1. Můžu nakupovat v e-shopech?
„Nedávno jsem objevila kouzlo nakupování přes internet. V pohodlí domova můžu všechno v klidu vybrat, a pokud se mi zboží po dodání nelíbí, je možné ho bez udání důvodu do čtrnácti dnů vrátit. Manžel mi ale tvrdí, že tím ohrožuju nejen své osobní údaje, ale také data, která máme na domácím počítači.“ (Sandra, 32 let)
Vlasta č. 38
Pokud splníte několik důležitých podmínek, je nakupování v e-shopech bezpečné. První podmínkou, pokud platíte bankovním převodem, je respektování bezpečnostní zásady, které doporučuje vaše banka. Mezi ty hlavní patří: neposkytovat svá přístupová hesla do elektronického bankovnictví dalším osobám a používat „bezpečný“ počítač. Tedy ten, u něhož máte pod kontrolou jeho bezpečnostní nastavení. Nevhodné jsou pro platební operace počítače v kavárnách a hotelích. Druhou podmínkou je, že používáte operační systém (u většiny uživatelů jsou to Windows od Microsoftu) s nejnovějšími aktualizacemi. „A poslední podmínka je pro zajištění soukromí vlastně ta nejdůležitější. Na vašem počítači nesmí chybět antivirus,“ vyjmenovává nutné kroky Karel Obluk, technický ředitel společnosti AVG Technologies CZ. Antivirový program je schopen v počítači odhalit a zlikvidovat viry a jiné druhy škodlivého kódu. I antivirus musí být aktuální, proto je dobré nastavit u něj automatické stahování aktualizací, abyste se o to už nemuseli starat. Je pravda, že dnešní viry jsou mnohem zákeřnější, než ty, které se objevovaly třeba ještě před pěti lety. Zdaleka už proto nestačí pouze to, že jste opatrná při otevírání neznámých příloh e-mailu. Virus se vám do počítače může dostat přes ICQ, Facebook nebo i pouhou návštěvou webových stránek, na kterých virus číhá, a pokud nemáte aktualizovaný operační systém, internetový prohlížeč (nejspíš Internet Explorer) a antivirus, může se odtud snadno do vašeho počítače dostat. Únik dat však může přijít i ze strany internetového obchodu. Proto se doporučuje používat zavedené internetové obchody a platit raději dobírkou nebo převodem na účet.
2. Můžu platit účty přes internet?
„Už nějakou dobu využívám elektronické bankovnictví. Je to pohodlné, nemusím do banky, která má stejně otevřeno jenom v době, kdy sedím v práci, a můžu taky kdykoliv zkontrolovat stav svého účtu. Před časem se ale v tisku objevily zprávy, jak snadno je tento způsob zneužitelný, takže teď nevím, co s tím.“ (Lenka, 38 let)
„České a slovenské banky mají své systémy ve velké většině poměrně dobře chráněny. Problém však často nastává na straně uživatele. Při správě účtu je vždy třeba chovat se zodpovědně a nanejvýš opatrně,“ varuje počítačový odborník Karel Obluk. Je dobré si zkontrolovat, že se skutečně nacházíte na té správné webové stránce. Útočníci jsou totiž schopni vytvořit falešnou stránku, která vypadá podobně jako ta správná bankovní. Vy pak, nic zlého netuše, vyplníte všechny své údaje na falešné stránce a tím je poskytnete útočníkovi na stříbrném podnose. Technologie na odhalení falešných stránek už naštěstí také existuje. LinkScanner je součástí antiviru od AVG, ale dá se stáhnout a použít i samostatně, ať už používáte jakýkoliv jiný antivirus. „Zvláštní kapitolou je takzvaný phishing. Tímto strašidelným názvem označujeme snahu vylákat od uživatele počítače citlivé údaje, především přístupová hesla k bankovnímu účtu nebo kreditní kartě. Zde je hlavním pravidlem pamatovat si, že banky po nás nikdy nechtějí potvrzování osobních údajů, hesel nebo PIN e-mailem. Pokud vám takový nedůvěryhodný e-mail přijde, jednoduše ho smažte a nereagujte,“ dodává Karel Obluk.
3. Můžu se připojit v kavárně?
„V rámci svého zaměstnání velice často cestuji. Proto jsem měla radost, když jsem začala objevovat místa, kde se během čekání na letadlo či u kávy můžu zdarma s notebookem připojit k internetu. Poslední dobou ale slýchám, že připojení přes wifi není moc bezpečné. Co je na tom pravdy?“ (Zuzana, 35 let)
Připojení přes WiFi (Wireless Fidelity) se není třeba vzdávat, jenom je zapotřebí uvědomovat si možná rizika a podle toho se také chovat. Pokud totiž připojíte svůj počítač do společné sítě s neznámými uživateli, je to, jako byste nastoupila do autobusu. Záleží na tom, zda je v něm někdo nakažen viry a zda je vůči nim odolný váš imunitní systém. Jinými slovy, jak dobře je zabezpečen váš počítač. Nechte si ho proto zkontrolovat odborníky.
4. Proč je potřeba mít v počítači antivir?
„Po rozvodu jsem na všechno zůstala sama – včetně péče o domácí počítač. Můj dvanáctiletý syn mi sice občas poradí, ale přece jen bych ráda znala i názor odborníka, protože jsem ze všech těch informací kolem zabezpečení docela zmatená.“ (Jana, 39 let)
„Vaše rozpaky docela chápu, naštěstí dnešní bezpečnostní řešení už jsou komplexní, a laik tudíž vlastně ani nepotřebuje rozumět tomu, co je antivir, anti-spyware, anti-malware, firewall, a podobně. Pro zabezpečení domácího počítače stačí použít některý z antivirových programů, které jsou na internetu ke stažení zdarma. Obvykle už poskytují úplnou základní ochranu počítače a umožňují bezpečné prohlížení webových stránek i práci s internetem. Pokud potřebujeme vyšší úroveň ochrany, například proti spamu (nevyžádané poště) nebo jinému škodlivému softwaru, musíme si většinou zaplatit komerční verzi,“ vysvětluje Karel Obluk. Základní antivirové programy chrání i před spywarem, což je program, který využívá internetu k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele. Krade data, ať už jde o přístupy ke stránkám, čísla kreditních karet, dokumenty, e-maily nebo třeba přihlašovací údaje na online hry. Proti němu je třeba se velmi chránit.
5. Ohrozí mě brouzdání po síti?
„Vždycky jsem si myslela, že když se budu vyhýbat stránkám s pornografickým obsahem a nejrůznějším loteriím a výhrám, které na mě občas odněkud vyskočí, nemám se na internetu čeho bát. Pak se nám ale doma zaviroval počítač tak, že jsme na opravu museli povolat odborníka. Takže je to nebezpečné?“ (Vlaďka, 25 let)
Hodně z nás si již uvědomuje, že nemá otevírat podivné přílohy, které nám čas od času přijdou do e-mailu. Většinu těch nejhorších navíc předem odfiltrují antivirové programy. Co si však mnohdy neuvědomujeme, je nebezpečí číhající při běžném prohlížení internetových stránek. To se navíc netýká pouze těch, kde bychom to možná čekali, ale ve velké míře se to může stát a také stává na stránkách, kterým důvěřujeme. I ty mohou být napadeny útočníky a infikovat počítače nic netušících uživatelů. Při čtení nevinného článku se nám potom bez našeho vědomí do počítače může dostat virus, který si zde začne žít vlastním životem. Na internetu však nečíhají jen „klasické“ viry – tedy škodlivé kódy, které mají schopnost se dále samy šířit bez vědomí uživatele. Počítačový virus se přitom množí podobně jako ten biologický. Vkládá svůj kód do jiných spustitelných souborů či dokumentů. V počítači navíc často vykonává i nějakou další nežádoucí činnost – třeba maže či šifruje soubory, formátuje disk, prohledává počítač za účelem získání osobních dat. Narazit můžete i na další havěť, například na červy nebo trojské koně. Worm (počítačový červ) je program, schopný automatického rozesílání kopií sebe sama na jiné počítače. Obvykle k tomu využívá e-mail. Trojský kůň může být samostatný program, který se tváří užitečně – například hra, spořič obrazovky nebo nějaký jednoduchý nástroj, který si do počítače sami nainstalujete. Šíří se často prostřednictvím sítí, kde si mnoho uživatelů může vyměňovat fotografie, videa nebo hudbu). Klíčový rozdíl mezi počítačovým virem a trojským koněm je ten, že trojský kůň nedokáže sám infikovat další počítače nebo programy svou kopií. V každém případě si nechte poradit od odborníků, co použít jako ochranu.