Zvýšení hladiny řek je totiž vždy doprovázeno extrémním nebezpečím šíření nákaz a znečištění povrchových zdrojů vody, které jsou využívány pro výrobu kohoutkové vody. Navíc v důsledku stáří vodovodních sítí a špatné kvalitě potrubí může ke znečištění dojít skutečně jednoduše. Povrchové zdroje mohou být zasaženy chemickým, ale i biologickým znečištěním (např. z odpadních vod). To samé pak platí i pro vodu studniční.
Majitelé studen v záplavových oblastech by si měli nechat provést chemický a biologický rozbor kvality studniční vody před tím, než ji budou znovu používat. Jistotou je pak pití vody balené.
Hlavní hygienik varuje
Hlavní hygienik Vladimír Valenta v pondělí varoval obyvatele oblastí zasažených záplavami před používáním vody z místních vodovodů: „Zasaženo je 51 vodovodních řadů a stovka jich je v ohrožení. Zajištěno je náhradní zásobování vodou z cisteren, rozváží se také balená voda. Varování platí zejména pro Středočeský, Plzeňský a Jihočeský kraj.“ Lidé jsou navíc v době povodní vystaveni většímu stresu a jejich imunita je i v důsledku toho oslabená. Valenta doporučil občanům, aby si zkontrolovali přeočkování proti tetanu.
Základní pravidla pro oblasti zasažené povodněmi
• K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena! Jste-li majitelem studny, vodu z ní nepoužívejte, než si necháte provést rozbor. Problém může být i s kvalitou vody z kohoutku. Chcete-li mít jistotu, že pijete skutečně nezávadnou vodu, sáhněte po té balené.
• Myjte si pečlivě a často ruce! Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy, než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. Ruce a obličej utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití. Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte alkoholovými přípravky (např. Spitaderm, Sterilium, Promanum N, Spitacid).
• Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!
Co se zaplavenými potravinami?
Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).
• Konzervy umyjte v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchněte (nejlépe balenou) vodou. Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, silně znečištěný uzávěr!
• Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6 °C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.
• Zlikvidujte všechny následující potraviny vystavené zátopové vodě, jedná-li se o otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou, dále všechna i neotevřená papírová, sáčková, látková a celofánová balení a všechny potravin neuzavřené hermeticky.
• Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné! Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav. Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou (opět nejlépe balenou) vodou.
• Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!