Pokud uvažujeme o našem klimatickém pásmu, pak největší nebezpečí z řad mrňavých nepřátel představují pro celou populaci klíšťata, která se řadí mezi roztoče. Pro lidi alergické na jed blanokřídlého hmyzu jsou velkou hrozbou vosy a včely. Menší riziko přinášejí bodnutí komárem, ovádem či muchničkou, i ta však dokážou pořádně potrápit.

Jde o mozek

V loňském roce evidoval Státní zdravotní ústav v České republice 816 případů nákazy klíšťovou encefalitidou. To je druhý nejvyšší hlášený výskyt za posledních 25 let. Dva lidé navíc na následky onemocnění zemřeli. Ačkoliv od počátku 90. let u nás počet infikovaných klíšťovou encefalitidou přibývá, zájem o očkování jako jedinou účinnou ochranu stagnuje. „Česká republika má čtvrtou nejnižší proočkovanost v Evropě. Přitom v počtu nákaz od klíštěte je na tom hůře než my pouze Rusko,“ upozorňuje prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., předseda České vakcinologické společnosti. Vakcínu si u nás nechalo dosud dát asi 16 % populace, aby klesl počet nákaz, je třeba dosáhnout proočkovanost alespoň 40 %. V sousedním Rakousku se nechalo očkovat 88 % populace.

info

Nakazit se od klíštěte lze přímo, pitím nepasterizovaného mléka, nebo při odstraňování klíšťat ze srsti psů a koček. Onemocnění mívá dvoufázový průběh. V první fázi klíšťové encefalitidy se příznaky podobají chřipkovému onemocnění, poté se nemocnému na pár dní uleví. V druhé fázi nemoci se pacient cítí daleko hůře – to již virus pronikl do mozku. Nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a teplota a pacient musí být hospitalizován. Virus může postihnout v lepším případě mozkové pleny, pak lékaři hovoří o meningitidě a nemoc probíhá lehčeji. Je-li napadena mozková tkáň, jedná se o závažnější encefalitidu, která hrozí vyšším procentem trvalých následků, v krajním případě i úmrtím.

Rizikové skupiny jsou děti na letních táborech, rekreanti na dovolených v endemických oblastech, jako jsou jižní Čechy nebo Vysočina, a také senioři na chatách a chalupách. Klíšťata se vyskytují téměř všude – v lesích, na loukách, zahradách i v městských parcích.

Naše tipy proti klíšťatům:

  • Užívejte vitamíny skupiny B, především vitamín B1: je cítit z potu a klíšťatům vůbec nevoní, takže si na vás dají zajít chuť. Zkuste například B-Komplex Forte.
  • Nejbezpečnější odstranění klíštěte slibuje Ixoderm. Jeho nepatrné množství, nanesené na klíště na něj zapůsobí jako anesteze (zneschopnění), která nevyvolá zvýšené slinění ani zvracení. Současně je okamžitě dezinfikován povrch klíštěte a klíště je postupně usmrceno. Po chvíli ho lze snadno odstranit pinzetou.

Očkování proti klíšťové encefalitidě lze provést kdykoliv během roku! Kdo se nestihl naočkovat přes zimu, může i v teplých měsících využít zrychlené schéma. První vakcína je podávána v den 0, druhá následuje za 2 týdny a třetí dávka za 5 až 12 měsíců. Člověk již po první dávce získává určité množství protilátek, které dokážou zmírnit průběh eventuální nemoci. Dostatečná imunita nastupuje dva týdny po podání druhé vakcíny.
Více informací najdete na www.keockovani.cz.

Očima lékařky MUDr. Michaely Havlíčkové, dermatoložky z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Je otok na kůži v místě, kde bylo klíště přisáté, známkou nebezpečné nákazy?
Ještě několik dní po odstranění klíštěte může být místo jeho zákusu zarudlé a může svědit. Dokonce se někdy vytvoří pupínek nebo puchýřek. Je to přirozená zánětlivá reakce na sliny klíštěte, které jsou plné bakterií. Zpozornět je třeba, pokud se zarudlé ložisko ani po několika dnech nehojí, nebo nově vznikne v místě, kde před pár dny bylo přisáté klíště – nebolí, nesvědí a postupně se šíří, přitom otok je minimální. V takovém případě by se mohlo jednat o zánět, který je známkou boreliózy a je třeba ihned vyhledat lékaře. Infekce klíšťovou encefalitidou se na kůži nijak specificky neprojeví, virus rovnou napadá nervovou tkáň.

Klíště
info

Klíště

Jedovatý šok

Nějakou alergií trpí až 20 procent Čechů, poměrně častá je alergie na jed vosy nebo včely. V takovém případě hrozí lidem po bodnutí žihadlem prudká alergická reakce, takzvaný anafylaktický šok. Projevuje se neklidem, svěděním, kýcháním, závratěmi, horečkou s třesavkou, pocitem strachu, nucením na zvracení, dušností, zrychlením srdečního tepu, poklesem tlaku, případně křečemi, ztrátou vědomí a hrozí i zástava krevního oběhu.
„Tento stav ohrožení života musí být okamžitě léčen nitrožilním přívodem adrenalinu, kalcia, kortikoidů, tekutin a antihistaminik. K tomu je nezbytné urychlené přivolání rychlé záchranné služby a především pak stanovení přesné diagnózy,“ upozorňuje MUDr. Luděk Chloupek, soudní znalec v oblasti anesteziologie, resuscitace a urgentní medicíny.

Náš tip: Výhodné je založit si na internetu IZIP Elektronickou zdravotní knížku. Do ní si mohou klienti uložit informace o svých alergiích – a tato data jsou pak součástí takzvaného Emergentního datasetu. Do něj může nahlédnout záchranná služba v případě ohrožení života. Zasahující lékař se díky tomu včas dozví zásadní informace, a může pacientovi v kritické situaci i zachránit život.

Očima lékařky MUDr. Bronislavy Novotné, alergoložky z Fakultní nemocnice Brno

Jaké vybavení má mít s sebou do přírody člověk, alergický na bodnutí vosou či včelou?
Měl by být vybaven pohotovostním setem a letákem, kde je uvedeno pořadí léků, které v případě bodnutí užije. Prvním lékem je vždy dávka adrenalinu, kterou si musí aplikovat do svalu, nejčastěji do stehna tak, jak si to nacvičil v alergologické ambulanci. Druhý v pořadí je lék proti alergii – antihistaminikum, polknout je třeba jednu tabletku. Na zajištění pozdních projevů alergické reakce na hmyz slouží kortikosteroidy. Postižený člověk by měl užít jednu až dvě tabletky. Poté je třeba vyhledat lékaře, aby zhodnotil pacientův stav.

Běžní otravové

Nesnesitelné vysoké bzučení komárů dokáže člověku přivodit probdělou noc, plnou nekonečného odhánění a lovu drobného hmyzu, který baží po krvi a zanechává nepříjemné štípance. Komáři při bodnutí vstříknou pod kůži analgetikum, které by mělo oběť omámit a docílit toho, aby komár mohl neodháněn sát. Následně vpustí pod kůži látku, která omezuje srážlivost krve a zároveň látky dráždivé. Svědivý pocit se ovšem dostaví až po odeznění analgetického účinku a pod kůží se vytvoří „minizánět“, který hodně svědí.

Na českém území žije šest rodů, které zahrnují 40 – 50 druhů komárů. Do vnitřních prostor obydlí nejčastěji vlétává komár pisklavý a přímo s lidmi žije jeho poddruh – komár obtížný, jenž se vyvinul v prostorách londýnského metra. Převážně se komáři vyskytují v letních měsících, ale v menším počtu i během roku. Nejvhodnější je pro ně vlhké a teplé počasí, ideálně se množí po záplavách. Tato situace je značně nebezpečná, protože komáři jsou v tuto dobu neobvykle aktivní, mohou být silně infikovaní a šířit „valtickou horečku“. Ta své jméno dostala po záplavách na Břeclavsku na počátku tisíciletí. Jedná se o virovou nemoc podobnou chřipce s teplotami kolem 39 °C. Nejvíce náchylné jsou k tomuto onemocnění děti.

Léto
info

Léto

Naše tipy proti komárům:

  • Repelent OFF! Family Care se na kůži aplikuje ve spreji. Obsahuje 15 % účinné látky DEET, je lehce parfémovaný a k pokožce hodně šetrný. Chrání čtyři hodiny.
  • Novinkou je repelentní mléko Diffusil Extra Plus, které díky speciální technologii zpracování účinných látek zajišťuje až osmihodinovou ochranu před komáry a klíšťaty.
  • Biolit repelent Power je určený k postřiku oděvů, na nichž přetrvává několik dní. Lze jej použít i na nechráněnou pokožku.
  • Ochránit před komáry, klíšťaty i blechami si zaslouží i domácí mazlíčci. Pro psy je určen Advantix spot-on, který seženete nejen u veterináře, ale také v lékárnách.

Ošetření štípanců

Od svědivých následků poštípání hmyzem uleví Citrovital kapky, které obsahují výtažek z jadérek grapefruitu a potřené štípance na kůži jsou díky tomu chráněny před zanícením. Na čerstvý štípanec se hodí Dubové kapky zvané Dubovky, které kůži zklidní a zmírní případnou alergickou reakci. Tea tree olej Australian Body Care nejen poštípaná místa dobře ošetří, ale navíc funguje i preventivně jako repelent. Hmyzu zkrátka výtažky z Tea tree nevoní.