Sociální sítě v dnešní době do značné míry nahrazují osobní komunikaci. Lidé u nich tráví stále více času, především díky mobilním aplikacím, které uživatelům umožňují být online prakticky neustále. Zároveň jim svěřují příliš mnoho citlivých osobních údajů, což se v konečném důsledku může obrátit proti nim. Facebook, Twitter, Snapchat nebo Pinterest jsou sociální sítě otevřené všem. Jejich zneužití útočníky je proto velmi jednoduché. Nejčastěji jde o podvody, krádeže identity a získávání osobních informací pro provádění sociálního inženýrství.
Nastavte si správnou úroveň soukromí
Asi nejlákavější sociální sítí pro útočníky je Facebook. Má nejvíc uživatelů a je široce používaný napříč všemi věkovými skupinami, což z něj činí ideální prostředí pro různé kybernetické škůdce. Nemusí jít přitom o nějaké velké počítačové odborníky. Mnoho uživatelů Facebooku nahrává různým vyděračům jenom tím, že používají jednoduché a lehce prolomitelné heslo ke svému účtu, případně nemají nastavenou žádnou úroveň soukromí, takže jejich profil je veřejný pro všechny a kdokoli si z něj může stahovat osobní fotografie a videa.
Prolomit se do účtu uživatele Facebooku lze i pomocí podvodných nabídek zlevněného zboží nebo falešných požadavků na aktualizaci „bezpečnostní aplikace“. Útočník vytvoří falešnou nabídku s odkazem na online formulář, v němž po uživateli požaduje vyplnění přihlašovacích údajů k jeho účtu na Facebooku. Jakmile je důvěřivý člověk zadá, útočník se okamžitě s těmito údaji přihlásí k jeho osobnímu účtu a začne ho ovládat. Než původní majitel dokáže získat svůj účet zpět pod kontrolu, může nový „majitel“ účtu napáchat pěknou škodu, zmást další uživatele a dostat se ke správě dalších účtů.
Falešné účty kopírují reálné uživatele
Kyberzločinci ale nemusí přímo ovládnout konkrétní účet na Facebooku, aby ukradli identitu jeho majitele. Stačí, když si zkopírují jeho profilové fotografie a založí nový účet s velmi podobným názvem. Poté se pokusí oslovit přátele majitele pravého profilu, aby si jej přidali mezi své přátele. Takový člověk pak může šířit na Facebooku falešné informace a dostat se k citlivým datům. Proto je dobré mít u svého účtu nastavenou takovou úroveň soukromí, aby se náhodný návštěvník dostal jen ke zlomku informací a obsahu.
Facebook může sloužit také jako šiřitel škodlivých kódů. V takovém případě útočníci rozesílají prostřednictvím zpráv odkazy na škodlivé stránky s malwarem. Uživatel by proto neměl bezmyšlenkovitě otevírat jakékoli odkazy, které mu někdo pošle prostřednictvím Messengeru nebo zpráv na Facebooku. Velmi ohroženou skupinou jsou v tomto ohledu děti, které jsou velmi důvěřivé. Na ně se mohou zaměřit záškodníci, kteří se vydávají za jejich vrstevníky a za tímto účelem provozují i několik falešných osobních profilů.
Z nedávného průzkumu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyplynulo, že děti jsou ochotny prostřednictvím Facebooku posílat neznámým lidem svoje intimní fotografie nebo videa. Ta pak mohou sloužit k jejich vydírání. Nemalé procento dětí je navíc ochotno jít na osobní schůzku s „kamarádem z Facebooku“, kterého předtím nikdy v reálu neviděly a nikomu o tom dopředu neříct. Děti, ale i řada dospělých uživatelů Facebooku, pak běžně uvěří a sdílí nepravdivé a zavádějící zprávy, tzv. fake news, čímž pomáhají šířit zkreslené informace a ovlivňovat veřejné mínění.
Je proto nezbytné o bezpečí na sociálních sítích s dětmi mluvit a mít přehled obecně o tom, kde se v online světě pohybují. K tomu může rodičům pomoci i chytrá aplikace pro rodičovskou kontrolu.