To právě teď zjišťuje odborník na komáry RNDr. Oldřich Šebesta z brněnské Krajské hygienické stanice. Měli jsme štěstí, že jsme ho zastihli – většinu dne je totiž na výjezdech do terénu.

„Projíždím všechna místa, kde obvykle dochází k vývoji kalamitních druhů komárů a zjišťuju aktuální stav,“ říká. „Jde hlavně o oblasti od Moravského Písku po soutok Moravy s Dyjí a pak podél Dyje až téměř ke Znojmu.“

Horší než loni? Snad ne

Jaké léto nás tedy čeká u moravských přehrad a v lesích, v kempech a na trempech? „Deště byly mimořádně vydatné, ale jak se ukazuje, předchozí sucho bylo ještě větší. K rozlivům řek teď nikde nedošlo a v lužních lesích se voda vsákla. Zaplavení líhnišť nastalo jen na několika lokalitách. Na většině území jižní Moravy proto bude i nadále výskyt komárů podprůměrný, i když k určitému zvýšení jistě dojde.

Co dovede, to „tygří komár“ ukázal v roce 2007 v italské Ravenně, kde způsobil epidemii více než 200 případů nakažení virem chikungunya. Naštěstí bez obětí na životech (dnes už tento komár kolonizoval celou Itálii: kromě skládek se mu tam zalíbilo především ve vázách na hřbitovech).

Ještě víc pak Evropě zatrnulo, když v roce 2010 „tygr“ přenesl horečku dengue na tři lidi na chorvatském ostrově Pelješac (odkud si komára jako nechtěný suvenýr snadno můžou přivézt i čeští turisté třeba v autě).

Horečku dengue – stejně jako ještě děsivější malárii - se v Evropě podařilo vymýtit teprve v první polovině minulého století. Poslední epidemie dengue s milionem nemocných a tisícovkou mrtvých se odehrála v Řecku v letech 1927-1928. Teď se můžou vinou asijských komárů choroby vrátit!

Který z vetřelců zvítězí u nás?

Neblahý „tygří komár“ pomalu obkličuje Českou republiku: už byl zaznamenán v Německu a Maďarsku, pravděpodobně je rovněž v části Rakouska. Tento bodavec se zřejmě vydatně otužuje a navíc mu svědčí globální oteplování. Díky obojímu byl už zachycen též v severní Francii a Belgii!

Podle odborníků je jeho příchod na Moravu a do Čech jen otázkou krátké doby: možná sem už občas zaletí i teď. Pokud se zde rozšíří, může způsobit velmi nepěkné věci. Nezapomeňme, že třeba malárie přenášená komáry rodu Anopheles se vyskytovala na jihu Moravy ještě před půl stoletím!

„Podle mého názoru je rozšíření exotického komára Aedes albopictus do ČR méně pravděpodobné než rozšíření dalšího invazivního komára Ochlerotatus japonicus japonicus,“ soudí František Rettich. „Ten už byl zaznamenán u Bodamského jezera, asi tři sta kilometrů západně od naší hranice.“

Celkově – a laicky - vzato je to ovšem prašť jako uhoď. Ani jeden z komárů, kteří se k nám cpou, není žádný svatoušek. Oběma jde mimochodem v patách další padouch - komár korejský, nalezený například loni v hřbitovních vázách na Benátsku.

Hubení těchto exotů je přitom mimořádně obtížné. Na odstraňování líhnišť „tygra“ (v bazéncích, vázách, kalužích apod.) bývá například ve Švýcarsku nasazována domobrana. Jen v kantonu Tessin a pouze za rok 2010 stála „akce komár“ 170 000 eur!

Nikdo přitom nemůže říct, do jaké míry byla úspěšná. Stačí delší období příhodných podmínek a přivandrovalí komáři se přemnoží zase.

Pomůže jen drogerie

Z dosud hlavně „jen“ obtěžujících komárů se tak pomalu stávají stejně nebezpeční tvorové jako klíšťata. Dejte si na ně dobrý pozor, bojujte proti nim kvalitními repelenty. Babské rady (viz Pivem proti komárům?) podle vědeckých poznatků nefungují. Kdo chce mít jistotu, musí se spolehnout na chemii. Bohudík je jí u nás k dispozici dost a kvalitní.

Červi v srdci přítele

Málo se ví o nebezpečí, které komáři představují pro zvířata. Stejně jako na lidi můžou totiž i na psy, kočky a další tvory přenést například boreliózu, srdeční červivost, leishmaniózu či ehrlichiózu. Několik případů nakažení psů podkožní a srdeční červivostí bylo zaznamenáno na jižní Moravě. Je zajímavé, že našim přátelům nejvěrnějším přitom nepomůže ani hustá srst (chtivý sosák komáří samičky jí snadno projede). Psi a kočky proto rovněž potřebují repelenty (poraďte se o nich se svým veterinářem).