Dudlík není něco jen tak obyčejného, dělí se hned podle několika kritérií. Rozdělit je můžeme buď podle materiálu na silikonové, nebo latexové. Nebo podle tvaru savičky na kulatou, plochou či anatomickou. Názory odborníků na výhody či nevýhody jednotlivých typů se rozcházejí. A existuje i dost odpůrců dudlíků. Ale pokud vaše mimi dudlíka zbožňuje a vy mu chcete podstrčit toho nejvhodnějšího, vězte, že si samo vybere tvar a materiál, který mu nejlépe padne. Rozdíly mezi dudlíky jsou minimální, proto výběr v klidu ponechejte na vašem špuntovi.
Kafe.cz zjistilo:
- I když dudlíky mají nespornou výhodu v tom, že dokáží dítě zklidnit a uspat, stále více se objevují názory o jejich škodlivosti. Například finští vědci přišli s tím, že má vliv na vznik zánětu středního ucha. Lékaři dále soudí, že se u dětí s dudlíky často projevují poruchy skusu, infekce ústní dutiny či zubní kazy.
- Pokud se pro dudlík rozhodnete, měla byste s jeho podáváním začít nejdříve měsíc po narození a skončit v půl roce věku dítěte.
Rypáček, nebo upíří zuby?
Na trhu najdete i dudlíky, které vás určitě pobaví. Větší zábava bude pak už jen pohled na lidi vyděšeně odskakující od kočárku. Zatímco savička těchto dudlíků je standardní, část koukající z pusinky je pojata velmi originálně. Může se jednat o upíří zuby, prasečí rypáček, čertíka či nadměrné zuby.
Zábava pro celou rodinu
U fotky vašeho děťátka s nezvyklým dudlíkem se zaručeně pobaví celá rodina, a později i váš špunt. Po zábavných dudlících se můžete podívat v e-shopech. Ostatní běžné druhy seženete v lékárnách, drogeriích, hračkárnách i na internetu v desítkách variant. Jde o běžné zboží u kterého hraje největší roli design v jakém je proveden. Cena se pohybuje od několika desítek korun, až po stokoruny.
Když už ho nechcete ani vidět
Může se stát, že si vaše mimi oblíbí dudlíka natolik, že se s ním nebude chtít rozloučit ani v době, kdy už na něj ostatní děti dávno zapomněly. Ani z ortodontického hlediska ale není dobré dobu dudlání přetahovat. Jakou zvolit taktiku, aby zmizení dudlíku proběhlo co nejjednodušeji? Prvním krokem je seznámit celou rodinu s vaším záměrem a táhnout za jeden provaz. Pozvolna kraťte dobu provozu dudlíku. Když se začne po zmizelém dudlíku shánět, zaměstnejte ho nějak, upoutejte jeho pozornost. Nebo stanovte slavnostní datum, kdy váš špunt odloží dudlíka třeba proto, že už je velký kluk nebo holka. I přesto se možná neobejdete bez náročných hysterických scén. Pokuste se ale zachovat klid a vězte, že to jde o dočasný stav.
Kafe.cz radí: Co na to ženy?
| Kateřina: „Syn se vzdal dudlíku ve dvou letech a devíti měsících, a to naprosto sám. Jednou večer, když jsme si o tom povídali, zahlásil: „Tak jo, já to zvládnu“, dal si ho pod polštář a od té doby nedudal. Chodila jsem ho v noci kontrolovat, protože se mi tomu nechtělo uvěřit, byl naprostý závislák. Šli jsme domů a ve výtahu mi říkal: „Mami, já se tak těším, až si podudlám.“ Usnout bez dudlu bylo jak sci-fi, prostě ho miloval. Řešila jsem to, vadily mi narážky lidí, ale já i jsem si uvědomovala nevhodnost, tak jsme zkusili kde co, po dobrém, po zlém. Jen jsem nemela tu sílu mu ho vzít... No a on mě takhle sám překvapil. Prostě k tomu dospěl.“ Zdroj: rodina.cz |
Dáváte dítěti dudlík? Jakému typu dává přednost?