V obydlí z kartonu si pomalu zvykají rodiny, které přišly při loňské srpnové povodni o zděná přístřeší… Cítí rozdíl?
Pozor, dvojdomky z nápojových krabic nejsou odpadkové chatrče! Kartony jsou očištěny a slisovány do pevných desek, ale… Když ťukáte na takovou zeď, „papírově“ duní. Takže? „Než být v podnájmu, nejistotě, je tohle zlaté! Jistě, rozdíl proti našemu původnímu domu, který byl z cihel, je. Tady je třeba všechno dost slyšet,“ říká bez náznaku nevděku Nataša Chovancová.
„Tohle je takový lepší paneláček,“ směje se zdejší rodačka, jejíž původní dům, který zrekonstruovala, stával u vody, hned vedle mostu. Už není! Tady sousedí s dalšími, jimž loni zasáhala do života velká voda, a s královstvím Svědků Jehovových.
„Kdyby existovala právní možnost, tak současné zastupitelstvo bylo teď připravené dát jim to darem, ale co bude za dvacet let, to říct nemůžu,“ sdělil před časem tisku starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta. Mimochodem, na prvního muže města nedají vytopení dopustit. Shodují se na tom, že makal jako šroub a celá radnice dělala pro postižené, co šlo!
„Ještě tu nemáme postele, není všechno vybalené a každá věc nemá zatím své místo. Ale tady už je teď na zdech vše vidět, něco už je poničené, protože přece jen je to karton a my máme dvě malé děti,“ povzdychne si mladá maminka Eva Kosková. Bydlení jí celkově připadá hezké, ale…
„Netěsní záchod, netěsní sprchový kout, což je asi tím, že se spěchalo. Na druhou stranu jsme rádi, že bydlíme,“ doznává a její dcera Maruška zvědavě vykukuje. Ještě před pár dny bydleli Koskovi v rekreační chatové osadě na Kristýně u Hrádku nad Nisou. Tam našli azyl poté, co statik rozhodl zbourat dům, kde bydleli s Evinými rodiči …
Že se nastěhovali do domků z odpadků a zda je to prestižní, to tu nikdo z nich neřeší!