V podobné situaci asi není nikomu do smíchu. Někteří lidé mají z doktorů doslova panickou hrůzu. Nejen ze zubaře, ale i z praktického lékaře, gynekologa nebo urologa. Děti křičí a mlátí sebou o zem, drsným manažerům se dělá zle, vědecké kapacity se na vyšetření objednávají podle fáze měsíce. V těchto případech jde o nadměrný strach nebo fobii z lékařů (iatrofobii).

Bojte se s rozumem

„Mírný až střední strach z vyšetření přiznává asi 60 % procent lidí, ale i přesto zvládnou lékaře navštívit. O fobii mluvíme tehdy, je-li míra strachu tak vysoká, že se pacient vyhýbá prohlídce, i když má zdravotní problémy. Projevuje se to bušením srdce, pocením a svalovým napětím. Nejčastěji se lidé bojí bolestivých vyšetření. Sem patří třeba strach ze zubních lékařů a injekcí. Obavy často vyvolávají i vyšetření u gynekologa nebo urologa, které zasahují do intimity,“ říká psycholožka Zuzana Slezáková. Nepřiměřený strach z lékaře dokáže nejen znepříjemnit život, ale i ohrozit zdraví. Ve snaze vyhnout se návštěvě ordinace se lidé uchylují k různým lidovým postupům, mažou se podomácky vyrobenými mastmi, vyplachují bolavý zub alpou, měsíce se dopují tabletami proti bolesti. Čím déle váhají, tím se problém zhoršuje a léčba se stává obtížnější. U některých diagnóz může mít odsouvání vyšetření fatální následky.

Středověká řezničina

Strach z doktorů se s lidstvem táhne odjakživa. V dobách, kdy se lékařské nástroje moc nelišily od nástrojů katů, byl i opodstatněný. Počátky fobie ze zubaře je nutné hledat v historii. Poprava byla vděčným středověkým představením a podobné krvavé divadlo nabízelo i veřejné trhání zubů, které doprovázel křik a pláč pacienta. Kromě různých felčarů „ordinujících“ na trhu odstraňovali zuby i kováři, kteří byli nástroji dobře vybavení. Pokud měl nemocný štěstí, opili ho alkoholem. Anebo ho jenom ho svázali, aby sebou moc neškubal. Historky o krutých mukách a utrpení se pak dále šířily a ještě víc zveličovaly. Dnes už bychom samozřejmě na tržištích podobná představení těžko hledali, ale strach je v nás přítomný stále.

Zážitky z dětství

„Další příčina tkví v dětství, kdy jsou návštěvy lékaře spojené i s nepříjemnými úkony, například s očkováním. Malé děti bývají často nemocné a mnohdy se nevyhnou odběrům krve nebo chirurgickým zákrokům,“ vysvětluje psycholožka Slezáková a pokračuje: „Jestliže musí dítě už při prvním vyšetření zoubků poznat vrtačku, návštěvu zubaře si bude ještě dlouho pamatovat a spojovat s nepříjemnými pocity a bolestí. Za jeho strach mohou ovšem hlavně rodiče, protože dítě by při správné péči o chrup a zdravé výživě nemělo mít žádný kaz.“ První návštěva dítěte u zubaře by měla být bezbolestná a probíhat formou hry. Malý pacient se může s lékařským zařízením seznámit ideálně zábavným způsobem – povozí se v křesle nebo si bude spouštět fontánku.

Velcí strašpytlové

Hrůza z lékařů se může vyvinout i v dospělosti. Stejně jako u dětí je hlavním důvodem nepříjemná zkušenost, ale přidávají se i další obavy. Pokud pacienti ze strachu odkládají důležitá vyšetření, připojují se i pocity hanby a obavy z reakce lékaře, že člověk nechal svůj stav dojít tak daleko. Tak se nemocní dostávají do bludného kruhu. Dalším důvodem je strach ze zjištění vážné nemoci (rakoviny, AIDS…), kdy si někteří lidé myslí, že je lepší nic nevidět, neslyšet, nezjistit… Důležité je i jednání zdravotnického personálu - když se lékař chová nadřazeně, pacient si při nejbližší příležitosti návštěvu ambulance důkladně rozmyslí.

KAFE.cz zjistilo:

Olga Šípková, mistryně světa ve sportovním aerobiku a oblíbená lektorka, se doktorů nebojí. Nechala se dokonce očkovat před zraky novinářů na tiskové konferenci o sezónní chřipce pořádané AIFP.

Zubař psychologem

Dobrý lékař je trpělivý a razí, řekněme, lidský přístup. O zdravotním stavu a léčbě pacienta vždy jasně a pravdivě informuje. Týká se to i malých dětí, kterým se pravda podává srozumitelným způsobem. Je vhodné se vyhnout slovům, která by mohla znít strašidelně. Výrazy jako bolest, injekce, vrtačka a další se snažte nahradit příjemnějšími. Dítka není třeba vodit za nos, protože si to dobře zapamatují. Zkuste přirovnat bolest třeba k píchnutí komára, včeličky nebo k malému štípnutí. „Pozornost úzkostných pacientů může lékař odpoutávat vyprávěním o něčem, co se netýká jeho zdravotního stavu. Vhodné je i uklidňování a informování o délce vyšetření slovy „už to bude, ještě vteřinku“ a podobně. S pacientem si taky může lékař domluvit znamení, na které se s nepříjemným úkonem přestane. Pro malé děti jsou vhodné i symbolické odměny za statečnost – různé obrázky, samolepky, omalovánky,“ radí Zuzana Slezáková.

Od doktora k doktorovi

Neumíte-li strach překonat sami, moc neváhejte a obraťte se na psychologa nebo psychoterapeuta. Během několik sezení vám odborníci pomohou uvědomit si svůj strach a naučit vás, jak s ním zacházet. Ke zvládnutí fobií se využívají různé postupy, jako například hypnóza, různé formy relaxace, nebo kognitivně-behaviorální terapie, při které se nacvičuje postupné zvládání strachu. Psycholog sestaví s pacientem žebříček jeho strachů – od nejmenšího po největší. Pacient se pak postupně záměrně vystavuje jednotlivým situacím, ve kterých se učí strach zvládat.

Kdy to u zubaře nebolí

Ze zubního vyšetření není třeba mít hrůzu. Bezbolestné ošetření je dnes už samozřejmostí. Vybavení ambulancí je různé, ale injekční anestezii nabízí každý zubař.

Injekční anestezie

Nejčastější metoda zabránění vzniku bolesti. Používá se u všech bolestivých výkonů. Pro některé pacienty je nepříjemný hlavně fakt, že jde o injekci. Vpich tenkou jehlou je ale velmi jemný a není příliš cítit.

Laser

Dokáže kazy diagnostikovat i léčit. Používá se místo vrtačky, ale nebolí a nevydává žádný nepříjemný zvuk. Je vhodný hlavně na menší kazy, nedají se s ním odstranit starší výplně. Ničí zubní kámen a bakterie, tlumí záněty, snižuje citlivost zubních krčků.

Ozón

Je vhodný hlavně na povrchové kazy. Použití ozónu je rychlé a bezbolestné, aplikace trvá asi 20 až 30 sekund. Ošetřují se s ním i citlivé krčky, urychluje hojení zánětu dásní, oparů nebo aftů.

Celková anestezie

Krajní metoda, vhodná hlavně pro děti a dospělé, kteří mají extrémní strach z ošetření zubů, nebo trpí vážnými neurologickými a psychickými problémy. S každou narkózou se pojí i jisté riziko. Před úkonem je nutné absolvovat důkladné předoperační vyšetření; při vlastním zákroku musí být přítomný anesteziolog.