Agentce Daně Scullyové ze seriálu Akta X vděčí Gillian Anderson za hodně. Velkolepě odstartovala její hereckou kariéru. Udělala z ní hvězdu s milionovými honoráři a sexsymbol sci-fi fanoušků z celého světa. A díky ní přišla na svět vlastně i Gillianina dcera Piper z prvního manželství s výtvarníkem Clydem Klotzem, kterého potkala během natáčení.

Přesto (nebo možná právě proto) po skončení seriálu věnovala Gillian Anderson spoustu času i sil tomu, aby se od Scullyové co nejvíc odpoutala a vyklouzla ze škatulky chladné, racionální profesionálky, která nevěří na mimozemšťany, přestože je potkává na každém kroku. Nebylo to jednoduché: „Lidi od filmu si nějak nedokázali srovnat v hlavě, že já nejsem Scullyová a že umím hrát i jiné role.“ Nyní se ovšem zdá, že se jí konečně podařilo ty správné lidi přesvědčit – i díky roli ve zbrusu nové britské komedii Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám.

Ona sama tvrdí, že jen díky tomu se mohla ke Scullyové v loňském roce bez obav vrátit v celovečerním filmu Akta X: Chci uvěřit. „Nastal ten pravý čas,“ vysvětluje. „Konečně jsem měla dostatečný odstup.“

Mrazivá sexbomba

Přestože agentka Scullyová bývá považována za „sexbombu pro intelektuály“, tvůrci seriálu si ji původně představovali jako sexbombu pro každého: jejich ideálem byla prsatá blondýna s parametry panenky Barbie. „Nešlo jen o prsa – chtěli někoho vyššího, nohatějšího, blonďatějšího a prsatějšího. Prostě někoho jiného,“ vzpomíná Gillian Anderson. Jen díky tomu, že se producenti nakonec rozhodli pro ni, ovšem mohlo na obrazovce zazářit ono mrazivě ironické jiskření mezi její Scullyovou a Foxem Mulderem v podání Davida Duchovnyho.

Gillian, které bylo na začátku natáčení teprve čtyřiadvacet let, zprvu vůbec netušila, že se podílí na hitu globálních rozměrů. „Ze začátku jsem neměla tušení, co se děje, protože jsme točili ve Vancouveru a byli jsme trochu stranou celého toho hollywoodského humbuku,“ říká.

Puberta na obzoru

Gillian Anderson se nijak netají tím, že po skončení seriálu Akta X nebyla zrovna zavalena nabídkami na oslňující filmové role. I díky tomu toho ovšem stihla hodně ve svém osobním životě: podruhé se vdala, manželství ovšem vydrželo pouhých šestnáct měsíců a tři měsíce po rozvodu otěhotněla se svým nynějším partnerem Markem Griffithem. „Všechno se mezi námi odehrálo překvapivě rychle. Nemám v povaze šlapat na brzdu,“ konstatuje Gillian. To tedy vskutku nemá: nyní dvouletému Oscarovi, který byl počat tak bleskurychle po jejich seznámení, už mezitím stihli pořídit i bratra Felixe. O svatbě ovšem ona a Mark zatím neuvažují: „Já nevím,“ přemítá, „nějak si neumím představit, že bych o někom měla říkat ,můj třetí manžel´. Nemluvě o tom, že jsme šťastní tak, jak jsme. Proč na tom něco měnit?“

Možná poprvé ve svém životě tak prožívá skutečnou rodinnou idylku, jež tvoří příkrý kontrast k jejímu bouřlivému dospívání: ve čtrnácti se stala punkerkou, propíchla si nosní dírku zavíracím špendlíkem, obarvila si vlasy na červeno a vodila domů chlapce podezřelého zevnějšku. „Připadalo mi, že jsem kreativní,“ konstatuje s nadhledem.

Nyní se ovšem karta obrací, protože do kritického čtrnáctého roku dorůstá její nejstarší dcera Piper. „Mám trochu obavy,“ připouští Gillian, „ale doufám, že dokážu být stejně laskavá a velkorysá, jako tehdy byli moji rodiče.“