Jak to celé vzniklo...

Ačkoliv René Goscinny a Albert Uderzo jsou autory i jiných komiksů, žádný už se neproslavil natolik jako právě Asterix. Sice si třeba vybavíme šerifa Lucky Luka, který je rychlejší než jeho stín, Mikulášovy patálie asi také mnozí znají, ale série Jehan Soupolet, Luc Junior, Bill Blanchart, Benjamin a Benjamine, Oumpah-Pah či Tanguy et Laverdure už asi skutečně znají jen fajnšmekři.

Asterix se narodil v roce 1959, kdy vydavatelství Édi-France/Édi-Presse začíná vydávat nový časopis pro děti a jedním ze zcela nových příběhů měl být nějaký o francouzské historii. Protože první námět – klasické příběhy Lišáka Renarta (Le Roman De Renart) původem z konce 12. století – už byl komiksově zpracován, použili Uderzo a Goscinny knihu Julia Caesara Zápisky o válce galské. Tu seženete i dnes v českém překladu v antikvariátech.

  • A protože Francouzi jsou hrdý národ a nikdy nepřiznají, že by se někomu podřídili nebo se nechali dobýt, nápad na obyčejného Gala, který vyhrává hlavně chytrostí, byl na světě. První ukázka vychází v nultém čísle časopisu Pilot 1. června toho roku a regulérní první série s názvem Gal Astérix 29. října v prvním čísle časopisu.

Proč ten úspěch...

Nutno vědět, do jaké doby malý galský hrdina přišel. Francie v té době přicházela o kolonie, prohrála v Indočíně, Guinei, válčila v Alžíru, do politiky se vrací generál Charles de Gaulle, který Francouzům připomíná až příliš druhou světovou válku a kolaboraci Francie s Němci. Je to ale právě generál de Gaulle, který Francii vrací na výsluní světových velmocí. Goscinny se nikdy netajil republikánským smýšlením a náklonností k tomuto politikovi.

  • V jednotlivých příbězích objevíme mnohé paralely k soudobé situaci ve Francii i ve světě (např. olympijské album vychází ke skutečnému konání Letních olympijských her v Mexiku 1968), různé komentáře za základním příběhem, obrazové detaily, kdy některé vedlejší postavy příběhů jsou karikaturami tehdejších slavných osobností. A někdy se tvůrci „obsadí“ do minirolí v komiksu sami.

Ostatně právě vtip, nadhled, určitá ironie činí Asterixovy příběhy zajímavými a odlišnými od jiných, vážněji pojatých komiksů. Násilí je zde navíc pojato spíše komicky, a ne jako samoúčelný prostředek.

Není divu, že příběhy, které nejprve vycházejí na pokračování v časopise, posléze začnou vycházet jako samostatný sešit, resp. album, a to u nakladatelství Dargaud. Jestliže Gal Asterix vyšel v opatrném nákladu 6 tisíc kusů, Zlatý srp už pak měl 15 tisíc výtisků, u dalších alb se už náklad vyšplhal na 60 až 100 tisíc, Souboj náčelníků a Asterix v Británii dosáhli nákladu 600 tisíc výtisků a když vyjde album Asterix a Normani v nákladu 1 milion a 200 tisíc kusů, stále to není dost a musí se dalších 300 tisíc sešitů dotisknout. Od roku 1980 se nakonec náklad pohybuje kolem dvou miliónů.

Asterixův pád

V průběhu doby dochází k několika změnám. Například v redakci Pilotu se objevují nesváry (odtud i název jednoho z Asterixových příběhů Nesvár) a dvacátým příběhem přestává Asterix v tomto časopisu vycházet. V nakladatelství Dargaud pak vyjdou ještě další tři příběhy už jen jako samostatná alba, když se fanoušci dozvědí tragickou zprávu – 5. listopadu 1977 René Goscinny umírá na selhání srdce ve věku 51 let.

  • Posledním albem, které ještě rozepsal, ale nedopsal samotný Goscinny, je Asterix u Belgů. Až budete číst díl nazvaný Asterixova odyssea z roku 1981, povšimněte si průvodce, který vede Asterixe a Obelixe k Mrtvému moři. ) Ano, je to podoba René Goscinnyho, který na stejném místě strávil s rodinou dovolenou těsně před smrtí.

Po Goscinnyho odchodu zakládá Albert Uderzo nakladatelství Albert René, kde má Goscinnyho vdova 20% podíl. Jestliže dříve vycházel nový díl Asterixe každý rok, tentokrát je prodleva nejprve dva roky a posléze 4 – 5 let. Uderzo píše příběhy sám, což je na kvalitě znát. Některé díly, zvláště z poslední doby, ani nejsou díly s příběhem.

Asterix ve filmu

Od začátku 70. let začínají vznikat i animované celovečerní filmy podle komiksů a v roce 1974 zakládají Goscinny, Uderzo a Dargaud filmové studio Idéfix. Celkem zatím vzniklo 8 animovaných filmů a tři hrané (ano, ty s Gérardem Depardieum v roli Obelixe). Vznikly i komiksy či spíše dětské knihy s příběhy pejska Idefixe, k sehnání jsou figurky, trička, nu a v roce 1989 byl u Paříže otevřen Asterixův park (jako protiváha Disneylandu). A nad námi mj. létá družice Asterix...

Asterix v českých zemích

U nás jsme se s Asterixem mohli seznámit díky časopisu Sedmička pionýrů, kde začal vycházet 11. června 1976. Nejdřív vyšel první díl, pak dvanáctý, pak druhý a třetí, devatenáctý, šestý, šestnáctý, desátý a nakonec osudový třináctý. Přitom díly Asterix a věštec a Asterix a Kleopatra byly kráceny. Na druhou stranu překlady těchto dílů byly a dodnes jsou na vynikající úrovni, výborně vystihují podstatu mnoha vtipů, což se později u nových překladů tolik nepovedlo.

Původně v Sedmičce pionýrů vycházel seriál do 18. dubna 1980, ale po celých deseti letech bylo vydávání obnoveno. Díky převratu ve společnosti však časopis v roce 1992 zanikl a v té době vydávaný příběh Asterix a kotlík redakce zájemcům posílala kompletní alespoň v černobílé xerokopii. V roce 1992 začalo nakladatelství Čtyřlístek vydávat časopis Hop, kde jedním z příběhů byla i Odyssea, ale také tento časopis zanikl.

V témže roce totiž práva na Asterixe koupil Egmont a začal postupně vydávat všechny díly, i když v novém překladu. Dokonce aktuálně ve Francii vydané nové díly vydali přednostně. Takže dnes se dá říci, že fanoušci Asterixe mohou mít díky Egmontu doma kompletní sbírku všech jeho příběhů.

A co vy? Jak vás ovlivnil tento fenomén?