Dnes už existují v různých částech světa desítky regionálních variant pizzy. Vždycky je to tenká kulatá placka pečená v peci. Přidává se na ni nejčastěji rajčatový protlak a sýr a další přísady podle chuti.

Původní a zaručeně italská pizza pochází z Neapole. Začala se tady prodávat už v 18. století jako koláč s rajčaty. Pekli ji ve speciálních restauracích, už tehdy s názvem pizzerie. K rajčatům začali později, koncem 19. století, přidávat na pizzu sýr, konkrétně měkký sýr mozzarella vyráběný z buvolího nebo kravského mléka.

Původ slova pizza není až tak jednoznačný. Faktem je, že jakési chlebové placky s olivovým olejem, rajčaty, sýrem případně i bylinkami konzumovali Řekové, Egypťané a posléze i Římané. Slovo pizza by mohlo souviset s označením pita. To slovo je dostatečně známé i u nás, je to prostě chlebová placka, pocházející z kuchyní Balkánu a Blízkého východu. Slovo pizza může mít ale svůj původ i v byzantské řečtině, pitta coby koláč. Třetí možností je, že pochází ze staroegyptského slova bizan, což znamená kousat.

Pizza může být připravená tradičně jako slaná nebo netradičně i se sladkými ingrediencemi, záleží na chuti. Na těsto můžeme naložit nepřeberné množství ingrediencí, vždy by ale měly spolu ladit nebo se doplňovat.

Pizza je oblíbené, rychlé a chutné jídlo, nejčastěji jako svačinka nebo rychlá večeře.

Recept na pizza těsto podle Radka Šubrta

Zdroj: Youtube

Radek Šubrt připravuje pizza těsto z půl kilogramu hladké mouky, dvou lžic olivového oleje, čtvrtky droždí, přidá trochu cukru, 200 ml teplého mléka, jedno celé vejce a sůl.

V misce s moukou si udělá dva důlky, do jednoho rozdrobí droždí, přidá trochu cukru, přilije asi polovinu teplého mléka a to vše rozmíchá lehce prstem. Do druhého důlku rozklepne vajíčko, přidá sůl a olivový olej. Asi po deseti minutách, když kvásek vzejde, přidá další část mléka a zadělá vláčné těsto.

Je prý nejlepší, když si těsto připravíme večer, zabalíme do potravinářské folie a pizzu pečeme až druhý den.

Pizza se šunkou a žampiony

Celkový čas: 90 minut
Doba přípravy: 40 minut
Doba pečení: 50 minut

1. Vykynuté těsto rozválíme a poté od středu ke krajům vytahujeme prsty, až je těsto velké jako plech, na kterém budeme pizzu péct.
2. Plech vymastíme olejem, těsto na něj přeložíme, u okrajů přitiskneme a plníme.
3. Rajčata spaříme, oloupeme, vykrojíme semínka a rajčata nakrájíme na kostičky. Cibuli nakrájíme nadrobno, česnek prolisujeme, papriky zbavíme semen a nakrájíme na kostičky.
4. Na rozpáleném oleji osmažíme cibuli, přimícháme česnek s paprikou a minutku smažíme. Poté vmícháme rajčata a za stálého míchání necháme zredukovat tekutinu. K rajčatům zamícháme rajčatový protlak, sůl, pepř, cukr, tymián, oregano, bazalku, bobkový list, madeiru a worcester. Dobře promícháme a na mírném plameni dusíme asi 10 minut. Ze směsi odstraníme bobkový list a můžeme natřít na těsto.
5. Omáčku posypeme ustrouhaným sýrem, poklademe plátky šunky a žampionů.

Na webu Milujivareni.cz je více než padesát tisíc receptů, videoreceptů i cenných kulinářských rad. Najdete tady i rubriku zbožíznalství, kde se dočtete o různých potravinách, i o jednotlivých druzích ovoce či zeleniny.

Pro příklad můžeme uvést třeba cibuli kuchyňskou. Přečteme si o ní základní informace, tedy, že se v kuchyni používá jak potravina, tak i jako léčivá rostlina, že pravděpodobně pochází ze střední Asie. Méně známý už je fakt, že se každý rok se na celém světě sklízí přibližně 30 miliónů tun cibule.
Ve většině zemí Evropy je cibule po rajčatech druhou nejvýznamnější zeleninou.

V Anglii jsou například velmi oblíbené nadívané cibule, ve Francii je známá polévka cibulačka, v Alsasku z ní připravují cibulový dort. Ve Španělsku má dokonce své místo i v přísloví. Říká se: S tebou i chléb s cibulí, což vyjadřuje vztah, překonávající i chudobu, protože chléb s cibulí byl od dávných dob jídlem chudých.

Pokud byste si raději dali místo pizzy z kynutého těsta pizzu z těsta listového, můžete vyzkoušet další recept z www.milujivareni.cz, houbovou pizzu.