Služba Street View je svým způsobem fantastický nápad. Stejně jako chce Google převést do digitální podoby desítky milionů knih, chce dát na web i „virtuální kopii světa“.

Obrazový materiál pro ni zajišťují otáčivé kamery, které můžete potkat v ulicích namontované na autech či motocyklech, na horách je vozí sněžné skútry nebo kameramani nosí na zádech. Neúkojně zvědavé objektivy dosud nepronikly jen do hlubin oceánu; zřejmě však jde pouze o otázku času.

Rozmazané obličeje a espézetky. Stačí to?

Proč je Street View dobrá věc? Protože se můžete doma u počítače projít i po místech, kam byste nikdy nemohli/nechtěli jet. Manhattan jako živý, egyptské pyramidy, amazonský prales. Také však vaše ulička na předměstí, kde právě leštíte svůj obstarožní automobil a vaše žena vysypává odpadky.

Dovedu si představit, že virtuální prohlídka zámků na Loiře může někoho podnítit k návštěvě skutečné. To platí i pro počítačové toulky staroslavnou Prahou či Českým Krumlovem. Pro turisty a zvídavce všeho druhu skvělé. Co ale pro předměty jejich obhlídky – domorodce a jejich každodenní život?

Pro ty se nedobrovolné účinkování v celosvětové reality show Street View může změnit v pěkný opruz nebo přímo noční můru. Po svém uvedení v roce 2007 vzbudila služba obrovský zájem, návštěvnost Googlu raketově vzrostla. Také se však strhla lavina stížností a požadavků na mazání snímků. U nás bylo natáčení dokonce po jistou dobu zakázáno.

Dávno ovšem znovu zvesela jede. Není to už také jen hračka pro ty, kdo si chtějí prohlédnout místo své budoucí dovolené či bydliště nového známého. Podobně jako v USA totiž u nás můžete Street View použít i jako základ pro navigaci, jež vás dovede po reálných ulicích přímo z bodu A do bodu B – stačí jen mít slušný smartphone nebo tablet a dost dobré připojení.

Můžete přitom třeba také zoomovat do oken domů, které vás zaujaly, či studovat detaily postav na ulicích.

Kouzelné tlačítko

Po předchozích stížnostech Google teď fotografuje už pouze z úrovně pohledu chodce a standardně rozmazává obličeje postav na svých záběrech i poznávací značky aut. Stačí to ale, když vaše auto vykukuje z garáže vašeho domu a vaše žena do něj právě nasedá s kýmsi neznámým – panem Rozmazaným?

Řada lidí si to nemyslí. Ve Velké Británii dokonce konzervativně založení občané napadali natáčecí vozidla. V Německu zase na 300 000 majitelů domů požádalo o rozmazání podoby své nemovitosti (některé z těchto „neviditelných“ domů ale pak byly poškozeny vandaly, kteří mají zřejmě na věc opačný názor). U našich sousedů byl nakonec loni program Street View zastaven, už existující záběry jsou ale dostupné dále.

Žádat – lépe řečeno nařídit – rozmazání své nemovitosti je samozřejmě možné rovněž u nás. Proto je také na každém snímku tlačítko Nahlásit problém.

Ani to však odpůrce Street View, jichž je ve světě dost, zcela neuspokojuje. Argumentují především tím, že i po rozmazání detailů Google pro svou potřebu nadále uchovává ostré originály fotografií, čímž narušuje soukromí mnoha milionů lidí. Ke snímkům se přece jen někdo někdy může dostat, zcela vyloučit se to nedá.

V USA navíc organizace Consumer Watchdog pohnala Google před soud za to, že ze svých kamerových vozů zaznamenával i nechráněné veřejné sítě wi-fi. Cílem bylo vytvořit mapu hotspotů wi-fi, zároveň však byla nahrávána také část jejich komunikace, například e-maily.

Během let 2006-2010 tak Google ve více než 30 zemích získal na 600 GB soukromé komunikace, kterou z velké části stále uchovává (byť se za věc omluvil jako za nedorozumění a prohlásil, že údaje nijak nepoužil).

V USA za to však dostal pokutu 25 000 dolarů, v Německu, Francii a Španělsku musel data odevzdat úřadům. Horkokrevní Italové třem šéfům Googlu v roce 2010 dokonce rovnou napařili půlroční podmínku za porušení zákonů o ochraně osobních údajů!

Mámo, táto, ukliďte už ten kompost

Máme se tedy Street View spíše obávat, nebo se z něj radovat? To záleží na tom, co se vás v této službě osobně týká. Radíme proto: zadejte do svého prohlížeče adresu http://maps.google.com a najděte si svůj dům, chalupu, chatu, zahrádku (možná tam ani nebudou, Street View nepokrývá žádnou zemi stoprocentně).

Třeba budete překvapeni tím, co uvidíte. Možná se trochu zastydíte a zametete si před vlastním prahem. Pokud ale usoudíte, že vás záběry dostupné komukoli na celém světě můžou objektivně poškodit, na nic nečekejte a požádejte o jejich rozmazání či rovnou odstranění.

Není vyloučeno, že se pak budete s o to větší chutí kochat nepořádkem, jaký má na zahrádce váš soused, jenž se dosud na Street View nepodíval…

Nafotili ho, když močil

  • Padesátiletý Francouz z malé vesnice Maine-et-Loire požadoval od společnosti Google odškodné 10 000 eur v souvislosti se službou Street View, protože je na snímcích zachycen, jak močí na dvorku před svým domem. Sousedé ho i přes rozmazaný obličej poznali a prý se mu teď smějí.
  • Kuriózní kousek se podařil v městečku Suffolk ve Velké Británii, kde byla Wendy Soutgate (52) na snímcích zachycena hned 43x. Zjistil to její manžel, když si procházel panoramatické fotografie na internetu. Wendy venčila psa a auto snímající lokalitu jejího bydliště muselo kopírovat trasu, po níž šla.
  • V Japonsku vůči službě protestovali a Google tam byl nucen přesnímkovat značnou část ulic. Lidem především vadilo, že kamery viděly i za plot.
  • V americkém Pittsburghu manželé Boringovi zažalovali Google za to, že umístěním snímku jejich domu na síť údajně snížil jeho tržní hodnotu spočívající právě v zastrčenosti a soukromí. Neuspěli však.