Psací desky „ozdobené“ velkými hákovými kříži patří k vybavení psacího stolu chovaného nyní na zámku v Bečově nad Teplou. Dříve se spekulovalo o tom, že na něm byla podepsána Mnichovská dohoda. Už se ale prokázalo, že jde o nedorozumění.
Toto je úplně jiný stůl – Adolfu Hitlerovi ho daroval architekt Woldemar Brinckmann a zřejmě nikdy nebyl použit ke svému účelu. Po válce zůstal spolu s dalšími předměty z Hitlerovy sbírky v klášteře ve Vyšším Brodě, odkud po řadě peripetií doputoval až na zámek do Bečova.
Ještě pro zajímavost: na tomto obraze i na všech dalších ze sbírky je zezadu cedulka Nové říšské kancléřství. Tam měl totiž vůdce své trvalé bydliště.
Bohem obdaření i zavržení
Zatímco českoslovenští malíři stylu socialistický realismus vesměs upadli v zapomnění, řada autorů obrazů z Hitlerovy sbírky je v Německu dodnes velmi uznávaná, byť se o jejich hnědé minulosti moc nemluví.
Adolf Hitler sám sestavoval seznam německých „Bohem obdařených umělců“ (Godbegnadeten), kteří mimo jiné nesměli na frontu. Dost se s ním vyřádil – často ho měnil a přepisoval.
Hlavně lidé z tohoto seznamu byli po válce označeni za „přívržence I. stupně“ (Mitläufer) a ztráceli kredit i zakázky. Žádný z nich nebyl zavřený. Třeba Josef Thorak, autor monumentálních soch „nadlidí“, ovšem skončil tak, že kdesi v garáži vyráběl džbánky na pivo.
Dost dalších „Hitlerových malířů“ zemřelo poměrně brzo po válce na rakovinu: spouštědlem prý byl stres z ostudy…