Oba se poprvé potkali v Amatérském studiu Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, kde si hned padli do oka. „Petr Novotný měl o mě zájem a svého času říkal, že jsem byla nejkrásnější holka v Olomouci. Lichotilo mi to, ale nikdy mezi námi nic nebylo. Jen krásné kamarádství,“ řekla Maciuchová v pořadu Stříbrný vítr v Českém rozhlasu.

Hana Maciuchová ho zřejmě nikdy tak úplně nechtěla, a proto se vymlouvala na věkový rozdíl. „Petr byl o jeden a půl roku mladší. To se opravdu nedalo vydýchat,“ smála se.

„Táta ji v pubertě nesmírně miloval. Hráli spolu v Olomouci divadlo. Táta dále cíleně chodil k Maciuchovým domů hrát s jejím bratrem šachy, prý aby jí mohl být poblíž,“ prozradil na něho deníku Aha! jeho syn Pavel Novotný.

Nakonec se k tomu vyjádřil i samotný Petr Novotný. „Ano, byl jsem do ní beznadějně zamilovaný! Se mnou stejná muka prožívaly ještě zástupy dalších, které jsem si pohrdavě poměřoval, protože já s ní hrál v Tomu Sawyerovi,“ svěřil se Blesku známý bavič, který měl to štěstí a se svojí láskou si i zahrál.

„Když jsem měl ve hře Haničku lehce políbit, tak strašně jsem se styděl, že jsem si přál jediné – abych náš polibek měl co nejrychleji za sebou,“ popisoval osobní drama Novotný.

„Pak Hanka nám všem (ještě velmi nedozrálým) ctitelům utekla do Prahy, a tak jsem se nakonec lehkomyslně zamilovával do jiných dívek. Se svou první láskou jsem se samozřejmě svěřil i ženě Mirce, která pak vždycky dětem, když Hanka byla v televizi, říkala: Tahle paní mohla být vaše maminka,“ smál se.

Smrt Maciuchové musí nést velmi těžce. S rakovinou bojovala herečka dlouho a nakonec bitvu prohrála. Z divadla odešla už před několika měsíci a seriál Ulice opustila před lety.

Teskní po ní i principál Divadla Ungelt Milan Hein nebo ředitel Divadla Viola Robert Tamchyna. „‚Já už nejsem pánem svého času, i když…‘ odmlčela se. ‚To jsem nikdy nebyla. Nikdo nejsme.‘ Viděli jsme se na jaře při jednom z večerů v době první vlny pandemie,“ popisuje Tamchyna jejich poslední setkání.

„Byla silná, oči a hlas ale prozrazovaly zlé zprávy. Netušil jsem, že je to její poslední návštěva Violy a výběr textu ze sbírky básnířky Li Čching-čao je vlastně rozloučením,“ myslí si. Divákům i hercům bude už navždy chybět.

„Paní Hana patřila ke stálicím hvězdného hereckého nebe ve Viole. Milovala ten sálek zasvěcený Múzám ať už s knížkou poezie v ruce, nebo jako herečka nablízko očím vnímavých diváků,“ píše poeticky Tamchyna.

„A za všechny diváky za ta léta ve Viole alespoň symbolicky dlouhotrvající potlesk, než se naposledy zatáhne opona,“ zakončuje svůj psaný projev na stránkách Divadla Viola.