trochu, promiňte mi, šarlatánství? Má vaše metoda vědecký základ? Nejste někdy terčem útoku »klasické« konkurence?

Když jsem takto začínala učit, měla jsem pár ústních potyček se svými kolegyněmi učícími klasicky. Dnes je to jiné. Já mám své žáky a ony zase své. Každý má právo rozhodnout se, jak bude učit a jak se chce učit. Nejsem z těch, kdo by hlásal, že jen tohle je to správné, a čekám to samé i od své konkurence. Zatím se to daří. Znáte to přísloví o volání do lesa...

Jaké máte výsledky?

Výsledky jsou dobré, protože mám stále spokojené, jak já říkám, kunčafty. Metoda je zábavná, při výuce je veselo a přitom odcházíme všichni s pocitem, že jsme udělali opravdu kus dobré práce, a co je nejdůležitější, že to v nás zůstává natrvalo. I po pár letech stačí jediná aktivace textu a vše se vybaví, jako by to bylo včera.

Studovala s vámi už i nějaká známá osobnost?

V 90. letech byl vyloženě hlad po angličtině a opravdu málokdo uměl plynule mluvit. Objevily se spousty nových ředitelů, starostů i politiků, kteří se potřebovali jazyk naučit velmi rychle. Tato metoda jim to umožnila. Nedávno jsem měla na kurzu třeba Adrienu Sobotovou... Zeptejte se ji, jak se ji to líbilo.

Za jak dlouho jste např. schopni úplného začátečníka naučit plynně hovořit anglicky či německy?

Úplný začátečník potřebuje minimálně tři týdenní kurzy, aby zvládl všechny gramatické konstrukce a pak samozřejmě „practice“, což znamená mluvit a poslouchat, a to alespoň 1x týdně jeden rok. Ale mnohem zajímavější informace je, že po jediném týdnu se domluvíte o základních potřebách a nikde ve světe si nebudete připadat jako trouba, co neumí otevřít pusu.

Naučíte touto metodou třeba i čínštinu, nebo arabštinu?

Dalo by se, ale já bohužel čínsky ani arabsky neumím. Čínština by šla možná i lépe, protože nemá písmena, ale znaky.

Dá se tato metoda aplikovat i na jiné obory, třeba na umění, hudbu, historii atd?

Na všechny obory, vše, co souvisí s emocemi, podvědomím, schopností vnímat, zobrazovat v podstatě celý náš svět. Je to způsob výuky, který proces učení usnadňuje a prohlubuje.

Vy sama jste tuto metodu k učení využila, popište nám, co člověk při učení pociťuje, jak vnímá narůstající znalosti, jak rychle dokáže získané znalosti použít?

Jak už jsem zmínila, učila jsem se němčinu. Bylo to v době, kdy už jsem touto metodou učila angličtinu, a měla jsem velmi zajímavou zkušenost. Asi 14 dní před vlastním kurzem angličtiny jsem absolvovala němčinu pro začátečníky. Slovíčka se ukládají do podvědomí formou různých cvičení, která stimulují činnost pravé hemisféry. A já samozřejmě pilně ukládala, jak bylo třeba. Mezi oběma kurzy byly vánoční svátky a hned začátkem ledna jsem vedla svůj kurz angličtiny. Vysvětlila jsem, jak pracovat se slovíčky a nahodila první slovíčko... Bohužel bylo německy. Zasmáli jsme se, ale já chtěla automaticky vyslovit další... Zase německy. Musela jsem se hodně zkoncentrovat, abych se přepojila. Dalo mi to zkušenost, že se opravdu dá nastavit na určitý program, který pak vaše podvědomí následuje. Výhodou je, že se můžete naprogramovat jako počítač a pak jen plynule přepínat. To vše vás tato metoda naučí. Vždyť náš mozek je ten nejdokonalejší počítač.

V jakém jste narozena znamení, jste typickou představitelkou svého znamení, nebo se odlišujete?

Jsem narozena v Panně, takže tu učitelku nezapřu. Pečlivost, trpělivost a možná i to puntičkářství se v mé práci opravdu projevuje a já to vnímám pozitivně, protože se sem hodí, ale v ostatních úrovních života se jako typická Panna neprojevuji. Jsem spíš netrpělivá, neposedná, pořád potřebuji změnu a aktivitu, stále nové výzvy. Možná se mi tam cpe Vodnář, kterého mám v ascendentu.

Věříte na horoskopy a věštby? Dala jste si někdy předpovědět budoucnost, jak se vám věštba naplnila?

Na astrologii věřím, jsou to čísla a to je matematika. Věřím, že vaše číslo je vaše vstupenka na tento svět. Číslo je nositelem vašich schopností, ale i neschopností. To, které nám chybí, na té vlastnosti či schopnosti bychom měli zapracovat, abychom byli celiství. Věštění mě baví, ne vždy věřím věštiteli. Občas se ale trefí.

Dokážete člověka zhypnotizovat? Jsou někteří lidé na hypnózu citlivější a jiní se dají zhypnotizovat obtížně?

Já pracuji se stavem alfa, což je jen lehký stav uvolnění, při kterém dochází k propojení obou mozkových hemisfér. Znamená to, že vaše podvědomí se otvírá a vaše vědomí ho začíná vnímat. Dokonalá souhra, v tu chvíli dokážeme všechno, po čem toužíme, aniž bychom šli sami proti sobě či proti jinému.

Věříte na osud, předurčenost?

Věřím, že osud máme ve vlastních rukou. Něco máme předurčeno, ale je mnohem důležitější, jaký postoj k tomu zaujmeme.

Jste pověrčivá, nestoupáte např. na kanály?

Nejsem, ale na kanál raději nestoupám. Co kdyby byl otevřený...

Co čísla, máte nějaké oblíbené a naopak? Považujete třeba 13 za nešťastnou?

13 mám zrovna mezi oblíbenými. Ráda si čtu v numerologii a zjišťuji, co v sobě jednotlivá čísla skrývají. Pro mě žádné není dobré či špatné. Každé je prostě jiné.

Mgr. Jana Maliosová se narodila 14. 9. 1960 v Praze. Absolvovala základní jazykovou školu s rozšířenou výukou angličtiny, klasické gymnázium zaměřené na jazyky a studium dokončila na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor - učitelství Aj. Její zahraniční cesty vedly mimo jiné do Anglie a USA. Od r. 1985 vyučovala angličtinu nejprve na výběrové jazykové škole. Po r. 1989 otevřela večerní kurzy pro dospělé. Věnovala se studiu metody superlearning, meditačním a relaxačním technikám, sugestopedii, parapsychologii, psychoanalýze. Je absolventkou Univerzity Nové doby Milana Calábka. Absolvovala kurzy ezoterního léčení. V r. 1992 založila firmu LWE - Languages Without Effort (Cizí jazyky bez úsilí), která se věnuje výuce touto metodou.

Co si myslíte o proklamovaném konci světa v roce 2012?

Abych byla upřímná, pro mě katastrofa končí a začíná přesně v tom okamžiku, kdy opravdu vypukne...

Prozraďte nám něco o sobě, jak se udržujete ve formě, cvičíte, sportujete, stravujete se zdravě?

Fyzická kondice je pro mě hodně důležitá a s tím souvisí i strava. Hraji tenis, golf, lyžuji, cvičím, ale hlavně proto, že mě to baví. A o tom to, myslím, je. Když něco děláme s radostí a nadšením, má to vždy lepší výsledky než se trápit v posilovně a baštit syrovou zeleninu.

Jakým krédem se v životě řídíte?

Jediné, které mě zatím dává smysl, je „Žít tady a teď.“

Muž a žena jsou nesmírně odlišní jedinci, po všech stránkách, myslíte si, že jsou vůbec schopni žít spolu?

Určitě, ale dá to spousty práce na obou stranách. Bez vzájemné komunikace a porozumění je téměř nemožné žít v harmonickém vztahu, ale je pravdou, že někomu hádky svědčí.

Chtěla byste něco závěrem vzkázat našim čtenářkám?

Děkuji, že jste si našly čas na čtení, a těším se, ze se třeba někdy potkáme face to face.