Dvě seznamky byly téměř beze změn, pořád titíž muži, ale na třetí jsem našla jednoho sympaťáka. Pro odepsání po mně ale systém opět chtěl registraci. Je vám jistě jasné, co následovalo: registrace, pár dní odpovídání na různé vzkazy, jenom jedna odpověď od sympaťáka, kvůli kterému jsem to absolvovala a pak nic, po pár dnech vymazání profilu. Přesto jsem zvládla dvě schůzky.

Ta první byla zakletá už od začátku. Odpolední termín jsem nestihla, což jsem ale předem oznámila prostřednictvím sms a omluvila se (musím začít nosit hodinky), večerní termín jsem zaspala (celodenní pobyt na sluníčku a dobré jídlo vykonaly své a já usnula u televize). Probudila jsem se chvíli po určeném čase a hned poslala kajícnou sms, protože už jsem si připadala trapně. Pán byl chápavý a řekl, ať dorazím, že počká. Jenže to jsem zapomněla, že v Praze je Obama a tím pádem se dostat autem (v rámci urychlení jsem se rozhodla pro auto) kamkoliv za Hilton je skoro nemožné. Cesta mi samozřejmě trvala věčnost. Dál už byl průběh standardní – kafe (to teda já, pán během chvíle asi 5 piv), popovídání si a zjištění, že jsme každý jinde a tohle asi ne.

Druhá schůzka byla o poznání zajímavější. Mladší kluk, bylo si o čem povídat, měl smysl pro humor, takže dobrý. Dokonce chtěl i zaplatit, bohužel jim nešel terminál na kartu, tak jsem to vzala já (měla jsem hotovost), s tím, že on mě zve příště, protože příště určitě bude. Na konci schůzky jsem dokonce položila otázku (kdo se zeptá, ten se dozví, a kdo se neptá, neví nic a jen čeká), jestli opravdu bude nějaké příště, protože pokud ne, chci to vědět na rovinu, neb čas umím trávit líp než hypnotizováním mobilu :-). Ujistil mě, že se chce určitě vidět, protože má pocit, že to za to stojí. Já už ten pocit úplně neměla, ale řekla jsem si, že druhá schůzka ukáže. No, neukázala. Neozval se. Ono by to asi stejně nevyšlo, ale to, že mi nedal šanc, ho odmítnout (nebo taky ne), to naštve. Pánové, prosím, radši nic neslibujte.

A jaké mám z toho poučení? Vesměs žádné. Na seznamku zase nějaký čas nevlezu, na ulicích se budu rozhlížet, jestli nejde nějaký „fešák“ sám a uvidí se. Prostě pořád dokola, než se smůla protrhne:-).