Zájem o oddlužení u specializované firmy jí vytáhl z kapsy další peníze. Zadlužování je věčně omílaný problém. Jenže podle statistik se týká zhruba 1,7 milionu našinců, z čehož téměř polovina měla se splácením někdy trable. A k problémům s některými nebankovními úvěrovými firmami přibývá další nástraha v podobě firmy nebo agentury, jež má lidem v dluhovém kolotoči pomoci.

Jenže opak je mnohdy pravda. Upozornily na to již organizace jako Česká bankovní asociace a Člověk v tísni. Problematikou se tam zabývá Daniel Hůle, který případy analyzuje. „Nejde vlastně o oddlužení, oni pouze celkem draze zprostředkují komunikaci s věřiteli,“ varuje. Dlužník má v konečném důsledku o jednoho věřitele navíc a k tomu se upíše k další finanční zátěži.

Jistě, všechny produkty nabízející oddlužení nelze hned šmahem odsuzovat. Někdy si dlužníci můžou stěžovat, protože čekali zázraky: mají půlmilionový dluh, ale měsíčně by chtěli splácet třeba jen tisícovku. Rozhodně se však opatrnost při jednání s oddlužovacími agenturami vyplatí. Nikdo nechce „věnovat“ další tisíce navíc.

Potřebovala zařídit byt

Jana Augustová se do potíží se splácením dostala zhruba před dvěma lety, první úvěr si vzala před osmi lety. Tehdy to bylo na pořízení automobilu. Pokud mladý člověk nemá dobře placené zaměstnání, automobil si bez půjčky jen tak nekoupí. Půjčka činila 150 000 Kč, měsíční splátka na pět let dosahovala ke 3 000 Kč.

Zpočátku to bylo v pohodě, Janě se dařilo auto splácet. Potom si našla přítele, se kterým chtěla bydlet. Své hnízdečko si potřebovali zařídit, aby nemuseli roky čekat, než vydělají na televizi, skříně, sedačku... Vzali si další úvěry. Protože přítel byl cizinec, Jana si je brala na sebe.

A aby toho nebylo málo, dlužníci na sebe často ještě uvalí platbu za životní pojistku nutnou při sjednání služeb: oddlužovací agentury ji své klienty donutí uzavřít za velice nevýhodných podmínek. Je to další zátěž do rozpočtu, již nelze mávnutím kouzelného proutku smazat (za předčasné vypovězení pojistky jim hrozí sankce).

Kdo by čekal, že se v poradnách objevují pouze „sociální případy“, mýlil by se! Jde o průřez téměř celou společností. Různá je i věková hranice.

„Máme klienty ve věku už zhruba od dvaceti let, kteří se do potíží dostali spíše kvůli menším úvěrům v hodnotě kolem dvaceti, třiceti, padesáti tisíc,“ popisuje Tereza Dvořáková. „Do dluhového kolotoče se dostávají kvůli kreditním kartám, přičemž dluhy na nich začnou splácet půjčkami od nebankovních úvěrových společností. Zarážející, varovné a smutné jsou případy týkající se zadlužených seniorů. Ti si nesnáze přivodí tím, že si některé půjčky vzali na sebe, aby ulevili dětem nebo vnoučatům.“

Dluhy se většinou pohybují od 150 000 Kč do 2 milionů Kč, přičemž je lidé mívají třeba dokonce u deseti věřitelů. Suma překračující milion Kč se obvykle týká úvěrů na bydlení. Milionový dluh se těžko maže, nevěřte všem slibům!